Jdi na obsah Jdi na menu
 


Poradna slouží pro Vás návštevníky těchto stránek k dotazům, které se dotýkají problematiky chovu skotu. Pokud si přejete soukromé poradenství přímo u Vás v chovech apod., pak mne prosím kontaktujte osobně - informace v sekci kontakty

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

ad J.Šíma-Mrákov

(Doležal, 24. 9. 2010 17:08)

Milý pane Šímo, díky za vaše ocenění.Dodává mně energii, které není nikdy dost.Vážím si toho!Přeji vám hodně štěstí a dobrý pocit z práce!O.D.

odchovna

(Václav, 23. 9. 2010 6:46)

Dobrý den pane docente,
i já se na Vás obracím s prosbou.Jelokož máme k odchovu telat na rostlinné výživě (100-250 kg ž.hm.)k dispozici nevyhovující starou stáj přestavěnou ze staré porodny prasnic sice s venkovními výběhy,ale s namáhavou ruční prací při krmení a odklizu hnoje.Stáj slouží již alespoň 30let.Ikdyž je ošetřovatelská práce dobrá a telata zde v rámci možností prospívají(přírůstek 780g),chci něco lepšího.Máme zde 2 staré nevyužívané stáje K-174.Chci se zeptat jestli by byla možnost předělání na cca 100 telat.Samozřejmě svépomocí,bez účasti firem a levně.Ještě mě napadá,protože je okolo těchto stájí volný prostor,nechat zde výběh a stáj využít jen jako krmiště s napaječkou.Vím,že jste vydal hodně publikací s tématikou rekonstrukcí těchto chlévu,ale doba je zlá a my bychom potřebovali jednoduché řešení a aby to vyhovovalo zvířatům.Děkuji za odpověď.

Mrákov

(J.Šíma, 16. 9. 2010 22:18)

Vážený příteli, často si prohlížím vaše stránky, zvláště poradnu, kde se vždycky dozvím něco nového.Zaplaťbuh, že existujete. O to víc mně potěšilo, že jsem se s vámi včera mohl v Mrákově setkat a stisknout vám ruku(nebudu si ji dlouho mýt!).Jste v úžasné formě a tak je naděje, že se s námi zootechniky budete ještě dlouho setkávat.Ono těch lidí, kteří s úsměvem a nezištně poradí je hodně málo. A vy máte pověst,že o skotu hodně víte a že se nezištně dovedete podělit. O tom svědčí i vaše www stránky. Těším se na příští setkání.No a dotaz budu mít až příště!Šíma.

ad Jan Háva

(Doležal, 13. 9. 2010 22:13)

Příteli Jene, ten parametr šířky předpožlabnicového schůdku 40-50cm) je dost "vymakaný".Pokud z něj nechcete mít zadělanou uličku, která bude čpět od výkalů procházejících se krav, tak to nedělejte.Jestli chcete vymezit sloupy, pak je možný schůdek i 100cm široký, pokud jednotlivá krmná místa budou vyhrazena stranovým zábrankami, které zabrání volnému pohybu krav podél krmného žlabu, resp.požlabnice. Takto je řešena celá řada starších stájí. Takže, víc k tomu nepovím.Držím palce.Jo a při jednořadové boxovce můžete mít krmný stul dlouhý buď 50× nebo 72cm × počet krav.Uspoříte!!!Zdraví vás O.D.ů

znovu předpožlabnicový schůdek

(Jan Háva, 10. 9. 2010 20:31)

Pane docente, chci předělat starší objekt na jednořadou boxovku pro krávy.Ať kreslím jak kreslím, mně by vyhovovalo vzhledem ke sloupům, aby byl předpožlabnicový schůdek široký asi 70cm. Tím by nepřekážely sloupy v krmišti(chodbě). Mohu si to risknout, nebo je to možné??Moc děkuji předem za pár poznámek! Rád čtu vaší poradnu.Stále se poučuji!J.H.

předpožlabnicový schůdek

(Hladík Jan, 4. 9. 2010 21:40)

Pane Doležale,děkuji vám za zaslání článku.100% mne přesvědčil.Myslím,že umíte dobře argumentovat.Ješte jednou díky!H.J.

zateplení

(Doležal, 2. 9. 2010 21:54)

