Jdi na obsah Jdi na menu
 


Poradna slouží pro Vás návštevníky těchto stránek k dotazům, které se dotýkají problematiky chovu skotu. Pokud si přejete soukromé poradenství přímo u Vás v chovech apod., pak mne prosím kontaktujte osobně - informace v sekci kontakty

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Publikace + Dotaz

(Pavel Janík, 6. 2. 2010 22:30)

Vážený pane docente, mluvili jsme spolu minulý týden v O.Lhotě.
1. Mnohokrát děkuji za zaslanou publikaci Správná chovatelská praxe. Považuji jí za to nejlepší co se mohlo dostat do rukou nejen studentům, ale i nám chovatelům.
2. Obdobně děkuji za Lékárnu. Sesumarizoval jste zkušenosti našich dědů, ke kterým by se měli vracet nejen chovatelé, ale i veterináři. Myslím, že čas chemie v zootechnice, respektive ve veterinární medicíně by měl pomalu končit. Platí to, co jste napsal:Lékař léčí, příroda uzdravuje!
3. A teď dotaz: doporučujete mast z včelího propolisu.Jak jí ziskat?Jaké poměry? Na co jí lze použít kromě keratózy kanálku?
Moc vás zdravím, těším se na vaší příští přednášku a vaše čtivé články, kde se vždy něco užitečného dozvím. Váš P.Janík

ad kejda

(Doležal, 21. 1. 2010 22:02)

Milý Aleši, metodu, kterou jsem stručně popsal v odpovědi Kejda jsem podrobněji rozebral již v r.1973 ve své kandidátské práci a potom v jedné metodice ÚVTI z r.1974.Spíše ji "trousím" event.zájemcům. Protože vlastním již jen jeden exemplář této práce pojednávající o rheologických vlastnostech kejdy,pak navrhuji toto.Napište mě na meil :docdol@seznam.cz svůj mejl a domluvíme se na event.krátkodobém zapůjčení.Zdraví vás O.D.

ad kejda

(student, 19. 1. 2010 13:24)

Pane docente,zaujala mě odpověď na určování kvality kejdy. Ta vaše metoda je jednoduchá a vypovídající a mohl by jí využívat každý chovatel. Otázka je, kde se o tom můžu dozvědět více!? Existuje nějaká metodika,nebo alespoň článek? Moc bych to potřeboval, protože dělám diplomovou práci týkající se bioplynových stanic. Díky moc za odpověď!Aleš B.

Kejda

(Doležal, 18. 1. 2010 21:31)

Zdravím vás Honzo z Valach!Dosti častá otázka,resp.často řešený problém.Kejda neteče!Ano, ta nepoteče, protože přesáhla své meze tečení. Ta hranice ,kdy ji lze považovat za tekoucí hmotu, činí cca 11% sušiny.Proč cca?Protože je zde sice korelace se sušinou, ale schopnost jejího tečení spíše určuje obsah volné vody.Při přednáškách říkám příklad:Okurka má cca 2-4%sušiny a přesto neteče.Rozmixuji jí a potom teče.Uvolnil jsem volnou vodu.Totéž je s kejdou.Kejda od mladého dobytka či krav NS je blízká hodnotám,které jí předurčují k netečení.Před lety jsem pracoval s tzv. "číslem tečení".To jsem určoval tak, že jsem odebral přesně 1lt kejdy,který jsem dal do nádobky o stejném objemu,kde hrana či poloměr nepřesáhly 100mm.Obsah jsem kvedlačkou homogenizoval, nádobku přikryl sklem a otočil.Po chvíli jsem nádobku zvedl a obsah jsem nechal roztéci po skle.Změřil jsem průměr a ten mě určil číslo tečení.Pokud se pohyboval v rozmezí 1,7 až 2,2, měl jsem jistotu, že kejda bude vhodná pro tečení v přeronech i k čerpání.Větší číslo znamenalo již nežádoucí zředění.Menší číslo vysvětlovalo to, že kejda nepřitekla ani k vlastnímu čerpadlu.Existuje silná korelace se sušinou kejdy.Takže lze odhadnout, cca, že č.t.=2 odpovídá sušině= 10,5%.
Co dělat ve vašem případě?Kejdu je nutné nařeďovat ve svodném kanálu na sušinu 10,0-11,0%.Na začátek kanálu dát vývody s ředící kapalinou. A spočítat dle běžného pravidla ředění, kolik kapaliny potřebuji na žádoucí sušinu. V pravidelných, např.hodinových intervalech krátkodobě připouštět kapalinu, ke dnu začátku kanálu. Té kapaliny není mnoho.Pokud budu postřikovat, vytvoří se na povrchu řečiště obarvené kapaliny, které nemají efekt. Dále je účelné přistýlat (sypat) na matrace mletý vápenec, který prokazatelně zvyšuje číslo tečení, resp.čerpáníschopnost.Je jasné, že 2xdenní výhrnování kejdy k jejímu tečení nepřispívá!A teď pozor!Vápenec do kejdy nepatří tam ,kde se pracuje s kejdou jako médiem pro bioplynové stanice.Zkuste zavolat, a nebo si o tom povíme v Ostrožské Lhotě!Moc pozdravů od O.D.

