Jdi na obsah Jdi na menu
 


Poradna slouží pro Vás návštevníky těchto stránek k dotazům, které se dotýkají problematiky chovu skotu. Pokud si přejete soukromé poradenství přímo u Vás v chovech apod., pak mne prosím kontaktujte osobně - informace v sekci kontakty

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zkušenost z USA-horiz.ventilátory

(Ing.Píša, 26. 2. 2010 20:06)

Pane docente, se zájmem čtu vaší Poradnu, protože vím jako váš student z počátku 90.let, že o věcech , které komentujete víte u nás nejvíce. Navíc si cením vaší nezávislosti a vaší citlivosti ke zvířatům, která by měla být pro chovatele primární.Přečetl jsem si váš názor na otázku paní Alžběty, týkající se horizontálních ventilátorů ve středu stáje.Chci vám i ostatním sdělit zkušenost,kterou jsem získal při mé delší návštěvě mého strýce v USA (Středozápad).Vlastní se svým zeťem farmu pro 600dojnic ve dvou širokorozponových objektech, se středovou krmnou chodbou a šesti řadami boxů, s pískovou podestýlkou, která je tam relativně levná.Před 5lety instaloval nad středovou chodbu tak jak říkáte „mexikány“ o průměru cca 8-9m(nevím to přesně).Je zajímavé, že po celou dobu mého pobytu, kdy teploty venku přesahovaly 30st.C, ani jednou nebyly v provozu, ale zato běžely 4řady ventilátorů o průměru 120cm, které byly v rozestupu cca 12-15m a to nad boxy a přesně nad krmištěm.Strýc tvrdil, že ty širokoprůměrové ventilátory neběží proto, že dělají „bordel“.Tvrdil to co vy, že nad krávami se pořádně vzduch nehýbe.Pokud prý běžely, mouchy seděly na krávách a to je jasný důkaz neventilace! Tak je vypnul a běží jen ty nad krávami a skutečně jsem tam mouchu neviděl.A ještě jeden poznatek.Důsledně krávy při vedru stříkal vodou!Má speciální vozík s cisternou asi na 2,5m3, a projíždí každých 90-120min po krmné a hnojné chodbě a od volantu speciálním sprchovým nástavcem kropí zvířata i ta co leží na písku.Dále úplně smáčí krávy v otevřené čekárně před dojírnou a to 3x denně. Přesto uvažuje o nějaké automatizaci. To projíždění stájemi stojí čas a peníze! Tak to jen několik poznámek,které si nechci nechat pro sebe.Až najdu fotky, tak je pošlu!Moc vás pozdravuji i se svou manželkou, kterou jste taky učil.A je to dobrá zootechnička!A taky dobrá žena, zatím!Zdraví vás J.Píša z Hané

ad Alžběta-přihrnování

(Doležal, 25. 2. 2010 19:43)