Milý kolego Vašku, jak je vidět, „obšlehávat“ projekty z Holandska se nevyplácí. Klima tam a u nás je přece jenom „jiná káva“. Průšvih je v tom, že zde dochází k nesouladu mezi požadavky dojicího robota, požadavky krav a potřeb personálu. Vybalancovat toto všechno není žádná legrace. Divím se dodavateli robota, že přistoupil na neřízené mikroklima. Všude se píše o tom, že pokud se má zajistit funkční jistota robotu, tak by interiérová teplota neměla poklesnout pod minus 5°C. Některé firmy dokonce hovoří o nepřekročení mrazových hodnot. Ale to vše je tak nějak řešitelné. Horší je, že vám „někdo“ vybral zámrzná napajedla, hnojnou koncovku atd.
Víte, pokud z obvodových stěn uděláte pro vzduch nepropustnou bariéru, doplatí na to samozřejmě krávy. Produkce vodních par je obrovská. Ty se musí normálním vzdušným proudem odstranit hřebenovou štěrbinou mimo životní zónu. Znám celou řadu stájí se síťovými rolovacími zástěnami a to bez plachet před nimi, které se „vytahují“ teprve při -10°C. Krávám to nevadí, pokud si můžou zatopit kvalitním a dostupným krmivem. Přístup k nezamrzající vodě je samozřejmostí. A hnojná koncovka? Viděl jsem ve státě New York, a to při -25°C , s obrátkou lopaty dokonce mimo stáj, provizorně instalované infrazářiče, směřující na max.půlhodiny na parkující lopaty, které jsou však při teplotách pod mínus 10°C v provozu „imrvéré“ (Immerwährend). Optimální řešení a to vzhledem k robotům je v nedohlednu. Lze řešit dílčí problémy:
A)Operativní vertikální pohyb plachet v období velice nízkých teplot
B)Sítě musí zásadně být protiprůvanové
C)Zabezpečit takový typ napajedel, který udrží alespoň nezamrzající vodu, i když osobně doporučuji vodu temperovanou
D) Infrazářiče na parking lopat a event. jejich nepřetržitý provoz
E) V období hlubokých mrazů přidat na krmivu a DODAT neustálý osobní dohled. Tak jsem to viděl i na SV pobřeží USA..
Jinak vám vaši situaci nezávidím.Možná, že bude někdy příležitost si o tom popovídat podrobněji.Zdraví vás O.D.

zateplení

(Vašek, 1. 9. 2010 12:16)

Dobrý den pane docente,již jste mi radil v jiných věcech a velice kvalifikovaně.Teď se na Vás obracím s prosbou o účelném a levném zateplení stáje před nadcházející zimou.Máme zde před, třemi lety ,vybudovanou novou stáj na zelené louce, která i přes mé protesty právě kvůli zimním obdobím, byla "obšlehnuta"dle holandského vzoru.Tudíž sponová výška 14metrů,boční stahovací plachty a štíty a zbytek pokryty jen protiprůvanovou sítí.V létě paráda pro kravky i pro lid.Kdekdo chlév v létě obdivuje, ale nastane zima a nám zamrzá nejen voda v napajedlech,ale i hnojné lopaty a i dojící roboti mají velký problém.Vím, že jejich (robotů)příznivec nejste a můžu Vám sdělit, že i já po třech letech provozu jsem si na tuto technologii nezvykl zvláš´t když jsme na stáj s 200 dojnicemi 2 lidé-ráno i v noci.Byl to nápad našeho vedení-bohužel.Kravkám stáj vyhovuje,ale zima je pro nás, co se snažíme dojnicím vždy pomoci, zkáza.Proto Vás prosím o radu se zateplením, aby nám teplo neunikalo přes sítě, ale aby i nadále stáj hlavně vyhovovala dojnicím.děkuji a mějte se krásně

Ad Zasušení krav-paní Hannausková

(Doležal, 25. 8. 2010 20:50)

Milá paní Hannausková, ještě bych potřeboval vědět kolik ta kravička teď dojí.Ono je to se zasušováním krav v podmínkách jak je uvádíte poněkud složitější. A tím, že navíc máte podmínku neměnit její stanoviště a tím i její výživu (pastevní porosty letos jsou většinou vynikající), tak je to o to složitější.Metoda postupného prodlužování frekvence dojení z 2x12hod.na 1x za 18hod a za dva dny potom na 1x za 24hod dojení a 1x za 2dny atd. je běžná. V běžných provozech se mění krmná dávka za slamnatou, ale idealní je krávu vystavit stresu ze změny místa. To působí na eliminaci laktace velice dramaticky. Více vám poradit neumím. Popřemýšlejte čeho se vzdát.Já jsem zastáncem 60denního období stání na sucho. Myslím, že ve vašich podmínkách to bude optimální.Nesnažte se tuto dobu zkracovat, jako se nyní děje v komerčních chovech. Přeji vám mnoho úspěchů!O.D.