kejda

(Honza, 17. 1. 2010 21:14)

Pane kolego, mám dotaz a nejsem Kotas. Máme rekonstuovanou boxovou stáj s matracemi. Bohužel, zatím nemáme lopaty, tak vyhrnujeme Bobkem 2x denně kejdu do středového kanálu. Tam to ale neodtéká. Patrně vysoká sušina. Na matrace přistýláme trochu separátu. Jak to udělat, abychom zbytečně fekálem nemuseli ředit a vyplavovat kejdu do přečerpávací jímky. Stojí to peníze a čas. Je to vůbec možné? Prosím něco mě k tomu napište. A jinak vám přeji hodně zdraví a těším se na vaší přednášku v O.Lhotě.Díky moc!Honza z Valach

ad Boudy pro telata

(Doležal, 10. 1. 2010 17:13)

Pane inženýre, přeji vám do N.R.rovněž vše dobré. K vašemu dotazu chci napsat následující. Zakrytím výběhů nad VIB nic nezkazíte. Především se zlepší podmínky ve výběhu, tím že nebude po větších deštích rozmoklý a tím i nevhodný pro pobyt telat mimo vlastní VIB.Moje představa na jednoduché zakrytí je skoro stejná tomu, co jsem nedávno viděl v Předslavi u Klatov. Máte to nedaleko, jeďte se na to podívat. Je to na betonářské kulatině napnutá výztužená plachta modré barvy, která se prodává i na zakrytí venkovně "garážovaných" osobních aut.Není drahá, a plní svůj účel. Chrání proti dešti i proti nadměrnému úpalu a nevytváří skleníkový efekt. Protože jsem našel ve vizitkáři váš kontakt, zašlu vám přes email na vaší adresu dvě fotky. Myslím ,že s tímto řešením budete spokojený. Zcela chápu, že na odpovídající přístřešek nad telaty nebudou v dohledné době volné peníze.Zdraví vás O.D.

Boudy pro telata

(Klouda J., 5. 1. 2010 16:35)

Pane docente, přeji vám úspěšný nový rok a hlavně zdravíčko.A nyní dotaz. Chci prosadit, aby nad každým výběhem VIB byla stříška. Myslím že by to pomohlo stavu podlahy před vlastní boudou a tím i telatům.Jak byste si to představoval vy? A má to cenu? Stavět nad telaty velikánský objekt je v této době nemožné.I když ten v Uhříněvsi se nám líbil.Zdraví vás, J.K.

