A už zase otravuji pane docente. Vzpomněla jsem si, že ten jeden Emeričan ve V.J. tvrdil, že vzdálenosti stájí by měly být dvojnásobkem jejich šířky. Tak jsem si to představila u nás na farmě, kde šetříme každý metr. Prosím, co mě k tomu můžete říci? Nevím, která farma by to u nás mohla splnit. V tu chvíli si říkám, zda takovéhle rady a porady jsme schopni, lépe řečeno ochotni akceptovat. To je jako kdyby přijeli sovětští Moskalenkové s radami o masáži vemene. Předem díky, vaše Věra.

Paní Věro, teď je velká móda zvát si zahraniční odborníky na semináře pro naše chovatele. Nedovedu posoudit, zda jsou přínosem či nikoliv. Je pravda, že někteří z nich si hojí vlastní mindráky a poučují ve smyslu, že kráva má čtyři nohy a "pěstuje se" (doslovný překlad českého tlůmočníka) na mléko. Spíše se obávám některých českých poraděnků, kteří si něco přečtou v emerickém časáku a nekriticky předepisují návody pro české podmínky. Pak jsou krmné dávky enormně drahé, nebo si krávy neodpočinou při 6×denním dojení, nebo náklady na veterinární chemii přesahují normál. Ale k věci. Při své druhé návštěvě USA jsem měl možnost vidět stáj s podélným větráním přes tzv.ventilátorovou stěnu. Na jedné z kratších stěn bylo umístěno 32 velkoprůměrových odtahových ventilátorů, které "nasávaly" vzduch na protější straně. V místě vrat na obou stranách jsem cítil větší proudění, a v místech 10m od ventilátorů hlučnost zcela přesahující požadovaných 70dB. Ale, a to musím zdůraznit, bylo to na východním pobřeží USA, kde počet tropických dnů vysoko přesahuje číslo 60. Takže, asi jinou možnost majitel neměl. Bohužel, honil vzduch pro nás s velkými náklady na el energii, ale před 12lety se o skrápění krav a jeho účincích mnoho nevědělo. Pro české podmínky je to neúnosné. Účinnost pouhé ventilace na eliminování tepelného stresu není totiž tak významný. Pro českomoravské podmínky, je to luxus. To, co se navrhuje běžně u nás , spolu se skrápěči vyjde zcela určitě levněji a hlavně- návratně! Stále si říkat: nedojíme litry, ale koruny! Emeričané mají oproti nám jiné relace v krmivu, energii, naftě. Paní Věro, to je vše co k tomu můžu napsat. Ale třeba se úplně mýlím, i když si myslím, že v tomto asi moc ne! A čekám na další otázky. Hezky se to psalo! Téma mě bavilo! Zdraví vás O.D.

Pane docente, byla jsem na semináři Biominu ve V.Jeníkově. Nebudu nic kritizovat, připadalo mě, že si myslí ti Emeričani, že jsme včera slezli ze stromů. Ale padla tam taky zmínka o tunelovém větrání. Jednou jste nám ho ukazoval na přednášce v HavlBrodě. Tam o tom říkali, aspoň jak jsem to pochopila, že je to jediné účinné větrání. Co si prosím o tom myslíte? Asi vám napíši ještě jednou, ale až po tom, co se mě to v té palici nějak uleží! Moc vám děkuji za odpověď! Víte já na vaše názory moc dám. Tu problematiku máte zmáklou nejvíc ze všech. Zdraví vás, Věra

Dobrý den pane docente! Máme problém. 10let stará stáj, boxová se šípovkou. Obvodové stěny plné, s okny,skleněné cihly-luxfery, a tam malé výklopné okénko na větrání (firma Racek). Je to v létě problém. Krávy při ležení koukají do stěny, ale raději leží na chodbě. A teď mě prosím dejte nějaký návrh na řešení dané situace! Každopádně počítáme s nějakou rasantnější úpravou! Díky a nashledanou v Protivíně!M.K.

Příteli Mílo, jen krátce, protože ve středu v Protivíně na to bude více času. Každopádně se musí stáj otevřít! Min. přístup vzduchu je 0,3m2 na kus. A to ty vaše luxferové "vyhlídky" nesplňují. A to, že vaše krávy nevidí jak je dlouhý rok ven ze stáje je obrovská chyba. Naměřili jsme v čele boxu i desateronásobek normové koncentrace CO2. A to už ty krávy a jejich zdraví musí ovlivnit.No a určitě v té stáji bude sklepní tma! A to je další průšvih! Ale o tom v Protivíně! O.D.

