Jdi na obsah Jdi na menu
 


Poradna slouží pro Vás návštevníky těchto stránek k dotazům, které se dotýkají problematiky chovu skotu. Pokud si přejete soukromé poradenství přímo u Vás v chovech apod., pak mne prosím kontaktujte osobně - informace v sekci kontakty

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Re: Mouchy v dojírně

(Doležal, 3. 6. 2012 12:49)

Milý Jiří, zde nejde o to říci jednu metodu. Jedině komplex opatření může trochu pomoci. Minulý týden jsem se vrátil z chovu, kde na mé dubnové doporučení v dojírně instalovali nad dojicími stáními pomaloběžné horizontální ventilárory, které vzduch "rozpohybovaly". Jestli jsem napočítal 120much, tak to bylo moc. To je jedno opatření. Ale pak můžou být další. Elektrické lapače much, široké mucholapky, modrá barva stěn a podhledu v dojírně a čekárně,a nakonec i ta chemie. Průšvih je, když vedle objektu dojírny je situováno hnojiště. Ale s tím se asi moc nenadělá! Takže to, co jsem vyjmenoval , to jsou ty operativní metody boje proti mouchám! Zdravím vás a přeji vám a vašim krávám prostředí bez obtížného hmyzu!O.D.

Výběhy bud

(Jiřina, 27. 5. 2012 21:29)

Pane docente, jak je to s čištěním nezastřešených výběhů u venkovních bud pro telata? Mají mít tvrdou podlahu, nebo pořádně nastláno. Pamatuji se, že jste se zmiňoval o nutnosti tvrdé podlahy! Prosím o váš názor, protože se tady nepřetržitě dohaduji! Dobrou noc, přeje Jiřina P.

Re: Výběhy bud

(Doležal, 29. 5. 2012 11:16)

Paní Jiřino, ano, často zdurazňuji nutnost tvrdeho výběhu u VIB. Víte, je hrůza když vidím v praxi výběhy s půlmetrovou vrstvou "hnojné"podestýlky, která možná nebyla vyklízená přes tři turnusy.Tele potřebuje mít "znalost" i o tvrdém podloží. Ze zkušeností ze světa vím, že se tyto výběhy čistí max. ve dvoudenním intervalu. Tože se posypou slabou vrstvou drcené slámy či pilin s vápencem je běžné, ale vyšší vrsta by již byla na závadu. Proto , snahu o nenastýlané výběhy u VIB lze jenom vítat. Zdraví vás O.D.

šrot při dojení

(Monika, 18. 5. 2012 10:57)

Hezký den pane docente,
náš kolektiv by moc zajímalo jestli je bezpodmínečně nutné aby krávy při dojení dostávali šrot?No šrot ono to má ke šrotu hodně daleko je to spíš mouka která nám tam jen znepříjemnuje naše podmínky k dýchání.Z okolních chovů jsme slyšeli že šrot nepoužívají.A náš zootechnik naše stížnosti ignoruje.Už tak je tam prostředí otřesně nedýchatelné kvůli čpavku a z prachu máme rýmy, alergie a kašle ale v zimě je to ještě horší to jsou zavřená všechna okna a k tomu ještě každý rok nejde topení.To je jen zlomek toho co nás v práci tíží a nikdo nás tam neposlouchá a nebere nás jako lidi ale jako s prominutím ten dobytek. Ale ani ten dobytek se tam necítí a je vidět že celé to stádo je špatné ale když vedení šetří kde může bohužel i na mastích je mi těch zvířat líto.Stručně řečeno katastrofa. Jinak vaše povídání včera bylo poučné a zábavné .Díky za odpověd.

Re: šrot při dojení

(Doležal, 20. 5. 2012 10:53)

Zdravím vás Moniko, před nedělním obědem! Váš dotaz je pro mne zajímavý tím, že jste již skoro výjimka. Přikrmování "šrotem" při dojení, je praktikou, která se již skoro na našich podnicích nevyskytuje. Krávy chodí do dojírny za dojením a nikoliv za šrotem. Jak jsem řekl při přednášce. Kráva má být při dojení, tedy pro ní "sexuální zážitek " absolutně soustředěná. Má pevně stát na všech čtyřech, oči "vyvalené", tedy soustředěné, hlavu má mít nesehnutou. Šrot je pro ní vedlejší motivace, a to k neklidu. V progresivních chovech se to již neděje! Proto, tuto rutinu můžete s klidem opustit. Spíše se snažit o perfektně homogenizovanou krmnou dávku na žlabu, s co nejčastějším přihrnováním. Vaši situaci vám nezávidím. Je to průšvih především proto, že vaši nadřízení budou zřejmě nepoučitelní. Jejich zájem o pohodu krav, ale i ošetřovatelů bude zřejmě nulový. Bohužel, chodí do práce a říkají si, ono to taky funguje! Ale, že by to mohlo fungovat lépe, na to už duševně nestačí. Máte tam rezervy min. 2litry navíc. A zadarmo! Pohoda krav totiž nese vyšší nádoj bez investic. Stačí jenom zamyslet se nad organizací práce! Moniko, přeji vám osvíceného šéfa!Situace by se mohla zlepšit, po vyléčení provozní slepoty! Zdraví vás, O.D.