Zábrany u žlabu

(Doležal, 30. 12. 2009 10:46)

Milý kolego, děkuji za přání i Vaše ocenění mé činnosti. Dělám to rád a stále s vnitřním uspokojením. Snad mě to ještě nějaký čas vydrží!A teď ke žlabovým zábranám. Vámi zmiňované samopoutací žlabové zábrany bych volil pouze do skupin krav, které potřebujeme krátkodobě fixovat (inseminace, vyšetřování gravidity,ost.veterin.úkony.)Tyto zábrany jsou zcela nepoužitelné při jiném poměru počtu zvířat k počtu míst u žlabu, kde je více než 1:1.Kdo zažil "randál" ve stáji s tímto mechanismem, tak je okamžitě rozhodnut,že to tak nechce.Klid ve stáji v důsledku nepřetržitých nárazů mechanismu (kov na kov) je poněkud nesnesitelný.A potom hlavní důvod!Je cena tohoto zařízení úměrná jeho přednostem? Obávám se, že nikoliv! Jakoukoliv investici je nutné brát ve vztahu cena:výkon. Vždy se usmívám, když čtu, že tento tvar stranové boxové zábrany zvyšuje užitkovost či dobu ležení o 10%. Je to úsměvné!Bohužel se na to ještě dá. Takže, z mého pohledu jsou uzavíratelné žlabové zábrany pro celou stáj více luxusem nežli komfortem.Osobně bych je nebral!Hezký nový rok vám přeje O.D.

Zábrany u žlabu

(Poradce z Brna, 28. 12. 2009 14:33)

Přijměte upřímné přání pevného zdraví do Nového roku. Byl bych rád, abych se s vaší publikační a přednáškovou aktivitou mohl setkávat až do vašeho totálního opotřebení. To byl ale jen nepovedený vtip. Promiňte! Jsme rádi, že se máme na koho obrátit a proto se s kolegyní těšíme na vaší přednášku v Ostrovačicích. Ale mám ještě před tím dotaz. Proč se v našich podmínkách více nepoužívají samopoutací (fixační)zábrany u žlabu. V USA je to běžné! Častěji to vidíme i v Německu! Prosím vás o váš názor. Vím, že toto zařízení příliš nepreferujete! Proč? Ještě jednou zdraví, poradce z Brna.

ad Jana Paarová-větrání

(Doležal, 27. 12. 2009 20:46)

Dobrý den paní Paarová! Vidím, že se někde za louhý čas nic nezměnilo. Heslo:hlavně teplíčko! jak je vidět stále někde přetrvává. Občas na přednáškách připomínám historické výsledky ze soutěže o nejlépe zateplenou stáj ze 70let. Vyhrála stáj, která byla perfektně pokrytá igelitovými plachtami.Venku bylo mínus 15°C, uvnitř +15°C , ale 100% vlhkost, takže na krávy trvale pršelo. Navíc tma! Vyhrálo teplíčko!Krávy to tenkrát prohrály. A leckde prohrávají i v současnosti. Před časem platilo u 100ks kravina, že produkce vodních par činí cca 1m3 za 24 hodin.To je 1000litrů. Když je stáj "zatemovaná", tak ten kubík vody v té stáji zůstane.A škodí! Při 0°C u 10tis.krav to činí 650gramů vodních par za hodinu. Při 30°C to je již 1640g/hod. No a k tomu ješte 14litrů CO2 za hodinu na krávu. Takže, pokud je zavřená stáj, je to průšvih pro krávy i pro chovatele (ošetřovatele). Za pár dnů se to odrazí ve zdravotním stavu, reprodukci i užitkovosti. Kráva se dovede vyrovnat s nízkými teplotami jednoduše tím, že příjme více krmiva.V létě je to pro skot podstatně složitější. Bohužel, člověk má poněkud opačné požadavky! Držím vám palce ve vaší argumentační činnosti.Nebude to jednoduché!Zdraví vás O.D.