Petře, zatím bez obav a to údajně do r.2015, kdy by měla opětovně rozhodovat EU.Okolo tohoto tématu je obrovský lobbing zemí, kde až dosud vazné ustájení převažuje (Rakousko, Bavorsko, jižní Francie ap.)Je zajímavé, že jim vazné ustájení, jako typický představitel nikoliv welfare ustájení vůbec nevadí. Kráva ujde, když je na volno více než 450kroků. Pak se cítí v pohodě. Kolik ujde na vazném ustájení? Takže, krávy se těší na r. 2015. I když se obávám jako euroskeptik, že už nebude nikdo, kdo bude rozhodovat. Zdraví vás, O.D.

Zdravím vás Jaro! Pozor na výběr Jersey krávy! Dospělou krávu bych nekupoval, protože zdravé krávy se nikdo rád nezbavuje! A nyní k vašemu dotazu. Na 500kg živé hmotnosti se obecně počítá : 8-11kg sena, podle užitkovosti přídavek jádra 3-6kg, vynikající je krmná řepa ( 5-7kg)ale i krmná mrkev . A na dosycení ad libitně kvalitní sláma. Ideální by bylo z jádra, nakrouhané řepy a slámy udělat míchanici a tu zkrmovat.
A teď si to vynásobte 180-200dny zimního období a máte žádané zásoby krmiva.
Nesmíte se domnívat, že pastva v letním období krávě vystačí. Jsou přísušky, rozbahněná pastvina ap. Riziková období. I na to je třeba pomyslet a mít v zásobě klasické seno.
Voda!!! Na 1litr mléka je nutné počítat se 4-4,5litry napájecí vody. Za vedra o 30-50 % více. Přeji vám úspěch v chovu! O.D.

Zdravím vás! Mám začátečnický dotaz, začal jsem koketovat s myšlenkou pořízení si krávy Jersey, potřeboval bych vědět alespoň orientačně jaké množství krmiva na den kráva malého rámce potřebuje, nejedná se mi o letní období, kdy by byla na pastvině, ale o období zimní. Krmil bych senem, řepou, jádrem,možná budu mít k dispozici i mláto. Děkuji za odpověď

Pane docente Doležale, to co jste napsal o cikcak boxech v minulé odpovědi musim jenom potvrdit. Po 15letech provozu je to na hranici únosnosti. Stáj za to nemůže, až do r. 2000 to šlo. Ale teď když stádo má obrovský rámec, tak ten počet krav ležících před požlabnicí je více a víc. A se všemi neduhy-špinavá vemena, přišlápnuté ocasy, paznehty atd. Takže také přemýšlíme o řešení do brzké budoucnosti. Jestli budete ochoten nám pomoci radou, velice rádi se na vás obrátíme. Poslouchal jsem vás v zimě v Klatovech a tam mě bylo jasno, že to svoje řemeslo umíte nejlíp. Zdraví vás Bárta z ZČ.

Dobrý den kolegyně, to co popisujete je obecným rysem většiny "modernizovaných" stájí z poloviny 90.let.Máte pravdu, nebyl jsem velkým příznivcem tohoto řešení ustájení pro dojnice. Minulý týden jsem navštívil jednu farmu na Rakovnicku, kde rozměry či parametry byly obdobné jaké uvádíte, snad ještě menší.Asi před 4 lety jsem udělal průzkum těchto cikacak stájí v Česku. Bylo jich jen devět, ale o žádné jsem nemohl říci, že splňují zásady chovného komfortu. Co s tím?Vez výrazného snížení kapacity to jednoduše nejde. Doporučil jsem, aby existující stáj byla upravena pro jalovice a pro 7q krávy postavit novou stáj, s komfortními parametry plošnými, kubatůrními, ventilačními atd. Nemusí to být vždy hala ve formě stájové katedrály s vysokými měrnými náklady. Je to možné řešit i přístřešky, ve formě minimalistického řešení. Krávy to vezmou zcela určitě za své. Možná lidé budou protestovat. Připravuji o tom článek. Pokud pojedete 15.6. na seminář do Protivína, tak to tam všechno prodiskutujeme. Jestli se nemýlím, tak minulý rok jste tam byla! Tehdy jste něco o tom naznačovala! Takže vás zdravím, O.D.

Pane docente, po návštěvě v T.Štěpánově jme poznali, že naše stáj K174,předělaná na volnou 4řadou cikcak boxovou je vlastně koncentrák pro krávy. Všechno je na doraz. Boxy dlouhé 190cm, široké 112cm, krmiště úzké, chodba u zdi 190cm, krávy 700kg těžké. třetina leží na chodbách se špinavými vemeny. A já se vás jako technologa- obecně uznávaného machra ptám, co si s tím počít. Pamatuji si totiž, že jste se o cikcak boxech moc dobře tehdy nevyjadřoval. Prosím vás o vaše vyjádření, stanovisko, s kterým pak přejdeme na vedení. Ta situace je dost neúnosná. Byla podceněna tendence nárůstu tělesného rámce. Ale dlouho s tímto stavem nevydržíme. Předem vám moc děkuji! Marie K.-zootechnička

Milá Alko, hezky se to četlo. Zvláště pro to, že ke stáru je každej muckej ješitnej! Blahopřeji vám k obhajobě , ale i k tomu vysněnému místu zootechničky. Určitě budete dobrá. A jsem pro vás připraven pomoci vždycky , pokud budu moci! Mějte se moc hezky! O.D.

Vážený pane docente, píši takto, ať si to přečte více čtenářů. Je to skoro týden co jsem prošla státnicemi u vaší ctěné komise. To slovo ctěné používám proto, že jste pod vaším vedením vytvořili takové přátelské a na druhé straně náročné prostředí, že nám všichni záviděli. Do smrti si zapamatuji, která slovíčka kazí dojem a budu se jim vyhýbat. Do smrti si budu pamatovat vaše závěrečná slova o empatii a sebevzdělávání. Musím vám vyseknout poklonu! Jste velká a velice zajímavá a moudrá osobnost. Ten konec studia s vámi se nedá hned zapomenout! Přeji vám mnoho zdraví a radosti ze života, mezi mladými lidmi i zvířátky. Ještě jednou díky a zůstanu s vámi ve spojení, protože jsem chytla k obrovské mé radosti místo zootechničky! Alka

Vašku, pošlete mě emailovou adresu a pošlu vám nákres. Dost totiž záleží na tom, v jakém úhlu budou krávy stát. Zda 45°, 60° nebo 75°. Tento úhel rozhoduje o délce dojicího stání. Jo, a ještě k jednorázovému odchodu. Skupinový odchod vpřed a nebo do strany? Zatím vás zdraví O.D.

Dobrý den pane docente,
mám prosím dotaz.Chci si pro otelené na jedné řadě v K-174 zbudovat malou dojírničku kvůli místu- rybinku 1x4.Měla by sloužit jen pro kravky po otelení.Zbytek stáda dojíme v nově zbudované stáji.Mám to vymyšleno bez velkých stavebních úprav šikmo ke žlabu s jednorázovým odchodem.Dojnic je ve skupině zhruba 5 kusů než se seberou po otelení a přesunou na produkční stáj.Potřeboval bych znát přesný rozměr jednoho stání v rybinové dojírně popřípadě ještě další věci, kterých bych se mohl vyvarovat.Sice můžu zajet k některému z kolegů a stání přeměřit, ale raději to uslyším od vás.Moc děkuji za čas a přeji hodně zdraví.

Příteli Petře, mohu ti zaručit, že máš M.L.kompletní. Poslední titul totiž vyšel v závěru roku 2008. To jsem zrovna z ústavu odešel. Proč M.L. nevychází? Jóó, to je viz major, nebo dokonce plukovník. Většina titulů M.L. totiž velice úzce souvisela s chovatelskou praxí. To chovatelé oceňovali, protože jich nakoupili moc a moc stovek. A přesvědčil jsem se, že je stále využívají a odvolávají se na ně! Bohužel údajně neměly "vědecký" šmrnc. To znamená, asi příliš voněly chlévským hnojem. A to se teď nenosí! Začali se vydávat certifikované Metodiky, které jsou tak vzdálené chovatelské praxi, že je určitě v knihovničkách managementu nenajdete. Je to titul, který je " za body", ale jinak na nic. To není hodnocení moje, ale mého přítele, předního českého chovatele, kterému jsem před časem dal seznam již vydaných "bodovaných" metodik. Odpověděl slovy: kdyby to aspoň bylo na měkčím papíru! Nevím co tím myslel! Přesto doporučuji, sledovat odborná periodika. Často se tam najdou zajímavé texty, dokonce použitelné v praxii. A nemusí to být vždy s cizojazyčným souhrnem, protože za to jsou také bodíky. Nashle v lepších časech!O.D.

Vážený pane docente! Před lety jsem byl s jednou záležitostí kvůli výstavbě kravína za vámi a poradil jste nám tak, že stáj šlape jak hodinky. Sledujeme vaše články v Chovu a jsou bezva. Mám kompletní Metodické listy od r.2003 do r. 2008. To byl a je perfektní zdroj poučení a můžu říci, že i pro mojí dceru na Zem.uni. Je to psáno pro praxi, pro aplikaci.Chtěl bych tu sérii dokompletovat. Jak se dostat k dalším M.L. Kdybych jel do Uhříněvse, tak bych si je rád dokoupil. Chystáme se totiž na odchovnu. Ale i tak bych s vámi rád mluvil. Nepojedete teď v nejbližší době do již.Čech? Díky za odpověď, Petr

Oproti výkalům od člověka je znečišťování výkaly dobytka enormní. Na pastvině vedle domku je 10ks dobytka a znečištění je asi 50 tun moči/rok. A k tomu tuhé výkaly. Všechno jde do země.
Požadavky na hospodaření s odpady mezi lidmi a zvířaty jsou nesouměřitelné. U domků drahé čističky odpadních vod a dobytek znečišťuje životní prostředí-pastvinu v pohodě a bez problémů.
Samozřejmě že proti chovu skotu nic nemám, ale mám proti pomateným ochráncům životního prostředí, kteří si zasedli na lidi a vymýšlejí si přehnané požadavky na zčištění odpadů z domácností. Na pastvině šlápnu do kravěnce a 5 kroků od pastviny v domku musím mít hovínko uložené ekologicky ve zkumavce.

Pane Polášku, máte samozřejmě pravdu. Až na to , že není h...o, jako h...o! Skot (1DJ) vyprodukuje cca 55kg pevných a tekutých výkalů za den. Ale tyto výkaly jsou snadněji půdním edafonem odbouratelné, ve srovnání s lidskými ale i psími exkrementy. Proto se půda hnojí! Lidem sice v době kejdování, či hnojení zápach vadí, ale jinak je to pro normálního venkovana typická vůně jara a podzimu. Pokud by se lidské exkrementy takto aplikovaly, tak by se i tito ortodoxní venkovani bouřili. Zatím jsme pozapomněli lidské odpady kompostovat. To je ta správná metoda, kdy se dá účelně likvidovat i to lidské h...o a to bez chemie. A půdní edafon si na něm pochutná! A stejně si myslím, že šlápnout do kravince je přeci jenom velký rozdíl oproti šlápnutí do lidovce nebo psího výkalu. Jako bývalý výzkumník si ten kravinec vezmu bez problémů do ruky, ale výkaly psí a lidské se mně eklují. Krávy totiž přírodní prostředí neznečišťují, ty žijí ve svém. Ale človíček to je ten endofyt, tyjící z přírody. To, že 90% "ochránců přírody" jsou lehkoživkové, tak s tím souhlasím. Závěr: kompostovat, kompostovat, kompostovat. Je to dobré pro lidi i přírodu!O.D.

Jiří K.,váš dotaz je mnohokrát zodpovídaný, ale také často mnohokrát až příliš jednostranně. Mnoho výzkumných prací dokazuje, že rychlý výstup, resp. skupinový odchod je zdůvodnitelný teprve u dojíren >2x12 míst. To je pravda! Ale existuje výjimka. Při rekonstrukcích, kde mají normální dojírnu 2x10 rybinu, s tím, že se při odchodu krav dostává skupina do protisměru, je možné vytvořit vertikálně zvedanou zábranou cestu pro rychlý výstup, který celý proces významně zrychluje. Přitom se nemusí rozšiřovat prostor pro výstup, resp. šířka dojírny. Je to možné realizovat v dosavadních rozměrech dojírny, Lepší by to bylo nakreslit. Pošlete mě email, a já vám pošlu schéma. Zdraví vás O.D.