Paní inženýrko Alžběto, ozývám se podruhé a to s mou odpovědí na otázku: četnost přihrnování.
Ano, prokázali jsme , že nárůst příjmu sušiny byl u 10-12x za den přihrnování neprůkazný.To znamená, že počet přístupů ke krmivu se již snížil.Proč? Krávy mají hlavní motivaci dobu odpočinku a nikoliv příjem krmiva.Pokud si vysokoužitková dojnice nenaplní svou potřebu 12-14hodin odpočinku, tak motivace k příjmu krmiva je minimální. To se odehrává ve frekvencích krmení 9-14x za den. Frekvence přežvykování činí cca 6x za den. Celková doba příjmu krmiva činí v průměru 5,5hod.za den. Klidně můžete přihrnovat kontinuálně a po čase zjistíte,že krávy na pohyb přihrnovače nereagují. Ony chtějí a vlastně musí odpočívat. Stejně jako normální chlapi. Nažrat a lehnout! V našem experimentu jsme chtěli prokázat , že četnější přihrnování je prospěšnější, než obligátní 3-4x denně. Ale protože neplatí teorie:čím víc- tím víc, jak prosazují naši liberálové v teoriích bezmezného růstu (růst růstu), tak i krávy si řeknou a dost! Pokud budete přihrnovat kontinuálně, zlepšíte tím absolutně dostupnost krmiva v každou hodinu, ale také docílíte větší amortizaci přihrnovače.Existují periody, kdy převažuje u krav potřeba ležení, potřeba žraní apod.Více o tom je napsáno v Metodice VÚŽV, kterou je možné objednat u pí Bečkové na: beckova.ilona@vuzv.cz
Každopádně jsem rád, že patříte k těm osvíceným chovatelům, kteří potřebu četnějšího přihrnování pochopili a zavedli.Výběr typu je věcí chovatele.Nevolili jste špatně!
A teď k dodatku.Samozřejmě ,že 4 mexikáni jsou lepší než dva . Ale přesto nic nemění na tom co jsem napsal včera.Efektu evaporace dosáhnete jen sporadicky! Skrápění krav u krmného stolu určitě nezpůsobí dramatické zvýšení vlhkosti povrchu loží. Spíše mě zaráží vysoká vlhkost separátu, která v zimě již musí mít negativní vliv na pohodu krav.V letním období je to dokonce výhodné.Ale v zimě, při vysoké vlhkosti vzduchu a teplotách těsně pod nulou se může vytvářet jinovatka.A to není dobré.Proto stále doporučuji: vytvářet separátovou podestýlku v létě- na zimu.Vrstvení na hromadách separát vysuší na 30% a následná homogenizace v krmném voze s dolomitským vápencem vytvoří ideální podestýlku na zimu.Držím palce a jsem kdykoliv připraven sdělit vám svůj názor.Hezký víkend přeje O.D.
Jo, povedlo se vám stáhnout soubor SCHP?

ventilatory pokracovani

(Alzbeta, 25. 2. 2010 14:19)

Dobry den a dekuji za odpoved na prvni otazku. Jen jsem spatne uvedla, ze uvazujeme o 4 horizontalnich ventilatorech (uvedla jsem spatne 2)prumer jednoho 7,4m. Mame technologii stlanych boxu separatem u ktereho i pres maximalni vykon separatoru (snekovy) dosahujeme susinu 23% !!! a skrápění nad lezicimi zviraty by susinu jeste snizovalo, nemyslite?
Diky s pozdravem Alzbeta Plachtova

ad Alžběta-ventilátory

(Doležal, 24. 2. 2010 18:52)

Paní inženýrko Alžběto, vaše dva dotazy se pokusím zodpovědět dle svého nejlepšího mínění, přesvědčení i znalostí, které samozřejmě můžou být v čase i s osobou relativní.Takže, ad ventilátory:
►I když tímto poněkud narazím na mé přátele z Agromontu, kterých si nesmírně vážím, tak jsem přesvědčený o tom, že ti dva velikananánští mexikáni (horiz. ventilátory), 90m dlouhou a cca 35m širokou stáj neutáhnou. Podle mých informací od spolehlivých přátel ze zahraničí, tento způsob ventilace již tak moc chovatele netáhne, protože se přesvědčili, že k ochlazování krav při tepelném stresu příliš nenapomáhají!Ono se totiž nejedná většinou o ventilaci-provětrání životní zóny zvířat, jako spíše o jakési promísení vzduchových vrstev nad touto zónou.Takže, pokud budete chtít tento druh „větrníků“ k zajištění evaporačního efektu na krávách, tak jej zcela jistě nedosáhnete. Proč? Jednoduše proto, že zde, v životní zóně chybí potřebná rychlost proudění, která by měla činit cca 2m/sec. V Braniborsku dokonce prokázali, že pokud je přehřátá střecha, tak mexikáni za určitých podmínek dokonce nasávají tento přehřátý vzduch, přes hřebenovou štěrbinu do stájového prostoru. To prokázala měření i kouřové zkoušky. Pokud tedy budete chtít, aby v letních a tropických dnech došlo k ochlazování krav evaporací (odpařováním), tak jedinou účinnou metodou je ona klasická instalace pomaloběžných ventilátorů nad zónou ležení a krmení. A to spolu se skrápěním krav!Samotné ventilátory pro eliminaci tepelného stresu nepostačují!Zásady pro situování a charakteristiky ventilátorů a skrápěčů by měl každý projektant či dodavatel technologie znát. Můžu je sdělit, ale byly mnou publikovány v č.9/2008 v Našem Chovu. Zcela upřímně vám sděluji, že bych na vlastní farmě ( pokud bych nějakou vlastnil) šel touto cestou. To proudění musí být pro zvířata citelné (2,0m/sec)., ale nikoliv škodící, s charakterem průvanu! Dále je nutné vybírat takové ventilátory, které vám vytvoří hlukovou hladinu nižší než 70dB.Atd.
Druhou vaší otázku s dovolením zodpovím zítra!Omlouvám se!Posílám vám přes Úschovnu, publikaci: Správná chovatelská praxe. Tam určitě něco dalšího najdete!Zatím, O.D.