Větrání stáje

(Jana Paarová, 21. 12. 2009 13:59)

Pane docente, předně Vám chci popřát vše nejlepší k Vánočním svátkům a Novému roku a vyslovit poděkování, za to, že fungujete stále naplno. Vaše činnost, články a přednášky jsou naší velkou pomocí v naší nedoceňované práci obyčejných skoťáků.Díky!
A nyní dotaz. Bojujeme s mrazy!Dokonce jsem přišla odpoledne do stáje a vidím ucpaný hřebenový otvor pytly, igelitem. Postraní plachty zataženy a všude smrad. Co těm lidem mám říkat (včetně techniků),že to tak nemá být? Vždyť je to proti všemu co říkáte a píšete! Prosím, něco mi k tomu napište.Dám jim to přečíst. Předem děkují, Paarová

ad pí Brychtová

(Doležal, 13. 12. 2009 14:16)

Zdravím vás paní Brychtová. Jen na začátku si ujasníme co je co. Mrazový den je takový, když v průběhu dne či noci poklesne teplota pod 0°C. Ledový den, je takový, kdy teplota po celých 24hod. nepřesáhne +0°C.Arktický den je takový, kdy je celé toto období teplota pod -10°C.V ledových a arktických dnech je napájení mlékem a teplou vodou více než 3x žádoucí.Doporučuje se i přidat na mléce podle teploty o 10 až 25%.Neudělá se chyba!Starter doplňovat denně.U skupin.odchovu preventivně předcházet "cucání", přídavkem 1lžíce glukózy.Přidat na podestýlce s vápencem. Ostře sledovat spotřebu starteru.Speciální péči věnovat telatům po narození slabým, s malou chutí do života.Tam je možné je chránit i 1-3dny vestičkou.Znovu doporučuji:první mlezivo oddojit a v min.dávce 2 lt je co nejdříve dostat do telete přes láhev s cucákem. První den" dát více než 5lt mleziva nejlépe od vlastní matky telete.Více je v příručce, kterou si můžete stáhnout z tohoto webu.Odkaz je:Menu-články a soubory ke stažení-metodiky.Klidně napište ,pokud je tato odpověď nedostačující.Přeji zdraví Vám i Vašim telátkům.O.D.

Telata

(Brychová, 10. 12. 2009 20:06)

Pane docente, blíží se zima. Chci prosadit, aby v mrazových obdobích byla telata krmeny třikrát denně a aby jim byla dávána po mléku i teplejší voda. Co myslíte? Je to dobrý nápad.? Nebo to není nutné?Napište mě prosím něco k tomu.Dám na vás!Díky, Brychová

ad Jana-vytápění dojírny

(Doležal, 7. 12. 2009 21:30)

Paní Jano,viz ad P.Šeba a k tomu přidávám, že ve vlhkém prostředí vyhřívaná podlaha ochlazuje prostředí tím, že se voda z povrchu odpařuje.Není to dobré řešení a ve světě se od něj hromadně ustupuje. Navíc, je to tzv. pomalé teplo s nízkým užitným efektem.Zdraví vás O.D.

ad P.Šeba-temperace dojírny

(Doležal, 7. 12. 2009 21:24)

Milý kolego, obecně je známo, že přehřátá hlava je neštěstí. Únava,podrážděnost,špatná nálada, sucho v krku atd.Navíc ty panely většinou stíní. Takže, teplo od nohou, pod sukně, protože teplé nohy dělají pohodu!Teplovod s perforací u každého dojicího stání-to je vhodné řešení!Zdraví, O.D.

vytápění dojírny

(Jana, 7. 12. 2009 16:44)

Připojuji se k P.Š.Mám zájem o váš názor na podlahové vytápění dojírny.I s tímto řešením se neustále dohadujem.Je to dobré, špatné nebo je to únosné? Jaké je t.řešení? Zdraví Jana

temperace dojírny

(Pavel Šeba, 3. 12. 2009 18:20)

Dobrý večer, mám před sebou projekt dojírny 2x12,rybina. Nad jámou dojiče jsou plánovány tepelné panely. Vím že už na škole jste nám říkal, že je to nevhodné. Prosím o váš názor a jiný návrh. Mě se to tedy nezdá! Zdraví vás P.Š.