NK testy u koz

(Mirka, 18. 5. 2012 9:32)

Hezký den pane docente,
zkoušela jsem NK test k detekci mastitid u koz (stádo mám 45 produkčních koz), ale podle výsledků mám všechny kozy s mastitidou. Co s tím? Děkuji za odpověď

Re: NK testy u koz

(Doležal, 20. 5. 2012 10:36)

Přeji hezkou neděli Mirko! Chci jen podotknout, že NK test pro kozy dle mých informací mají jen v USA. Pokud jste testovala NK testem pro dojnice, tak výsledky jsou velice zavádějící! Počet somatických buněk u koz je významně vyšší oproti PSB u krav! Vyšetření tímto testem je tedy velmi zavádějící a výsledky lze získat jen laboratorním rozborem mléka. Rychlotest na kozí mléko jak jsem se již zmínil se prý vyrábí jen v USA.
Ale přesto, pokud zjistíte příznaky zánětu, tak nemusím radit. Chce to dojit co nejčastěji, při perfektní hygieně,utěrky pro každou kozu zvlášť,perfektně očistit ústí strukového kanálku, perfektní hygienu lože, ale také perfektní paznehty. Když nepomůže toto, pak asi bez antibiotik to nepůjde. Pokud vám mléko nevločkuje, potom nepropadat panice!Vše může být v rámci normálu! Zdraví vás, O.D.

ad Boxy, úprava

(Doležal, 12. 5. 2012 20:45)

Hezký den, paní Věro! Situace, která je ve vašem textu popisována se stává stále více běžná u rekonstruovaných stájí a to asi do r. 2000. Modul 4500mm, uzký rozpon, a hlavně maximální snaha investorů "nahňahňat" co nejvíce zvířat na plochu. No jo, ono už to ale neplatí. Dojnice nám ve stádech narostly min. o 100kg, jejich rámec se zvětšil jak do výšky, tak do šířky. Takže do malého prostoru lože (230/112,5cm ) se jen obtížně vejdou.Tak prudký nárůst bohužel nikdo nepředpokládal. Ale jak z toho? Jedině zahájením nové rekonstrukce s úbytkem ustajovacích míst (3boxy do modulu), nebo výstavbou nové komfortní stáje a tu původní využít pro mladší kategorie! Několik investorů již tak uvažuje a dokonce již postavilo stáje s rozměry boxů :250-265cm na 125-128cm. To by mělo nějaký čas vydržet. No a co dělat s původními boxy malorozměrovými? Jediné co lze operativně učinit je zvýšení vymezovací (kohoutkové) zábrany , přes jakási madla na úroveň 115-118cm nad úroveň předních končetin. Tím dojde ke zlepšení a pohodlnějšímu zaléhávání a vstávání krav a to za předpokladu jejich optimálního předozadního nastavení. Optimální zalehnutí je takové, když kráva zalehává 10-20cm zádí nad hnojnou chodbou a oháňku má staženu na podlaze boxového lože! Toto je však jenom malá první a levná pomoc. Komfort je dražší, ale je investičně návratný. Napište mi email a já vám pošlu nákres toho "madlového " řešení. Jinak vám přeji co nejrychlejší vyřešení tohoto problému. Neřešení by stálo stále více peněz, užitkovosti, zdraví ap. Zdraví vás, O.D.