ventilatory a prihrnovani

(Alzbeta, 23. 2. 2010 20:34)

Dobry den pane docente, obracim se na Vas opet s dvema dotazy.
Prvni: chceme do leta vyresit ventilaci vzduchu ve staji dvema pomalu se tocicimi horizontálními ventilatory od firmy Agromont, na staj 90 metru a bocnimi plachtami a sklonem strechy 25° nam doporucuji dva. Zajima me Vas nazor na ventilaci a zda je vhodne ventilatory kombinovat s mlzenim, pripadne kde je vhodne mlzice umistit-zrejme u krmneho stolu.
Druhy: prihrnovani-mame jiz rok robota na prihrnovani od firmy Agropartner- Lely a jsme s nim velmi spokojeni, vedeme ale stale diskuze nad cetnostmi jizd. Jezdi kazdou hodinu a me se zda, ze je to potrebne, kravy stale krmeni prebiraji a odhazuji, takze po prihrnuti je krmivo za chvili odstrkano. Vim ze jste delal pokusy, kde se ukazalo, ze prihrnovani nad 12x za den jiz neprinasi zvyseni prijmu susiny. Jeste bych rada zminila, ze mame tri rady postylek, tedy krmny stul 1:3. Podle me ma robot slouzit k tomu, aby prihrnul krmivo a ne aby motivoval kravy, aby vstaly a sly se nazrat, kdyz bude jezdit mene. Krava kdyz potrebuje prezvykovat, tak se preci nepozene k zlabu (-:
Chteli jsme udelat nejaky pokus-prihrnovat kazdou hodinu a pote treba tyden prihrnovat jen 12x za den a porovnat uzitkovost, zbytky krmeni, ale zda se mi to prilis neodborne, neprukazne-zmena senaze, zmena pocasi, vetsi teleni-muze se na tom podepsat spousta veci, chtelo by to zrejme dve pokusne skupiny v jeden cas, ale to se nam z technickych duvodu robota nepovede. Co by jste jako stajovy pokus doporucil (-:
Diky moc za Vasi odpoved a pekne "jarni" dny s pozdravem Alzbeta Plachtova zootechnicka www.agriteam.cz Police nad Metuji

Ad.Ing.Aleš Kosař

(Doležal, 21. 2. 2010 16:00)

Odrohovací klec pro telata
Pane inženýre, zatím vám posílám přes ÚSCHOVNU video s klecí i vlastní rutinou odrohování.Na event.posouzení vašeho návrhu na rekonstrukci jsem připraven.Dáme to do kupy,k obrazu na který se dá dívat!Ale třeba to bude bez chybičky!Tím lépe!Zdraví vás O.D.