Ad Jana (pdf+dotaz)

(doležal, 2. 12. 2009 16:57)

Paní Jano, každá chvála potěší, pohladí. Váš dík vyřídím i spoluautorce, která tomu dala odpovídající šmrnc.Často rozesílám tuto publikaci a jsem rád,že má pozitivní ohlas. Práce do šuplíku a na body je a byla pro mne deprimující. Ale teď k vašemu dotazu.Odpověď je jednoduchá. Vápencem nic nezkazíte, spíše naopak. Od svého dobrého přítele z jižních Čech jsem dostal informaci, že telata na podestýlce s vápencem mají vyšší spotřebu starteru.Přestala prý požírat podestýlku a pocit nedosycenosti je nutí brát starter. Prima a docela logické zdůvodnění.Byl by to zajímavý experiment udělat jej v exaktnějších a definovaných podmínkách s kontrolní skupinou.Každopádně alkalizace podestýlky ve VIB může jenom telatům prospět.Zkuste to a dejte za čas vědět.Budu vděčný za jakoukoliv zprávičku!Zdraví vás O.D.

Pdf + dotaz

(Jana, 29. 11. 2009 17:17)

Dobrý večer pane docente, chci vám poděkovat za zaslání pdf nádherné publikace SZP.Tu by měli mít studenti! Přehledné, názorné a stručné. Jsem ráda, že se s ní mohu pochlubit svým spolupracovníkům.
A nyní ten dotaz. Na přednášce jste nám říkal o alkalizaci lehacích boxů vápencem. Je toto možné aplikovat i do venkovních bud? Jak často a kolik? A jaký vápenec? Používá se to někde?. Děkuji za váš názor.Moc vás zdraví J.

ad Zateplení podhledu

(Doležal, 19. 11. 2009 21:46)

Milý rádobyrealisto, nejste podle dotazu tím jak je vaše pseudojméno.Jste skutečným realistou.Zateplení podhledu je v našich podmínkách,kde tropických dnů je v průměru 1o za rok, z toho jen velmi vyjímečně 3-5 za sebou, vskutku zbytečná, resp.příliš luxusní investice.Vím, že toto tvrzení budou někteří takyprojektanti odmítat, ale ono to je zase jen o poměru :cena vers.výkon. Když se propočte návratnost zatepleného podhledu, k přínosu omezení negativního vlivu tepelného stresu, tak lze jednoznačně vyčíslit, že tak dramatický přínos to zase nebude.Pokud výška bočních stěn, bude vyšší než 350cm a převýšení 35m široké stáje vyšší než 8-9m, tedy zvýší-li se měrná kubatura nad 50m3, pak se lze nadít při sklonu podhledu toho,že se životní zóna krav neprohřeje o více než 2st.Celsia, oproti zóně v podmínkách zateplení.Z měření takovýchto stájí v NSR vyplývá, že v nejhorším, resp.v nejlepším případě je možné zateplit podhled v nejnižší třetině jižní či JZ expozice.To, co by se udělalo navíc, je již luxus.A to pěkně drahý!U nízkých podhledů s event.plechovou krytinou je toto zateplení zcela odůvodnitelné.Spíše je neodůvodnitelná malokubaturní stáj.Nutné je investovat do evaporačního ochlazování s ventilátory.Komfort zateplených podhledů umožnit v podmínkách, kde bude více než 20 tropických a 80-90letních dnů v roce a to jen u vysokoužitkových stád.Kdyžtak další argumenty doplním!O.D.


« předchozí

1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 17 | 18 | 19 | 20 | 21 | 22 | 23 | 24 | 25 | 26 | 27 | 28 | 29 | 30 | 31 | 32 | 33 | 34 | 35 | 36 | 37 | 38 | 39

následující »