Jdi na obsah Jdi na menu
 


Poradna slouží pro Vás návštevníky těchto stránek k dotazům, které se dotýkají problematiky chovu skotu. Pokud si přejete soukromé poradenství přímo u Vás v chovech apod., pak mne prosím kontaktujte osobně - informace v sekci kontakty

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Ad.Ing.Aleš Kosař

(Doležal, 21. 2. 2010 16:00)

Odrohovací klec pro telata
Pane inženýre, zatím vám posílám přes ÚSCHOVNU video s klecí i vlastní rutinou odrohování.Na event.posouzení vašeho návrhu na rekonstrukci jsem připraven.Dáme to do kupy,k obrazu na který se dá dívat!Ale třeba to bude bez chybičky!Tím lépe!Zdraví vás O.D.

Odrohovací klec pro telata

(Ing. Aleš Kosař, 21. 2. 2010 15:01)

Vážený pane kolego, chtěl bych se Vám trochu připomenout. Hovořili jsem spolu v Humpolci na semináři pro mladé zemědělce o Vaší možné spolupráci na rekonstrukci stáje pro cca 100 ks dojnic. Naše farma se nachází na severu Čech, v údolí říčky Bystré v obci Horní Habartice ( cca 4 km nad Benešovem nad Ploučnicí), a já jsem Vám sdělil, že jsem konečně po cca 20-ti letech Vás " ulovil " in natura. Do té doby jsem Vás "pouze " četl, ale neviděl! Jistě uznáte, že po tom všem, co jste napsal o problematice okolo chovu skotu, Vás pozorný čtenář chce poznat i naživo.Na přípravě pro posouzení rekonstrukce stáje se pracuje a počítá se též s Vaším odborným pozouzením.V současné době ale sháním odrohovací klec pro teleta, a ve Vaší poradně jsem zachytil zprávu, že máte nějaké parametry pro zhotovení odrohovací klece. Byl bych rád, jestli byste mi je nemohl zaslat na e-mail dagmarkosarova@seznam.cz. S pozdravem a děkuji Aleš Kosař

Ing.Pátek

(Doležal, 18. 2. 2010 22:42)

Milý kolego, nebudu teď ani jindy používat pojem lehací boxy, protože opačný ekvivalent by byly vstávací boxy, ale budu psát o boxových ložích.Takže, strategické myšlení chovatele je na úrovni 125cm šířky boxu.A to,pokud je průměrná hmotnost krav nad 650kg. Pokud použijete 130cm, pak lze operativně posunutím vymezovací zábrany v čele boxu vymezit účinnou délku tak, aby většina krav ležela s cca 10cm přesahem zádi nad hnojnou chodbu. Pokud zvolíte šířku tak jak uvažujete, je dokonce možné zkratit delku boxového lože o 3-5%.Všimněte si, že krávy(pokud mají dostatečně široké lože) většinou neleží přesně kolmo ,ale mírně uhlopříčně! To platí i u vazného stání. Takže, pokud budete o lože pečovat, všímat si poloh a pracovat operativně s vymezovací zábranou, pak 130cm široké lože bude krávám jen a jen ku prospěchu! Rizika vzniknou pouze u krav lehčích, ale jen vyjímečně se kráva otočí opačně, tj.hlavou ke hnojné chodbě.Jednoduše řečeno, ztratíte pár ustajovacích míst, ale ty krávy, které ve stáji budou bydlet, tak vám poděkují!Šťastnou ruku při volbě i při přesvědčování!Zdraví vás O.D.

ad Ing Pátková

(Doležal, 18. 2. 2010 21:43)

Vážená paní inženýrko, ja si zase vážím vašeho ocenění! Snažím se, to je vše! A to že dokáži zaujmout,to je věcí vcítění se do pozice posluchače. Nic víc! A potom hodně číst a psát a poslouchat!
A teď k dotazům:kontrolní kartu jsme vymysleli k obecnému použití a když si ji kdokoliv přizpůsobí, tak jenom dobře! Když mě někdy sdělíte , že by se něco mělo vylepšit, budu vám vděčný a předem za to děkuji! A co se týká napájení vodou? Píši osvědčenou rutinu. Do 20min po napojení mlékem, předložit telatům čerstvou vodu do vypláchnutého vědra.V zimě vodu ohřátou na 25 °C.V letních a tropických dnech studenou vodu a to i 3x denně.Vyplatí se to!Zde se napájení vodou při starterové výživě velice moc podceňuje.Voda totiž tvoří medium pro rozvoj bachorové mikroflory.Proto je nutné spotřebu vody sledovat a snažit se aby 1.týden věku, telata dostala 5lt mléčného nápoje a alespoň 1,5-2lt čisté vody.Snad toto bude k informaci postačovat.Ale kdykoliv tuto informaci doplním!Zdraví vás O.D.