Odrohovací klec pro telata

(Ing. Aleš Kosař, 21. 2. 2010 15:01)

Vážený pane kolego, chtěl bych se Vám trochu připomenout. Hovořili jsem spolu v Humpolci na semináři pro mladé zemědělce o Vaší možné spolupráci na rekonstrukci stáje pro cca 100 ks dojnic. Naše farma se nachází na severu Čech, v údolí říčky Bystré v obci Horní Habartice ( cca 4 km nad Benešovem nad Ploučnicí), a já jsem Vám sdělil, že jsem konečně po cca 20-ti letech Vás " ulovil " in natura. Do té doby jsem Vás "pouze " četl, ale neviděl! Jistě uznáte, že po tom všem, co jste napsal o problematice okolo chovu skotu, Vás pozorný čtenář chce poznat i naživo.Na přípravě pro posouzení rekonstrukce stáje se pracuje a počítá se též s Vaším odborným pozouzením.V současné době ale sháním odrohovací klec pro teleta, a ve Vaší poradně jsem zachytil zprávu, že máte nějaké parametry pro zhotovení odrohovací klece. Byl bych rád, jestli byste mi je nemohl zaslat na e-mail dagmarkosarova@seznam.cz. S pozdravem a děkuji Aleš Kosař

Ing.Pátek

(Doležal, 18. 2. 2010 22:42)

Milý kolego, nebudu teď ani jindy používat pojem lehací boxy, protože opačný ekvivalent by byly vstávací boxy, ale budu psát o boxových ložích.Takže, strategické myšlení chovatele je na úrovni 125cm šířky boxu.A to,pokud je průměrná hmotnost krav nad 650kg. Pokud použijete 130cm, pak lze operativně posunutím vymezovací zábrany v čele boxu vymezit účinnou délku tak, aby většina krav ležela s cca 10cm přesahem zádi nad hnojnou chodbu. Pokud zvolíte šířku tak jak uvažujete, je dokonce možné zkratit delku boxového lože o 3-5%.Všimněte si, že krávy(pokud mají dostatečně široké lože) většinou neleží přesně kolmo ,ale mírně uhlopříčně! To platí i u vazného stání. Takže, pokud budete o lože pečovat, všímat si poloh a pracovat operativně s vymezovací zábranou, pak 130cm široké lože bude krávám jen a jen ku prospěchu! Rizika vzniknou pouze u krav lehčích, ale jen vyjímečně se kráva otočí opačně, tj.hlavou ke hnojné chodbě.Jednoduše řečeno, ztratíte pár ustajovacích míst, ale ty krávy, které ve stáji budou bydlet, tak vám poděkují!Šťastnou ruku při volbě i při přesvědčování!Zdraví vás O.D.

ad Ing Pátková

(Doležal, 18. 2. 2010 21:43)

Vážená paní inženýrko, ja si zase vážím vašeho ocenění! Snažím se, to je vše! A to že dokáži zaujmout,to je věcí vcítění se do pozice posluchače. Nic víc! A potom hodně číst a psát a poslouchat!
A teď k dotazům:kontrolní kartu jsme vymysleli k obecnému použití a když si ji kdokoliv přizpůsobí, tak jenom dobře! Když mě někdy sdělíte , že by se něco mělo vylepšit, budu vám vděčný a předem za to děkuji! A co se týká napájení vodou? Píši osvědčenou rutinu. Do 20min po napojení mlékem, předložit telatům čerstvou vodu do vypláchnutého vědra.V zimě vodu ohřátou na 25 °C.V letních a tropických dnech studenou vodu a to i 3x denně.Vyplatí se to!Zde se napájení vodou při starterové výživě velice moc podceňuje.Voda totiž tvoří medium pro rozvoj bachorové mikroflory.Proto je nutné spotřebu vody sledovat a snažit se aby 1.týden věku, telata dostala 5lt mléčného nápoje a alespoň 1,5-2lt čisté vody.Snad toto bude k informaci postačovat.Ale kdykoliv tuto informaci doplním!Zdraví vás O.D.