Zasušení krav

(Kateřina Hannausková, 25. 8. 2010 13:31)

Prosím o radu
Potřebuji zasušit kravku. Ve dne v noci na pastvině, 2x denně dojená. Jak nejlépe provést zasušení aniž bych ji musela oddělit ze stáda a nenechat ji doma zavřenou?

Ad př.Jan Hladík-PS

(Doležal, 20. 8. 2010 21:51)

Příteli Hladiku, jak jednoduše odpovědět? Říkáte, že jsem tvrdým zastáncem předpožlabnicového schůdku (PS). Jsem spíše zastáncem přesvědčeným. A přesvědčily mne samotné krávy. Když jsme jim dali na vybranou, tak v preferenční testaci daly přednost příjmu krmiva s předními končetinami na PS. Jen sporadický počet krav volil druhou polovinu žlabu bez PS. Víte ty připomínky Němců vyplývají z jednoho. Přijdou do české stáje a musí se jim také něco nelíbit, a to zvláště tehdy, jestliže to tam u nich v Germanistanu není zvykem. Dlouho jsme studovali těžiště krav za pomoci několika digitálních vah a v různých fázích laktace. Obecně se potvrdilo, že předek je vždy těžší než zadek. Proč krávy na pastvě se pasou „do kopce“? Asi proto, že si napomáhají k odlehčení předních končetin. Ale více argumentů pro, je v článku: Doležal, Průšová : Preferenční testace užití předpožlabnicového schůdku. Náš Chov,2007,67,č.11,s.24-25. Argumentace Němců vychází z jejich neblahých zkušenosti s PS širokých do 30cm, kde paznehty sklouzávaly či stály napůl a z vysokých PS nad 18cm, navíc se sklonem až 5%. To je a bylo zvěrstvo. Pokud článek neseženete, pošlu vám jej neskenovaným na adresu, kterou mě sdělíte na email. A upřímně přeji klidné spaní.Pokud se zaposloucháte do kraví řeči, určitě vám sdělí , že je to česky řečeno OK! Vás moc zdravím!O.D.

předpožlabnicový schůdek

(Hladík Jan, 19. 8. 2010 21:04)

Pane docente, měl jsem zde v našem VKK nedávno na návštěvě přes jednu krmivářskou firmu německé výživáře. Stáj se jim líbila, neměly připomínky.Ale jen se jim nelíbil předpožlabnicový schůdek, který prý zatěžuje krávám zadní nohy a může způsobovat kulhavost. Vím dobře, že jste tvrdým zastáncem tohoto schůdku. Prosím, abych měl ve své argumentační databázi nějaká fakta, mohl byste tento předpožlabnicový schůdek obhájit? Nejen k mému klidu ,ale i proto, že se můžou objevit nějaké šílené návrhy na jeho zbourání!Víte, tak jak jste říkal na jedné vaší přednášce.Dříve jsme byly v předklonu na východ a teď pro změnu o 180° na druhou stranu. Myslím, že naše stáje nejsou horší jak ty germánské. Moc předem děkuji!Zdraví vás Hladík Jan.

ad vápenec-telata

(Doležal, 16. 8. 2010 19:16)

Miloši, díky za pozitivní ohlas. Věřím, že se to časem chytí. Tady vůbec nejde o vícenáklady. Snad jen o pár minut času navíc. A u těch krav za to ručím.Pokuste se o to do podzimu!Zdraví vás O.D.

vápenec-telata

(Miloš H., 15. 8. 2010 21:37)

Pane docente, díky za tip!V květnu jsme začali s používáním vápence v telecích boudách. První nastláni na slámu- 1litr, další obden -1-3 deci.Podstatně se zlepšilo zdraví.Je to hlavně bez průjmů!Takže si to teď nedovedem vynachválit. Začneme s tím i u krav.Myslím, že ten váš článek by si měl přečíst každý, aby se z toho stálý obecný technologický postup. Tedy, žádný dotaz (zatím), ale jen dík za radu.Zdraví vás Miloš od telat!

ad David

(Doležal, 13. 8. 2010 10:36)

To je dobře!Hlavně že nechceš chovné voly z parlamentu!

kravy

(david, 11. 8. 2010 10:29)

chcu kravy jaruny

ad Dostálek-Vysočina

(Doležal, 10. 8. 2010 22:32)

Vážený kolego, máte zcela pravdu, že někdy neplatí za hodně peněz hodně muziky. Jsem přesvědčen o tom, že skot je natolik tolerantní druh zvířat, že nevhodné klimatické podmínky, kromě nadměrných teplot a extrémně vysoké vlhkosti dovede dosti široce kompenzovat. Dokonce i nadměrná rychlost proudění nemusí být kritická. Proto si myslím, že např. přístřeškové stáje patří k těm, které jsou ke skotu tzv.přátelské. V současné době připravuji příspěvek do odborného tisku o tzv.minimalistických, resp. nízkonákladových stájích pro skot. Myslím, že za něj nebudu chválen od dodavatelů „katedrál“, ale v současné době pracovat s měrnými náklady vyššími než 130tis.Kč na UM, je trochu „mimo mísu“.Odpisy stavby jsou nedílnou součásti vlastních nákladů a tak každý ušetřený halíř může přispět k tvorbě zisku. Snad závěrem. Pokud krávě , resp. skotu nabídnu suché, měkké lože, neklouzavou a čistitelnou podlahu, čerstvý vzduch, nezávadnou napájecí vodu, nepřetržitý přístup napájecí vodě, perfektní dojení a perfektní ošetřovatele, potom to co je nad nimi jako „obal“, není ani tak moc rozhodující.Ale samozřejmě, nebude to tak nádherný objekt. Ale těm krávám to bude tak trochu jedno. Ony mají ty priority oproti člověku posunuté! V blízké budoucnosti nás nízkonákladové stáje neminou.A přitom můžou být komfortní!Zdraví vás O.D.

levné ustájení

(Dostálek -Vysočina, 9. 8. 2010 21:33)

Jsem rád, že jsem se v Malči s vámi mohl krátce pozdravit, pane docente! Je to tam opravdu krásný kravín. Ale…?! Asi bude pěkně drahý! Nenašel jsem na něm chybu i když jsem si všimnul, jak jste v jedné chvíli trochu gestikuloval, patrně s projektantem u lehacích boxů. Ale sám jsem neviděl nic tak závažného. Spíše by mně zajímalo, zda je možné podobnou a především vyhovující stáj postavit za méně peněz. Vím, že jste byl a jste zastáncem jednoduchých řešení a že třeba přístřeškové stáje propagujete do dneška. Splňovaly by u krav současné předpoklady a podmínky Evropy? Nebyly by potíže s ouřady? Prosím, něco mě k tomu napište. Možná, že to bude zajímat i ostatní! Moc a moc vás zdraví , Dostálek -Vysočina

Ad Jaroslav P.-Neutěšený stav

(Doležal, 7. 8. 2010 18:46)

Příteli Jaroslave, myslím tak jak uvádíte, bude u vás problémů vice než dost, o čemž svědčí údaje o mastitidách.Hodně je o řešení těchto problémů napsáno i v publikacích :Zemědělský poradce ve stáji,1 a 2., které si můžete stáhnout z :Články, soubory ke stažení. A pokud se týká mé event. návštěvy u vás, tak dejte vědět, domluvíme se.Nemá cenu to odkládat.Každý den stojí moc peněz a trápení zvířat. Ale pozor, nevidět jenom krávy! Možná, že to začíná už od telat. Ale na to bychom se podívali na místě činu.Myslím, že můžeme společně něco vyřešit ku prospěchu vás i kraviček! Moc vás zdraví O.D.

Neutěšený stav

(Jaroslav P., 5. 8. 2010 21:07)

Vážený, již jsem vám psal v jiné věci, ale teď bych potřeboval poradit ve věci našeho 4let starého kravína.Je to boxovka s matracemi, vyhrnováním kejdy, 3řad,docela dobrá dojírna 2x12ks.Krávy jsou špinavé a mastitidy jsou u 15-20%.O kulhání nemluvím.Četl jsem vaše články jak toto řešit.Ideální by bylo u nás provést váš pověstný audit.Jinak se z toho nevyhrabem, protože si ostatní myslí, že to furt jde!Chci něco lepšího, aby to slyšeli i ti moji spokojení spolupracovníci.Nepíši zde na mne z pochopitelných kontakt.Ale jen mi dejte zde vědět, zda je to možné.Pak bych se s vámi rád kontaktoval.Předem děkuji a těším se na příznivou zprávu!J.P.


« předchozí

1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 17 | 18 | 19 | 20 | 21 | 22 | 23 | 24 | 25 | 26 | 27 | 28 | 29 | 30 | 31 | 32 | 33 | 34 | 35 | 36 | 37 | 38 | 39

následující »