Lehací boxy a jejich šířka

(Pánek-Nymburk, 17. 2. 2010 22:22)

Kolego, potřebuji prezentovat Váš názor na opt.šířku lehacích boxů. Jsem zastáncem 130cm šířky.Jednou jsem od vás slyšel názor, že je to možné.Jaké to má přednosti a jaká rizika? Prosim o váše stanovisko. Máme Holštýny, průměrná váha je vysoko nad 650kg.Díky, Pánek

včerejší školení

(Ing Pátková, 17. 2. 2010 10:11)

Velice vážený pane docente, oslovuji takto proto, že si vás velice vážím. Ten obrovský rozdíl od těch co přednášeli před vámi byl zřejmý pro každého, kdo poslouchal. Vy jste sděloval svoji problematiku takovým způsobem,že jste dovedl vybudit pozornost u každého přítomného. Navíc vaše odbočky, k problematice, zdánlivě vedlejší, jsou důkazem a výzvou, že poradce by se měl zabývat ne jen úzkým oborem, ale encyklopedicky vším, co má i vzdálenou příbuznost se zemědělsskou činností. Slyšela jsem vás již několikrát, a vždy jsem si odnesla něco, co mě v mých vědomostech chybělo, a to jak z teorie ale i praxe.Tedy ještě jednou děkuji a možná i děkujeme.
A teď jen krátké dotazy. Můžu používat zmiňovanou kartu bez ohledu na vaše autorství? Můžu ji operativně přizpůsobit? A jak je to s praktickou rutinou při napájení telat vodou?
Moc vás zdraví J.P.

ad Vazné stání- Fr.Horáček

(Doležal, 15. 2. 2010 20:44)

Dobrý večer pane Horáčku. Váš dotaz není bohužel ojedinělý. Myslím, že starým vazným stájím nazrává čas k dramatické změně. Odpověd pro vás nebude jednoduchá, protože se bez nákladů neobejde. Jednoduché a rychlé řešení by bylo pokrýt dosavadní (nikoliv stávající)stání deskami REPLAST, s adekvátním protikluzným povrchem. Určitě najdete odkaz na tento výrobek na IT. Viděl jsem několik takto upravených stájí po 3letech provozu, aniž bych měl zásadní připomínky.
Druhou možností je, povrch stájovek sbrousit speciální frézou, která vytvoří protiskluzné drážky.Ideální je vytvářet je do "rybiny", aby event.kapaliny stékaly mimo stání.Zde ale je nutné zjistit, jaké stájovky to jsou. Některé byly vyráběny s vnitřní dutinou, která kdyby se prořízla mohla by způsobit větší "průšvih".
Takže závěr:nebude to snadná operace!Vzniká otázka, zda by nebylo pro 40krav uvažovat již o změně technologie na boxová lože s jednoduchou dojírničkou.Určitě by se ulevilo vám i vašim kravičkám.Pokud budete mít cestu do Prahy, dejte vědět, můžeme se setkat nad nákresy vaší stáje.Třeba něco u piva vymyslíme!Zdraví vás O.D.

Vazné stání

(František Horáček, 13. 2. 2010 17:50)

Pane docente, teď jsem se vrátil z chléva a další rozčísnutá kráva.Mám 42 ks krav na vazném dlouhém stání.Podlahu tvoří asi 50let staré vyhlazené stájovky, které neudrži krávy vstávat ani lehat.Kloužou, i když je nastláno.Hledám možnosti jak to pokud možno udělat líp a hlavně levně.Prosím o radu.Předloni jste mě dobře poradil s požlabnicí.Zdraví vás Fr.Horáček

ad P.Janík-publikace+ dotaz

(Doležal, 7. 2. 2010 16:11)