Lehací boxy a jejich šířka

(Pánek-Nymburk, 17. 2. 2010 22:22)

Kolego, potřebuji prezentovat Váš názor na opt.šířku lehacích boxů. Jsem zastáncem 130cm šířky.Jednou jsem od vás slyšel názor, že je to možné.Jaké to má přednosti a jaká rizika? Prosim o váše stanovisko. Máme Holštýny, průměrná váha je vysoko nad 650kg.Díky, Pánek

včerejší školení

(Ing Pátková, 17. 2. 2010 10:11)

Velice vážený pane docente, oslovuji takto proto, že si vás velice vážím. Ten obrovský rozdíl od těch co přednášeli před vámi byl zřejmý pro každého, kdo poslouchal. Vy jste sděloval svoji problematiku takovým způsobem,že jste dovedl vybudit pozornost u každého přítomného. Navíc vaše odbočky, k problematice, zdánlivě vedlejší, jsou důkazem a výzvou, že poradce by se měl zabývat ne jen úzkým oborem, ale encyklopedicky vším, co má i vzdálenou příbuznost se zemědělsskou činností. Slyšela jsem vás již několikrát, a vždy jsem si odnesla něco, co mě v mých vědomostech chybělo, a to jak z teorie ale i praxe.Tedy ještě jednou děkuji a možná i děkujeme.
A teď jen krátké dotazy. Můžu používat zmiňovanou kartu bez ohledu na vaše autorství? Můžu ji operativně přizpůsobit? A jak je to s praktickou rutinou při napájení telat vodou?
Moc vás zdraví J.P.

ad Vazné stání- Fr.Horáček

(Doležal, 15. 2. 2010 20:44)

Dobrý večer pane Horáčku. Váš dotaz není bohužel ojedinělý. Myslím, že starým vazným stájím nazrává čas k dramatické změně. Odpověd pro vás nebude jednoduchá, protože se bez nákladů neobejde. Jednoduché a rychlé řešení by bylo pokrýt dosavadní (nikoliv stávající)stání deskami REPLAST, s adekvátním protikluzným povrchem. Určitě najdete odkaz na tento výrobek na IT. Viděl jsem několik takto upravených stájí po 3letech provozu, aniž bych měl zásadní připomínky.
Druhou možností je, povrch stájovek sbrousit speciální frézou, která vytvoří protiskluzné drážky.Ideální je vytvářet je do "rybiny", aby event.kapaliny stékaly mimo stání.Zde ale je nutné zjistit, jaké stájovky to jsou. Některé byly vyráběny s vnitřní dutinou, která kdyby se prořízla mohla by způsobit větší "průšvih".
Takže závěr:nebude to snadná operace!Vzniká otázka, zda by nebylo pro 40krav uvažovat již o změně technologie na boxová lože s jednoduchou dojírničkou.Určitě by se ulevilo vám i vašim kravičkám.Pokud budete mít cestu do Prahy, dejte vědět, můžeme se setkat nad nákresy vaší stáje.Třeba něco u piva vymyslíme!Zdraví vás O.D.

Vazné stání

(František Horáček, 13. 2. 2010 17:50)

Pane docente, teď jsem se vrátil z chléva a další rozčísnutá kráva.Mám 42 ks krav na vazném dlouhém stání.Podlahu tvoří asi 50let staré vyhlazené stájovky, které neudrži krávy vstávat ani lehat.Kloužou, i když je nastláno.Hledám možnosti jak to pokud možno udělat líp a hlavně levně.Prosím o radu.Předloni jste mě dobře poradil s požlabnicí.Zdraví vás Fr.Horáček

ad P.Janík-publikace+ dotaz

(Doležal, 7. 2. 2010 16:11)