Boxy, úprava

(Prošková V., 12. 5. 2012 17:45)

Dobrý den pane docente, obracím se na vás o radu.Máme z r. 1998 přestavěnou K-174 na boxovku.Uplynulo necelých 15let a vidíme, že boxy jsou nízké a úzké. Zaléhávání do 230cm dlouhých boxů je ucházející.Ale je vidět, že to našim krávám vadí při lehání a vstávání. Vidíme, že i nízké boxy tedy zábrany jsou jen 100cm nad úrivní matrae. Takže i boky jsou středem nárazů. Kohoutková boxová zábrana je zdrojem nárazů a otlaků. A teď: babo raď. Nejlepší by byla další rekonstrukce, že ano. Prosím sdělte nazor na tuto situaci. Moc předem děkuji, vaše Věra P.

krmná dávka koz

(vladimír, 26. 4. 2012 21:46)

Dobrý den, rád bych Vás poprosil o radu, chováme kozy s produkcí mléka už nějaký rok, stále s pocitem že se učíme... nyní jsme se ocitli v situaci, že máme na cca 1ha pastvy 15 dospělých kozenek. Prosím můžete poradit jak nastavit krmnou dávku, sic je jasné, že pastva nebude stačit (kvůli suchu to letos navíc ani nějak zvlášť neroste).
Předem děkuji a zdravím Vás!

Re: krmná dávka koz

(Stanislav Staněk, 3. 5. 2012 21:15)

Hezký den Vladimíre,
klíčová ve Vašem případě je produkce mléka na kozu a den, kterou zde bohužel nepíšete. Další neznámou je kvalita pastevního porostu (podíl trav a jetelovin v porostu, hnojení, zatížení apod. ), což je rozhodující pro následné nastavení krmné dávky.
Mimo pastevní porost se kozám dává v laktaci přídavek jádra (opět nevím v jakém dni laktace kozy jsou - rozdoj, vrchol laktace?). Pokud je produkce mléka cca 3 kg/ks za den, pak se dává přídavek 0,5 - 0,7 kg jádra (ječmen, oves, případně mix, nebo míchanice - brambory, krouhaná řepa, šrot). U kozy s produkcí 4,5 až 5 kg mléka za den je pak přídavek jádra asi 1 až 1,3 kg/den - rozděleno nejlépe do 3 dávek.
K tomu je dobré, aby kozy měly k dispozici seno (hlavně večer a brzo ráno), nebo slámu a minerální liz. Seno by měly mít kozy celoročně k dispozici. Je to jistota a nutnost v případě, že pastevní porost je nevalné kvality.
Produkci mléka výrazně ovlivňuje, stejně jako u ostatních hospodářských zvířat, voda. Pokud nebude mít koza k dispozici vodu, pak sníží příjem sušiny (na 1 kg sušiny musí koza přijmout cca 4 l vody) a produkce mléka klesá. Pokud máte k dispozici okopaniny, pak je lze také zkrmovat, nejlépe v krouhané formě - podporují produkci mléka.
Zdravím Standa Staněk

Re: Re: krmná dávka koz

(Vladimír, 8. 5. 2012 21:03)

Děkuju!

Re: krmná dávka koz

(Doležal, 4. 5. 2012 10:06)

Vladimítr, požádal jsem svého přítele, ing. Staňka o odpověď. Tuto problematiku zvládá mnohem lépe ! Tímto mu i děkuji za ochotu! O.D.

prosba

(Věra P., 6. 5. 2012 21:30)

Pane docente, viděla jsem u kolegyně ze sousedního podniku bezvadný sborník ze semináře v Lomnici n.P. Prosím o sdělení, zda je možné se k němu nějak dostat. Je totiž nabitý informacemi ,které jako zootechnici moc potřebujeme. Sama jsem se semináře nemohla zúčastnit, protože jsem měla smutnou událost v rodině. Ale jinak na vaše semináře s nadšením se svými kolegy pravidelně chodíme. Prosím o zprávičku. Děláte moc užitečnou práci. Moc vás zdraví Věra.

Re: prosba

(Doležal, 7. 5. 2012 22:03)

Paní Věro, sehnal jsem si vaši emailovou adresu z minulého roku, když jsem vám posílal Balíček. Takže snad jsem se strefil a posílám vám sborník s barevnými obrázky přews Úschovnu. Dejte vědět, že to došlo v pořádku!Ale pro jistotu měji pošlete ještě jednou. Třeba jste jiná Věra! Zdravím vás! O.D.

Tympanie telat

(Pulkrtová, 20. 4. 2012 11:56)

Dobrý den,děkuji za odpověď.
Minule jsem se bohužel nevyjádřila přesně. Když přijímají alespoň 1,75 kg startéru, začínají se odstavovat. Dávka mléka se snižuje ze 2x2,5 l na 2x1,5l a po 7-10 dnech na 1x1,5 l. Po dalším týdnu se zcela odstavují a jdou do společného kotce. Během omezování mléka spotřeba startéru (smíchaného od 1 měsíce stáří s mačkaným ječmenem v poměru 1:1) hodně vzrůstá (doplňuje se 3x denně, tj. při každém napájení mlékem nebo vodou) a problém s tympanií je u těch nejžravějších telat. Měla jsem teorii, že tele, které je přemístěno z individuálního ustájení do skupinového, vlivem stresu nežere a 3. den dostane hlad, přežere se a nadme se. Tak jsme je nechali i po odstavu v budkách a bylo to snad ještě horší (ze 12 se nafoukla 3). Omezování startéru v době ódstavu se mi nelíbí, ale zatím to vidím jako jediné spolehlivé řešení. Seno nedostávají, po odstavu mají kromě startéru k dispozici TMR pro nejprodukčnější skupinu dojnic.
Děkuji za odpověď a přeji pěkný den.

Re: Tympanie telat

(Doležal, 23. 4. 2012 12:55)

Milá paní Pulkrtová, jak se říká babo raď! Chělo by vidět složení starteru. Moc se mně nelíbí mačkaný ječmen. Proč se nevolí celé zrno? Jaká je úroveň vlákniny ve starteru? Ta nejžravější telata by si zasluhovala již "ždibec" dobrého sena.Po cca 60.dnu věku by seno mělo být adlibitně k dispozici. S TMR pár dní posečkejte!Znovu opakuji :Chtělo by to vidět! V detailech je skryt ďábel. Držím vám palce!O.D.

zastřešení bud

(J.N., 21. 4. 2012 21:38)

Hezký večer pane docente! Předně, děkuji vám za Klatovskou přednášku! Jako vždy, super, bhňostroj poznatků, nápadů upozornění , úsměvných příhovorů. Vaše pověst byla jednoznačně potvrzena. Navíc se dovedete při přednášení usmívat. Jednoduše, byla to nejlepší přednáška za poslední rok! Tak tedy- díky! A teď dotaz. Hodláme dát telata v boudách pod přístřešek.Co vy na to? Budu vám vděčná za argumenty pro i proti. Moc děkuji, Jana N.

pastvina či né.

(Jiří, 17. 4. 2012 19:57)

Dobrý podvečer pane docente ,
začal jsem chovat 6 býčků , v rozmezí 1-3 měsíce , momentálně je mám ustájené ve chlévě po určitou dobu , potom jsem měl v plánu býčky vypustit na pastvinu s el. ohradníkem , protože se o chov opravdu hodně zajimám , ptám se i na názory jiných chovatelů , kteří mě ovšem od pastviny odrazují, že mi býčci utečou, proto jsem chtěl slyšet i váš názor , jestli je tedy chov venku býčku vhodný asi do toho roka a třičtvrtě než bych je prodal (danné hmotnosti).Všichni mi radí býky nechat na řetězu ve chlévě ať přibírají , zajimal by mě tedy i váš názor a předem vám za něj děkuji.Jirka

Re: pastvina či né.

(Doležal, 18. 4. 2012 14:51)

Milý Jiří, pastevní výkrm býků je metoda dosti běžná a provozovaná na célémm světě. Ale není to jenom o ohrazení pastviny.Býčci el.ohradník respektují, pokud je pastevní porost úživný, pokud mají k dispozici napájecí vodu. Pokud chcete i trochu intenzity, aby věk poráženývh býčků byl co nejkratší, tak se bez jadrného krmiva neobejdete. V době letních přísušků a veder, je největší riziko úniku zvířat mimo pastvinu za jiným porostem, vodou či stínem. Takže, není to bez práce, protože i spasený pastevní porost je nutné udržovat vysekáváním plevelných bylin, rozhrnováním výkalů, ale i event. přihnojováním. Prosím o to, aby býci po ukončení pastevního období nebyli uvazováni!!! To je na ně strašný podras. Víte, o této kategorii lze diskutovat dlouhé hodiny. Lze se dopustit chyb, které to všechno můžou pošramotit.Ale na druhou stranu, lze docílit dobrých výsledků, a to za předpokladu, že chovatel pochohopí, že nic není zadarmo a bez práce. Všichni chovatelé, kteří se domnívali, že vyženou býčky na pastvinu a na podzim je zaženou do stáje, tak ztroskotali. Závěr:Jde to!!
Zdraví vás O.D.


« předchozí

1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 17 | 18 | 19 | 20 | 21 | 22 | 23 | 24 | 25 | 26 | 27 | 28 | 29 | 30 | 31 | 32 | 33 | 34 | 35 | 36 | 37 | 38 | 39

následující »