Příteli, na náš rozhovor si dobře pamatuji.Vážím si každého, kdo hledá něco nového, kdo nechce zůstat u starých postupů.Zaslání slíbených publikací je mojí povinností a radostí.Pokud je o tyto práce zájem, tak člověk dostává dobrý pocit, že po sobě zanechává čitelnou stopu. Díky za ocenění, vyřídím i spoluautorce!A nyní k receptuře na propolisovou mast.Rozhodující bude najít včelaře, který vám poskytne alespoň 2dcl surového propolisu.
Můj postup je následující:
1.Surový propolis vložím na 2hod. do mrazáku
2.Vyjmu jej a snadno rozdrtím na prášek
3.Nasypu do uzavíratelné láhve
4.Zaliji jej cca 0,3-0,4lt co nejsilnějšího čistého alkoholu
5.Co nejčastěji protřepávám.
6.Po týdnu, ale i dříve přefiltruji a získám
propolisovou tinkturu, jako mateřský roztok
7.Rozehřeji bílou vazelínu cca O,4-0,5kg (dražší varianta)
nebo vepřové vnitřní sádlo (levnější varianta)
8.Vliji tinkturu do horké vazeliny či sádla a míchám tak dlouho, dokud se alkohol neodpaři
9.Získám krásnou, hnědou,vonnou konzistenci masti, kterou upravím rozpuštěním cca 1dm2 mezistěny (z čistého včelího vosku) či panenského díla.
10.Po homogenizaci plním přípravené kelímky.
11.Mast se sádlem skladuji v ledničce!

Věřím že se vám to podaří bez problémů.Jinak receptur na IT jsou desítky.Je to dobré i na opary , spáleniny, otevřené rány, vřídky atd. Moc vás zdraví, O.D.

Publikace + Dotaz

(Pavel Janík, 6. 2. 2010 22:30)

Vážený pane docente, mluvili jsme spolu minulý týden v O.Lhotě.
1. Mnohokrát děkuji za zaslanou publikaci Správná chovatelská praxe. Považuji jí za to nejlepší co se mohlo dostat do rukou nejen studentům, ale i nám chovatelům.
2. Obdobně děkuji za Lékárnu. Sesumarizoval jste zkušenosti našich dědů, ke kterým by se měli vracet nejen chovatelé, ale i veterináři. Myslím, že čas chemie v zootechnice, respektive ve veterinární medicíně by měl pomalu končit. Platí to, co jste napsal:Lékař léčí, příroda uzdravuje!
3. A teď dotaz: doporučujete mast z včelího propolisu.Jak jí ziskat?Jaké poměry? Na co jí lze použít kromě keratózy kanálku?
Moc vás zdravím, těším se na vaší příští přednášku a vaše čtivé články, kde se vždy něco užitečného dozvím. Váš P.Janík

ad kejda

(Doležal, 21. 1. 2010 22:02)

Milý Aleši, metodu, kterou jsem stručně popsal v odpovědi Kejda jsem podrobněji rozebral již v r.1973 ve své kandidátské práci a potom v jedné metodice ÚVTI z r.1974.Spíše ji "trousím" event.zájemcům. Protože vlastním již jen jeden exemplář této práce pojednávající o rheologických vlastnostech kejdy,pak navrhuji toto.Napište mě na meil :docdol@seznam.cz svůj mejl a domluvíme se na event.krátkodobém zapůjčení.Zdraví vás O.D.

ad kejda

(student, 19. 1. 2010 13:24)

Pane docente,zaujala mě odpověď na určování kvality kejdy. Ta vaše metoda je jednoduchá a vypovídající a mohl by jí využívat každý chovatel. Otázka je, kde se o tom můžu dozvědět více!? Existuje nějaká metodika,nebo alespoň článek? Moc bych to potřeboval, protože dělám diplomovou práci týkající se bioplynových stanic. Díky moc za odpověď!Aleš B.

Kejda

(Doležal, 18. 1. 2010 21:31)