Příteli, na náš rozhovor si dobře pamatuji.Vážím si každého, kdo hledá něco nového, kdo nechce zůstat u starých postupů.Zaslání slíbených publikací je mojí povinností a radostí.Pokud je o tyto práce zájem, tak člověk dostává dobrý pocit, že po sobě zanechává čitelnou stopu. Díky za ocenění, vyřídím i spoluautorce!A nyní k receptuře na propolisovou mast.Rozhodující bude najít včelaře, který vám poskytne alespoň 2dcl surového propolisu.
Můj postup je následující:
1.Surový propolis vložím na 2hod. do mrazáku
2.Vyjmu jej a snadno rozdrtím na prášek
3.Nasypu do uzavíratelné láhve
4.Zaliji jej cca 0,3-0,4lt co nejsilnějšího čistého alkoholu
5.Co nejčastěji protřepávám.
6.Po týdnu, ale i dříve přefiltruji a získám
propolisovou tinkturu, jako mateřský roztok
7.Rozehřeji bílou vazelínu cca O,4-0,5kg (dražší varianta)
nebo vepřové vnitřní sádlo (levnější varianta)
8.Vliji tinkturu do horké vazeliny či sádla a míchám tak dlouho, dokud se alkohol neodpaři
9.Získám krásnou, hnědou,vonnou konzistenci masti, kterou upravím rozpuštěním cca 1dm2 mezistěny (z čistého včelího vosku) či panenského díla.
10.Po homogenizaci plním přípravené kelímky.
11.Mast se sádlem skladuji v ledničce!

Věřím že se vám to podaří bez problémů.Jinak receptur na IT jsou desítky.Je to dobré i na opary , spáleniny, otevřené rány, vřídky atd. Moc vás zdraví, O.D.

Publikace + Dotaz

(Pavel Janík, 6. 2. 2010 22:30)

Vážený pane docente, mluvili jsme spolu minulý týden v O.Lhotě.
1. Mnohokrát děkuji za zaslanou publikaci Správná chovatelská praxe. Považuji jí za to nejlepší co se mohlo dostat do rukou nejen studentům, ale i nám chovatelům.
2. Obdobně děkuji za Lékárnu. Sesumarizoval jste zkušenosti našich dědů, ke kterým by se měli vracet nejen chovatelé, ale i veterináři. Myslím, že čas chemie v zootechnice, respektive ve veterinární medicíně by měl pomalu končit. Platí to, co jste napsal:Lékař léčí, příroda uzdravuje!
3. A teď dotaz: doporučujete mast z včelího propolisu.Jak jí ziskat?Jaké poměry? Na co jí lze použít kromě keratózy kanálku?
Moc vás zdravím, těším se na vaší příští přednášku a vaše čtivé články, kde se vždy něco užitečného dozvím. Váš P.Janík

ad kejda

(Doležal, 21. 1. 2010 22:02)

Milý Aleši, metodu, kterou jsem stručně popsal v odpovědi Kejda jsem podrobněji rozebral již v r.1973 ve své kandidátské práci a potom v jedné metodice ÚVTI z r.1974.Spíše ji "trousím" event.zájemcům. Protože vlastním již jen jeden exemplář této práce pojednávající o rheologických vlastnostech kejdy,pak navrhuji toto.Napište mě na meil :docdol@seznam.cz svůj mejl a domluvíme se na event.krátkodobém zapůjčení.Zdraví vás O.D.

ad kejda

(student, 19. 1. 2010 13:24)

Pane docente,zaujala mě odpověď na určování kvality kejdy. Ta vaše metoda je jednoduchá a vypovídající a mohl by jí využívat každý chovatel. Otázka je, kde se o tom můžu dozvědět více!? Existuje nějaká metodika,nebo alespoň článek? Moc bych to potřeboval, protože dělám diplomovou práci týkající se bioplynových stanic. Díky moc za odpověď!Aleš B.

Kejda

(Doležal, 18. 1. 2010 21:31)

Zdravím vás Honzo z Valach!Dosti častá otázka,resp.často řešený problém.Kejda neteče!Ano, ta nepoteče, protože přesáhla své meze tečení. Ta hranice ,kdy ji lze považovat za tekoucí hmotu, činí cca 11% sušiny.Proč cca?Protože je zde sice korelace se sušinou, ale schopnost jejího tečení spíše určuje obsah volné vody.Při přednáškách říkám příklad:Okurka má cca 2-4%sušiny a přesto neteče.Rozmixuji jí a potom teče.Uvolnil jsem volnou vodu.Totéž je s kejdou.Kejda od mladého dobytka či krav NS je blízká hodnotám,které jí předurčují k netečení.Před lety jsem pracoval s tzv. "číslem tečení".To jsem určoval tak, že jsem odebral přesně 1lt kejdy,který jsem dal do nádobky o stejném objemu,kde hrana či poloměr nepřesáhly 100mm.Obsah jsem kvedlačkou homogenizoval, nádobku přikryl sklem a otočil.Po chvíli jsem nádobku zvedl a obsah jsem nechal roztéci po skle.Změřil jsem průměr a ten mě určil číslo tečení.Pokud se pohyboval v rozmezí 1,7 až 2,2, měl jsem jistotu, že kejda bude vhodná pro tečení v přeronech i k čerpání.Větší číslo znamenalo již nežádoucí zředění.Menší číslo vysvětlovalo to, že kejda nepřitekla ani k vlastnímu čerpadlu.Existuje silná korelace se sušinou kejdy.Takže lze odhadnout, cca, že č.t.=2 odpovídá sušině= 10,5%.
Co dělat ve vašem případě?Kejdu je nutné nařeďovat ve svodném kanálu na sušinu 10,0-11,0%.Na začátek kanálu dát vývody s ředící kapalinou. A spočítat dle běžného pravidla ředění, kolik kapaliny potřebuji na žádoucí sušinu. V pravidelných, např.hodinových intervalech krátkodobě připouštět kapalinu, ke dnu začátku kanálu. Té kapaliny není mnoho.Pokud budu postřikovat, vytvoří se na povrchu řečiště obarvené kapaliny, které nemají efekt. Dále je účelné přistýlat (sypat) na matrace mletý vápenec, který prokazatelně zvyšuje číslo tečení, resp.čerpáníschopnost.Je jasné, že 2xdenní výhrnování kejdy k jejímu tečení nepřispívá!A teď pozor!Vápenec do kejdy nepatří tam ,kde se pracuje s kejdou jako médiem pro bioplynové stanice.Zkuste zavolat, a nebo si o tom povíme v Ostrožské Lhotě!Moc pozdravů od O.D.

kejda

(Honza, 17. 1. 2010 21:14)

Pane kolego, mám dotaz a nejsem Kotas. Máme rekonstuovanou boxovou stáj s matracemi. Bohužel, zatím nemáme lopaty, tak vyhrnujeme Bobkem 2x denně kejdu do středového kanálu. Tam to ale neodtéká. Patrně vysoká sušina. Na matrace přistýláme trochu separátu. Jak to udělat, abychom zbytečně fekálem nemuseli ředit a vyplavovat kejdu do přečerpávací jímky. Stojí to peníze a čas. Je to vůbec možné? Prosím něco mě k tomu napište. A jinak vám přeji hodně zdraví a těším se na vaší přednášku v O.Lhotě.Díky moc!Honza z Valach

ad Boudy pro telata

(Doležal, 10. 1. 2010 17:13)

Pane inženýre, přeji vám do N.R.rovněž vše dobré. K vašemu dotazu chci napsat následující. Zakrytím výběhů nad VIB nic nezkazíte. Především se zlepší podmínky ve výběhu, tím že nebude po větších deštích rozmoklý a tím i nevhodný pro pobyt telat mimo vlastní VIB.Moje představa na jednoduché zakrytí je skoro stejná tomu, co jsem nedávno viděl v Předslavi u Klatov. Máte to nedaleko, jeďte se na to podívat. Je to na betonářské kulatině napnutá výztužená plachta modré barvy, která se prodává i na zakrytí venkovně "garážovaných" osobních aut.Není drahá, a plní svůj účel. Chrání proti dešti i proti nadměrnému úpalu a nevytváří skleníkový efekt. Protože jsem našel ve vizitkáři váš kontakt, zašlu vám přes email na vaší adresu dvě fotky. Myslím ,že s tímto řešením budete spokojený. Zcela chápu, že na odpovídající přístřešek nad telaty nebudou v dohledné době volné peníze.Zdraví vás O.D.


« předchozí

1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 17 | 18 | 19 | 20 | 21 | 22 | 23 | 24 | 25 | 26 | 27 | 28 | 29 | 30 | 31 | 32 | 33 | 34 | 35 | 36 | 37 | 38

následující »



 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA