Děkuji moc, pane docente za informace, hodně mi pomohly. Nevíte ještě, jak to s vazným ustájením bude u nás do budoucna? Nevydá nebo nevydala Evropská unie nějaké nařízení, kde vazný chov skotu od nějakého roku zakazuje?
Velice děkuji.

Milá Zlato, bohužel oficiální čísla , centrálně sledovaná bohužel nejsou.V době svého působení Na VÚŽV, jsem se o to zajímal za pomoci regionálních útvarů MZe ČD, Zemědělského svazu i Ak ČR. Takže to bylo asi takto:
R.1985 vazné 72%
1990 70%
1995 64%
2003 48%
2006 35%
2008 28%
Znovu opakuji, že se jedná o anketní šetření.Oficiální údaje bohužel neexistují.
Zdraví vás O.D.

Dobrý den pane docente,
zajímalo by mě, kolik je v současnosti v ČR vazných a volných stájí. Aspoň procenticky. A popřípadě, jak to bylo před 10ti a 20ti lety. Nebo jestli nevíte nějaký odkaz, kde by se to mohlo najít.
Děkuji za odpověď.

Přátelé, moc a moc vám děkuji! Moc mě to potěšilo!O.D.

Pane docente, připojuji se k blahopřání!!! Jste bezva člověk!T.N.

Vážený pane docente, před třemi lety jste obdržel v Brně na Techagru nejvyšší zootechnické ocenění-Taufrovu medaili. Pamatuji se, že to bylo v den vašich kulatých narozenin a to 10.dubna. A to je dnes! Takže, přeji vám i jménem svých kolegů a kolegyň hodně moc zdraví, svěžesti a ten elán, který máte, aby vám vydržel min. do té stovky! Obdivujeme vaše znalosti a především schopnost je předávat těm, kteří jsou přímo u těch krav a telat! Moc vás zdraví, J.Paška.

Kolego, určitě se najde chvíle, kdy se nad tím projektem společně zamyslíme.Více hlav, více rozumu. A teď je vhodné "realizovat reálné" projekty, bez zbytečností a velikášství.Těším se na středu!!Zdraví vás O.D.

Vážený pane docente,dozvěděl jsem se, že budete 13.4. ve Švábenicích mít seminář přes Mikrop. Mám prosbu.Mám zhotoven projekt stáje pro krávy.Byla by zde možnost, abyste se na to svým ostřížím zrakem juknul.Nerad bych šel do toho s nějakými primitivními chybami. Před 10lety jste nám pomohl. Věřím, že to bude možné.Děkuji Vám za odpověď. Jenda Dostálek

Bezva Jirko, někde se začít musí.Pořádek dělá pořádek. Uvidíte, že nejen lidem, ale i krávám se tam začne líbit!A co se týče těch přednášek, tak se pokusím vás i mé příznivce nezklamat ani v příštích měsících.Přiznám se, že zatím mám stále co povídat, doporučovat,radit! Ale i sílu protestovat! Zdraví vás, O.D.

Pane docente,moc dobře jsme přijali váš návrh na bílení se Šmolkou, tedy s modrým zabarvením běloby.Příští týden tím nabílíme nebo nasvětlemodříme všechno okolo dojírny. Přemluvili jsme ekonoma, aby se koupily dva horizontální ventilátory do dojírny. A tím vyhlašujeme rok 2011 za rok bez much. A zároveň i mléčnice bez mňau mňau! Díky za vaší prima přednášku.Na vás chodíme vždycky rádi.Zdraví vás Jirka

Chci se zeptat pane docente! Krávy ve volné porodně se nám začínají extrémně cucat. A to tak, že mlezivo se nedostává pro telata. Kde děláme chybu? Zdraví vás Josef T.

Budu se snažit pár slov k vašemu dotazu říci.Vypíchl jste telata, ale i u krav je to vážný problém v celé řadě okresů.
Příznaky nedostatku selenu u telat jsou následující:
►ztuhlé zadní končetiny, okolo 5-10dne věku
►tzv. telecí reumatismus
►atypické zakřivení páteře
►svalový třes, pocení, únava
►časté polykání
►přežvykování naprázdno
►zrychlené dýchání
►exitus, náhlé selhání srdce
Po porážce:
►bílé zbarvení masa
►změny podobné po infarktu myokardu
Vyhlídky jsou obecně špatné. Něco se dá zachránit speciální výživou na such stojících krav
A později spec. Minerální výživou v krmném mléce. Ale to už je většinou pozdě. Průšvih je, že je to, resp. není v půdě. Specialista- krmivář může pomoci s výběrem.

Pane docente, sousední zootechnik zjistil, že jeho telata trpí nedostatkem selenu.Řekl mi pár jakýchsi ukazatelů, které signalizují tuto chorobu. Prosím vás mohl byste mě napsat, na co si dát bacha, jestli to nemáme i u nás? Dva ukazatele odpovídají.Byl bych hodně nerad!Moc vám předem děkuji!J.K.

Josefe, je to málo informací.Cucaly se krávy před tím? Jsou to spíše jalovice, nebo multipary?Kolik připadá krav na kotec? Resp. kolik metrů čtverečních je na krávu?A další?
Chci dodat jenom málo. Není nad to, když kráva pred a po telení může být sama. Tam k cucání dozajista nedojde.To že se nedostane mlezivo pro tele je velký průšvih. Znovu opakuji, není nad individuální porodní kotec.To chce mít o jeho přednostech vnitřní přesvědčení. Josefe, jinak, babo raď.MOc řešení nevidím.Je nutné se podívat na stav v okruhu stání na sucho, ale i telat.Zdraví vás O.D.

Musím vás zklamat paní Evo. Poměr u žlabu 1,5:1 je pro ekologické chovy zakázaný.Jsem sice přesvědčený o to, že by se nic nedělo, pokud by krmivo bylo přihrnováni k požlabnici velmi často, ale někdy mně připadá, že tyto bio,eko,natur předpisy tvoří někdo, kdo ta zvířata nikdy neviděl.Kdo nezná etologii skotu. Kdo si vymýšlí, aby se tyto chovy nějak odlišily.POdmínky pro tento užší poměr jsou dány metodikami.Pokusím se je nějak naskenovat a poslat! Zdraví vás O.D.

Dobrý večer paní Evo!Pokusím se vám dát odpověď.Šířka krmného místa pro telat do 6.měsíců činí 43cm, pro jalovičky do 12měsíců 50cm, a to při poměru počtu míst u žlabu k poštu zvířat-1:1. Při poměru 1:1,5 je to 33, resp.38cm. Výška požlabnice od úrovně předních končetin činí 40, resp. 45cm. Dno žlabu- 10-15cm,resp.7-10cm.Výška a šířka předpožlabnicového schůdku činí 7/25cm, resp.7/30cm. Jsem silný zastánce předpožlabnicových schůdků. Pokud chcete jiní kategorie, můžete si pomoci grafem na milimetrovém papíru. Zdraví vás O.D.

Děkuju moc za odpověď pane docente, jen můžu ještě poprosit o radu, v jakém textu najdu že je možné mít poměr 1:1,5? A zda je tento poměr možné mít i v ekologickém hospodářství? Hezký den

Pane docente, sdílím váš názor na stlaní separátem z bioplynek.Už to neděláme, je to tak jak jste napsal.Není to plnohodnotné stelivo!V létě naděláme separát z jímek za stájí na celý rok.Jinak to nepůjde.A máte pravdu, že to není levný materiál.Díky za vaše názory.Jste perfektní, zkušený syntetik, navíc zcela nezávislý.A to se cení.Pevné zdraví vám přeje J.J, z třebíčska

Moc vás zdravím Jaro! Nejdříve ke kozlečímu prku či prčině.Můj známý šamponuje a po chvíli hadicí smývá. Pomáhá to tak na 3dny. V létě delší dobu, v zimě, při stájovém chovu, kde je vlhko tak se prk vrací i za kratší dobu.Příroda se nedá oblafnout. Každý kozel je jiný. Snaha, o to, aby byl kozel co nejdéle ve výběhu.
A co se týče kaštanů, i kozy mají různé chutě. Tak jako člověk.Při sešrotování kaštanů se dají "oblafnout i jedinci, kteří by v celistvém stavu kaštan nepozřeli. Z dietetického hlediska nejsou kaštany žádný zázrak. Když chutná, tak ať chutná! Zdraví vás O.D.

Zdravím, ještě můj poznatek z praktického chovu, před několika měsíci jsem se vás dotazoval ohledně zkrmování kaštanů, odpověd zněla nepříznivě vzhledem k hořkosti apod. Mám dvě kozy bílé české, jedna kaštany žere a to velmi ráda a druhá se jich nedotkne i kdyby měla pojít hladem - myšleno s nadsázkou. To stejné je ohledně příjmu vody, jedna vypije kýbl vody, druhá jen cucne a je dopito přitom jsou chované a krmené shodně. A tak bych mohl pokračovat. Z mých zkušeností tedy plyne, že nelze jednoznačně říci, že kaštany jsou přijímany dobře či špatně, ale že záleží na každém jedinci a jeho preferenci v předkládaném krmivu.