Zdravím vás Honzo z Valach!Dosti častá otázka,resp.často řešený problém.Kejda neteče!Ano, ta nepoteče, protože přesáhla své meze tečení. Ta hranice ,kdy ji lze považovat za tekoucí hmotu, činí cca 11% sušiny.Proč cca?Protože je zde sice korelace se sušinou, ale schopnost jejího tečení spíše určuje obsah volné vody.Při přednáškách říkám příklad:Okurka má cca 2-4%sušiny a přesto neteče.Rozmixuji jí a potom teče.Uvolnil jsem volnou vodu.Totéž je s kejdou.Kejda od mladého dobytka či krav NS je blízká hodnotám,které jí předurčují k netečení.Před lety jsem pracoval s tzv. "číslem tečení".To jsem určoval tak, že jsem odebral přesně 1lt kejdy,který jsem dal do nádobky o stejném objemu,kde hrana či poloměr nepřesáhly 100mm.Obsah jsem kvedlačkou homogenizoval, nádobku přikryl sklem a otočil.Po chvíli jsem nádobku zvedl a obsah jsem nechal roztéci po skle.Změřil jsem průměr a ten mě určil číslo tečení.Pokud se pohyboval v rozmezí 1,7 až 2,2, měl jsem jistotu, že kejda bude vhodná pro tečení v přeronech i k čerpání.Větší číslo znamenalo již nežádoucí zředění.Menší číslo vysvětlovalo to, že kejda nepřitekla ani k vlastnímu čerpadlu.Existuje silná korelace se sušinou kejdy.Takže lze odhadnout, cca, že č.t.=2 odpovídá sušině= 10,5%.
Co dělat ve vašem případě?Kejdu je nutné nařeďovat ve svodném kanálu na sušinu 10,0-11,0%.Na začátek kanálu dát vývody s ředící kapalinou. A spočítat dle běžného pravidla ředění, kolik kapaliny potřebuji na žádoucí sušinu. V pravidelných, např.hodinových intervalech krátkodobě připouštět kapalinu, ke dnu začátku kanálu. Té kapaliny není mnoho.Pokud budu postřikovat, vytvoří se na povrchu řečiště obarvené kapaliny, které nemají efekt. Dále je účelné přistýlat (sypat) na matrace mletý vápenec, který prokazatelně zvyšuje číslo tečení, resp.čerpáníschopnost.Je jasné, že 2xdenní výhrnování kejdy k jejímu tečení nepřispívá!A teď pozor!Vápenec do kejdy nepatří tam ,kde se pracuje s kejdou jako médiem pro bioplynové stanice.Zkuste zavolat, a nebo si o tom povíme v Ostrožské Lhotě!Moc pozdravů od O.D.

kejda

(Honza, 17. 1. 2010 21:14)

Pane kolego, mám dotaz a nejsem Kotas. Máme rekonstuovanou boxovou stáj s matracemi. Bohužel, zatím nemáme lopaty, tak vyhrnujeme Bobkem 2x denně kejdu do středového kanálu. Tam to ale neodtéká. Patrně vysoká sušina. Na matrace přistýláme trochu separátu. Jak to udělat, abychom zbytečně fekálem nemuseli ředit a vyplavovat kejdu do přečerpávací jímky. Stojí to peníze a čas. Je to vůbec možné? Prosím něco mě k tomu napište. A jinak vám přeji hodně zdraví a těším se na vaší přednášku v O.Lhotě.Díky moc!Honza z Valach

ad Boudy pro telata

(Doležal, 10. 1. 2010 17:13)

Pane inženýre, přeji vám do N.R.rovněž vše dobré. K vašemu dotazu chci napsat následující. Zakrytím výběhů nad VIB nic nezkazíte. Především se zlepší podmínky ve výběhu, tím že nebude po větších deštích rozmoklý a tím i nevhodný pro pobyt telat mimo vlastní VIB.Moje představa na jednoduché zakrytí je skoro stejná tomu, co jsem nedávno viděl v Předslavi u Klatov. Máte to nedaleko, jeďte se na to podívat. Je to na betonářské kulatině napnutá výztužená plachta modré barvy, která se prodává i na zakrytí venkovně "garážovaných" osobních aut.Není drahá, a plní svůj účel. Chrání proti dešti i proti nadměrnému úpalu a nevytváří skleníkový efekt. Protože jsem našel ve vizitkáři váš kontakt, zašlu vám přes email na vaší adresu dvě fotky. Myslím ,že s tímto řešením budete spokojený. Zcela chápu, že na odpovídající přístřešek nad telaty nebudou v dohledné době volné peníze.Zdraví vás O.D.

Boudy pro telata

(Klouda J., 5. 1. 2010 16:35)

Pane docente, přeji vám úspěšný nový rok a hlavně zdravíčko.A nyní dotaz. Chci prosadit, aby nad každým výběhem VIB byla stříška. Myslím že by to pomohlo stavu podlahy před vlastní boudou a tím i telatům.Jak byste si to představoval vy? A má to cenu? Stavět nad telaty velikánský objekt je v této době nemožné.I když ten v Uhříněvsi se nám líbil.Zdraví vás, J.K.

Zábrany u žlabu

(Doležal, 30. 12. 2009 10:46)

Milý kolego, děkuji za přání i Vaše ocenění mé činnosti. Dělám to rád a stále s vnitřním uspokojením. Snad mě to ještě nějaký čas vydrží!A teď ke žlabovým zábranám. Vámi zmiňované samopoutací žlabové zábrany bych volil pouze do skupin krav, které potřebujeme krátkodobě fixovat (inseminace, vyšetřování gravidity,ost.veterin.úkony.)Tyto zábrany jsou zcela nepoužitelné při jiném poměru počtu zvířat k počtu míst u žlabu, kde je více než 1:1.Kdo zažil "randál" ve stáji s tímto mechanismem, tak je okamžitě rozhodnut,že to tak nechce.Klid ve stáji v důsledku nepřetržitých nárazů mechanismu (kov na kov) je poněkud nesnesitelný.A potom hlavní důvod!Je cena tohoto zařízení úměrná jeho přednostem? Obávám se, že nikoliv! Jakoukoliv investici je nutné brát ve vztahu cena:výkon. Vždy se usmívám, když čtu, že tento tvar stranové boxové zábrany zvyšuje užitkovost či dobu ležení o 10%. Je to úsměvné!Bohužel se na to ještě dá. Takže, z mého pohledu jsou uzavíratelné žlabové zábrany pro celou stáj více luxusem nežli komfortem.Osobně bych je nebral!Hezký nový rok vám přeje O.D.

Zábrany u žlabu

(Poradce z Brna, 28. 12. 2009 14:33)

Přijměte upřímné přání pevného zdraví do Nového roku. Byl bych rád, abych se s vaší publikační a přednáškovou aktivitou mohl setkávat až do vašeho totálního opotřebení. To byl ale jen nepovedený vtip. Promiňte! Jsme rádi, že se máme na koho obrátit a proto se s kolegyní těšíme na vaší přednášku v Ostrovačicích. Ale mám ještě před tím dotaz. Proč se v našich podmínkách více nepoužívají samopoutací (fixační)zábrany u žlabu. V USA je to běžné! Častěji to vidíme i v Německu! Prosím vás o váš názor. Vím, že toto zařízení příliš nepreferujete! Proč? Ještě jednou zdraví, poradce z Brna.

ad Jana Paarová-větrání

(Doležal, 27. 12. 2009 20:46)

Dobrý den paní Paarová! Vidím, že se někde za louhý čas nic nezměnilo. Heslo:hlavně teplíčko! jak je vidět stále někde přetrvává. Občas na přednáškách připomínám historické výsledky ze soutěže o nejlépe zateplenou stáj ze 70let. Vyhrála stáj, která byla perfektně pokrytá igelitovými plachtami.Venku bylo mínus 15°C, uvnitř +15°C , ale 100% vlhkost, takže na krávy trvale pršelo. Navíc tma! Vyhrálo teplíčko!Krávy to tenkrát prohrály. A leckde prohrávají i v současnosti. Před časem platilo u 100ks kravina, že produkce vodních par činí cca 1m3 za 24 hodin.To je 1000litrů. Když je stáj "zatemovaná", tak ten kubík vody v té stáji zůstane.A škodí! Při 0°C u 10tis.krav to činí 650gramů vodních par za hodinu. Při 30°C to je již 1640g/hod. No a k tomu ješte 14litrů CO2 za hodinu na krávu. Takže, pokud je zavřená stáj, je to průšvih pro krávy i pro chovatele (ošetřovatele). Za pár dnů se to odrazí ve zdravotním stavu, reprodukci i užitkovosti. Kráva se dovede vyrovnat s nízkými teplotami jednoduše tím, že příjme více krmiva.V létě je to pro skot podstatně složitější. Bohužel, člověk má poněkud opačné požadavky! Držím vám palce ve vaší argumentační činnosti.Nebude to jednoduché!Zdraví vás O.D.

Větrání stáje

(Jana Paarová, 21. 12. 2009 13:59)

Pane docente, předně Vám chci popřát vše nejlepší k Vánočním svátkům a Novému roku a vyslovit poděkování, za to, že fungujete stále naplno. Vaše činnost, články a přednášky jsou naší velkou pomocí v naší nedoceňované práci obyčejných skoťáků.Díky!
A nyní dotaz. Bojujeme s mrazy!Dokonce jsem přišla odpoledne do stáje a vidím ucpaný hřebenový otvor pytly, igelitem. Postraní plachty zataženy a všude smrad. Co těm lidem mám říkat (včetně techniků),že to tak nemá být? Vždyť je to proti všemu co říkáte a píšete! Prosím, něco mi k tomu napište.Dám jim to přečíst. Předem děkují, Paarová


« předchozí

1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 17 | 18 | 19 | 20 | 21 | 22 | 23 | 24 | 25 | 26 | 27 | 28 | 29 | 30 | 31 | 32 | 33 | 34 | 35 | 36 | 37 | 38

následující »



 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA