Jdi na obsah Jdi na menu
 


Poradna slouží pro Vás návštevníky těchto stránek k dotazům, které se dotýkají problematiky chovu skotu. Pokud si přejete soukromé poradenství přímo u Vás v chovech apod., pak mne prosím kontaktujte osobně - informace v sekci kontakty

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

odpověď studentce ČZU

(Doležal, 25. 5. 2009 22:47)

Hezkou předpůlnoc přeji s omluvou za zpoždění.Váš záměr, vybrat si téma diplomky o vlivu frekvence dojení na ukazatele užitkovosti,reprod. atd. vám příliš nedoporučuji .Pro jednoho člověka je to supersousto, těžko spolknutelné.Navíc, kdyby se mě taková diplomka dostala do rukou, tak bych měl a priory desítku připomínek, které by nebylo lehké zodpovědět.Experiment, lze vykonat tehdy pokud zajistím minimum rozdílných podmínek v souborech.Resp.snížím počet měnících se faktorů.Dvě či tři stáda v rozdílných podmínkách by vám zcela určite nedaly věrohodné výsledky, a to získané s nadměrným úsilím.Když jsem dělal podobný experiment, tak to bylo na podniku s fantastickým vedoucím, který měl enormní zájem na hodnověrném výsledku.Bylo to v jedné stáji,se stejnými ošetřovateli, se stejným krmením, na jedné dojírně atd.To dalo jakýsi hodnověrný výsledek, který mohl být statisticky zpracovám.Obávám se ,že takový podnik najdete jen s obtížemi.
Zkuste se zamyslet spíše nad kvantifikaci chyb, vzniklých při nedodržování rutin.Na př.pravidelnost zahajování dojení ,zakrmování, přihrnování atd.Průběh a struktura životních projevů dojnic při 2x,3x denním dojení,event. při dojení robotem.Struktura pracovních operací a spotřeba práce při různých rutinách.To jsou velice aktuální témata.Obrovské rezervy jsou při odchovu telat.Otázka prvních hodin, prvního dne života telete.Vyhodnocení chyb.Monitoring závad, cesty k jejich odstranění ap.
Zdravím vás, a můžeme v rozhovoru pokračovat.DN, O.D.

diplomka

(studentka ČZU, 22. 5. 2009 20:58)

Dobrý den, volím si téma diplomky a chtěla bych sledovat vliv frekvence dojení na ukazatele užitkovosti (rozhoduji ještě jestli produkční nebo reprodukční - to případně podle chovu a dostupných podkladů pro zpracovávání, popřípadě i obojího)čerpat by se dalo i z Milk profit data. Měla jsem v plánu do sledování zahrnout podnik kde dojí robotem a porovnat ho s podnikem kde dojí klasiku 2x denně a podnikem kde dojí 4x denně (skupinu v rozdoji) - tam s tím ale přestali - nepochybně díky nákladům.Dále se obávám neprůkaznosti díky okolním vlivům týkající se odlišného krmení a dalším vlivům na užitkovost v těchto různých chovech. Samozřejmě nejlepší by bylo najít chov kde dojí jak robotem, tak v dojírně a ještě rozdílně často aby ostatní podmínky byly vskutku shodné a to asi nebude reálné. Proto se chci zeptat na váš názor zda do toho mám jít nebo ne, popřípadě co byste mi doporučil. Děkuji za odpověď.

třikrátdenní dojení

(Vašina, 22. 5. 2009 15:20)

Vážený pane docente, když jste přišel již před mnoha lety s myšlenkou, že nádoj není tak důležitý jako zisk z krávy, tak jsem s vámi trochu nesouhlasil.Vždyť vyšší nádoj je automaticky vyšší zisk.Ale postupně jsem se přesvědčoval, že s narůstajícím nádojem narůstají dost hodně náklady.Takže teď mohu potvrdit vaše tvrzení.S třikrátdenním dojením začít po důkladných výpočtech rentability.U nás to při 8,5tis.lt moc nevychází kvuli reprodukci,zánětům,kulhání a hlavně kvůli lidem, kteří tu noční směnu odflinkávají.Díky za tu studii vám i vašemu kolegovi Staňkovi.Takto by se měli naučit přemýšlet všichni funkcionáři podniků, kteří mají rozhodovat.Hodně zdraví, přeje Vašina

tepelný stres odpověď p.Janotovi

(Doležal, 20. 5. 2009 21:13)

Zatím jsme ve zpoždění.Proti tepelnému stresu nejsou dosud vymyšleny žádné tabletky.Metody ochrany jsem popsal v Našem Chovu č.9/08.Pokud budete chtít, tak mě sdělte email a já vám jej v určité podobě pošlu.Je tam i vyhodnocení jednotlivých způsobů ,co do účinnosti.Samotné ventilátory nejsou dostačující.Když do toho zapojíte skrápění krav,tak to má účinnost mnohem větší.Nejde jen o užitkovost, ale také o reprodukci,o sníženou imunitu (mastitidy), chování krav atd.Nebrat zmlžovací ventilátory!To vše je vysvětleno v uvedeném článku.V současné době portug. a italští výživáři laborují s živými kvasinkami kmene CBS 493.94, které důsledky T.S.značně eliminují.Připravuji o tom článek.Zatím je to obestřeno tajemstvím(dávkování),ale to se dá empiricky nalézt.Sám jsem zkoušel u mléčných telat přidat do starteru pivovarské kvasnice.Zvýšil se příjem o skoro 12% a to v letním období.Ale to byla jakási štychprůba.K exaktnímu pokusu jsem se již v důsledku mého odchodu z ústavu nedostal.Zdraví vaším krávám,i vám přeje O.Doležal

odpověď přátelům Janků a Marianovi

(Doležal, 18. 5. 2009 20:25)

Jsme spolu s kolegou Staňkem rádi, že článek v Černostrakatých novinkách měl ohlas.Přišlo mnoho zajímavých námětůa lze se domnívat, že ta studie trefila do černého.Určitě dopracujeme studii na aktuální ceny.Potom budou rozdíly ještě zřetelnější.Ale přesto, není pro mnohé chovatele zbavit se starých rutin.Ať to stojí cokoliv.Ale ono se musí se vším pomaloučku polehoučku.O to to bude přesvědčivější!Krátce před mým odchodem z ústavu jsem se pokoušel s jedním chovatelem získat výsledky z 1x denního dojení vysokoužitkových kra.Bylo to více než zajímavé.A krávy si na to zvykaly dokonce bez zánětů.Ale to se snad jednou dopracuje.Věřím tomu, že se výzkum bude zase zabývat i pro chovatele užitečnější tématikou!

tepelnej stres

(JANOTA, 18. 5. 2009 18:50)

hezký den, jaké jsou možnosti a vůbec jaké prostředky na trhu můžou zabránit dobře poklesu užitkovosti u krav v létě. děkuju Janota

souhlas s p. Janků

(Marian, 16. 5. 2009 20:21)

Plně souhlasím s p.Janků.I když jsme nadojili potom o 10% méně, ale uspořili jsme více než jsme mysleli.Hlavně nemame starosti jak obsadit večerní dojení.To se začalo dost odbývat.Přestalo se desinfikovat a mýt.Ten návrat na 2x dojení je více než rozumný.A teď to máme doloženo i výpočtem.A to příi 8,m-kč za litr.No, je to snad jasné!

3xdenní dojení

(Vašek Janků, 15. 5. 2009 20:28)

Pane docente, moc vám a vašemu kolegovi Staňkovi děkuji za článek v ČSnovinkách.Poslechl jem vás už pred půl rokem a vubec nelitujeme!Kde bychom byli při těchto cenách za mléko pří 3xdenním dojení.Když vidím v sousedním družstvu jak honí krávy do dojírny i 6xdenně ,pak se nedivím, že nadávají na ceny.I 3x denní dojení je drahé a je nad síly našich sedláků.Díky ješte jednou a teším se na další vaše usměrňujíci nebo spíše umravňující články.

odpověď Jakubovi V.

(Doležal, 12. 5. 2009 22:32)

Příteli Jakube, hluboká podestýlka patří k technologiím, které jsou zajímavé z hlediska welfare.Pokud se splní všechny podmínky co se týká plochy,zpevněného krmiště,obrovského ustajovacího prostoru kam se musírozptýlit teplo z podestýlky,z krav,plyny atd.Pokud se skutečně nastýlá min.7kg kvalitní pod střechou skladované podestýlky na DJ a den, pokud se hnůj vyklízí min. za 3měsice, pak to bude "šlapat".Co bude šlapat méně, to bude ekonomika a tim i potřeba pracovních sil,úroveň transportních nákladů a další.Je nutné zdůraznit i nutnost vybudování vodonepropustné "vany"na hnůj, která je podmínkou pro schválení takovéto stavby.Při současných cenách za mléko je rentabilita tohoto způsobu ustájení zcela iluzorní.Pro větší kapacity tuto technologii nedoporučuji a to především z ekonomických důvodů. Zdravím vás!O.D.

Odpověď kolegyni Weinerové

(Doležal, 12. 5. 2009 22:14)

Milá adeptko, s vápnem do podestýlky raději ne!Ale s vápencem ano!Je to přesně jeden den,kdy jsem odevzdal příspěvek do Našeho chovu (asi č.6) s názvem:Alkalizace boxových loží vápencem je možnost pro eliminaci mastitid.
Jsou tam příčiny tzv.prostřeďových mastitid.Jsou tam i metody kjejich eliminaci, při využiti mletého vápence do slámy či separátu.Skutečně to pomáhá.Pokud budete nedočkavá, tak mě pošlete váš mejl a já vám zpětně zošlu to nejpodstatnější z tohoto článku.To jsou návody, resp.metody!Jde především o to aby chovatel vytvořil v loži alkalické prostředí s pH nad 9 a ono to již pracuje samo.Zdravím vás, s pozdravem, ať žije mletý vápenec!

hlub. podestýlka

(Jakub V., 12. 5. 2009 22:09)

Jaký je váš názor na ustájení krav na hluboké podestýlce. Viděl jsem to při návštěvě USA a Mexika. Děkuji Vávra

vápno v podestýlce

(Weinerová,adeptka na poradkyni, 11. 5. 2009 21:18)

Pane docente, na přednášce v Benešově jste doporučoval k zlikvidování problémů se záněty vemene a končetin speciální přídavek vápna do podestýlky. Nestačila jsem si poznamenat poměry.Tímto o ně prosím!Jo a předem děkuju!

odpověď p.Podhorovi

(Doležal, 7. 5. 2009 13:35)

Příteli Podhoro,ten třetí díl je v podstatě v kupě.Ale protože podmínky pro dotace na tyto aktivity jsou již jiné, sháníme prostředky pro vytištění.V nejhorším případě to budeme rozesílat přes internet.V tomto státě když se něco osvědčí, tak se to zásadně musí zrušit.Je to taková srandička od našich "vedoucích"tváří.Oni si své jistoty neseberou.Ale hlavně že mají plná Hústa transferu poznání.Zdraví, O.Doležaql

odpověď studentovi

(Doležal, 7. 5. 2009 13:29)

Milý kolego,asi se k vám doneslo, že nejsem velkým příznivcem dojicích robotů.Chci to trochu upravit.Toto zařízení je vysoce sofistikované a po technické stránce skoro dokonalé.Beru ho tam, kde budu mít jistotu, že je lepší oproti současnému stavu s dojírnami.A když začnu porovnávat, tak vyplouvají argumenty, které mě hovoří proti robotům
V době, kdy chovatel dostává 5,80Kč za litr mléka, bude to jiné než v období kdy dostával 10,-Kč.Pro větší koncentrace bohužel nenacházím jeden relevantní přínos.A tak bych mohl vyjmenovávat další.Mám jich dost, protože databázi o robotech schraňuji od r.1986,kdy jsem měl možnost spatřit robota na Mlékařském ústavu v Kielu.A ten dotyčný pán, který byl tehdy nadšenec, již vystřízlivěl.Opatrně na prodejce, kteří jsou schopni prodat robota do podmínek českých strak, s užitkovostí 5600kg mléka.A potom se chovateli starej abys mohl platit splátky!Můžeme si i tom popovídat někdy na Skype.Zdraví vás O.Doležal

Zeměd.poradce ve stáji 3.

(Podhora, 5. 5. 2009 22:14)

V předchozích dílech "ZP ve stáji" zamýšlíte ,že nezůstanete u těch dvou dílů.Bude díl třetí?Nasadili jste dost vysokou laťku.První dva díly byly super!

roboti

(student, 5. 5. 2009 20:30)

Hezký den. Chtěl bych se Vás zeptat na Váš názor - klasické dojení nebo roboti? Co doporučíte?

odpověď paní Veselé

(Doležal, 30. 4. 2009 16:18)

Paní Veselá, moc vás zdravím na Břeclavsko.Váš dotaz je z těch ,na které lze odpovědět mnoha větami.Chtělo by to vidět!Těch vlivů na nárůst výskytu kulhání jsou desítky.Jedna z hlavních příčin může být i nedostatečná výživa.Ale to je jiná věc a s tou by si měl poradit specialista výživář.To druhé mohou způsobovat podlahy.Drsnost je nadměrná, navíc s výtluky.To dobrému stavu paznehtu nepomáhá.Další příčinou může být vlhkost,resp.trvalé "macerování" paznehtu ve vrstvě výkalů.To způsobuje změkčení rohoviny a její následný vysoký otěr, mnohdy až na škáru paznehtní.Znečištění může způsobovat i panaritia.Takže, -vyhrnovat co nejčasteji, a nastýlat i slabou vrstvu řezané slámy do krmiště, a tím vysušovat povrch podlahy.Nedostatečné profilování podlahy je další příčinou, protože takováto podlaha usnadnuje klouzaní krav a tím i jejich úrazy.Zcela nedostatečný se jevi i interval mezi ošetřením paznehtů.Jeden rok je příliš dlouhý.A musi se začít už u odrostlejších telat.Formovat paznehty řezy, které dají paznehtu optimální tvar.Paznehtáře, který umí ošetřovat paznehty pouze frézou, tak toho vyžeňte!To je břídil.Vrátil jsem se před pár dny ze své deváté návštěvy v Israeli.Paznehtáři pracují zasadně se soupravou nožů a nůžek a fixují krávu do ležící polohy.Oni setskramentsky dobře vědí proč tak činí.Pozor na mastitidní krávy.Je prokázano, že většinou začnou za pár dní kulhat.A naopak.Kulhajíci kráva začne mít problémy s mastitidou.To je tak polovina problémů.Ale ty co jsem napsal jsou asi ty hlavní.Přeji vám mnoho úspěchů!O.Doležal

chodby

(Veselá Břeclavsko, 29. 4. 2009 19:13)

Dobrý den, jsem zootechnička jednoho jihomoravského družstva a měla bych specifický dotaz. V našem rekonstruovaném kravíně máme vysoké procento krav který kulhají. Problém možná i v podlaze, protože v některých místech jsou díry. Dá se s tím něco dělat? Může tohle působit na nohy? Krávy stouháme jednou do roka. Děkuji za odpověď. Veselá

odpověď p.ing.Vávrovi

(Doležal, 28. 4. 2009 22:51)

Pane inženýre, děkuji vám za to, že jste napsal velice frekventovaný dotaz.Skupinový nebo individ.odchov?Něco víc je o tom napsáno v publikaci:Zemědělský poradce ve stáji-telata, z podzimu 2008.(dotaz na ni na tel.267009685,pí Bečková).Ale přesto si řeknu své.Nedomnívám se, že lidskému mláděti je nejlépe v jeslích, i když to "mamince"šetří práci.Je to přirovnání sice trochu nepatřičné ,ale také trochu patřičné.Z pokusů, které se vykonávaly ve Švycarsku,jednoznačně vyplynulo, že pokud se maji vykonávat všechny činnosti spojené s hygienou krmení a loží, potom je úspora práce poněkud pofiderní.Nehledě na ostatní nedostatky spojene s vyšší cucavostí telat,deformací veminek, infekcí pupků a p.Rozhodujícím zjištěním byla 60% spotřeba starteru u skupinového odchovu.To je z hlediska rozvoje,resp.vývinu bachůrku varující.Otázka:Proč ty nejlepší chovy v USA a Israeli tuto "pohodlnější"metodu odchovu nevolí?Proto, že by krávy z takto odchovaných telat nedojily 12tis.kg mléka.Kdyžtak zkuste mě zavolat na Skype, pokecáme!Zdravím vas!

odpověď příteli Hanákovi z Hané

(Doležal, 28. 4. 2009 22:32)

Vážený příteli, ten kdo chce mlžit,tak mlží doma manželce,i když doktor Plzák říká účinnější :zatloukat,zatloukat, zatloukat.Metoda !mlžení je na první pohled účinná, protože za určitých okolností snižuje okolní teplotu vzduchu o 1-5 st.C.Ale Chce to kráva?Dýcháním studeného a vlhkého vzduchu tělesnou teplotu nesníží.To je ten hlavní problem.Většinou vyprodukovaná vodní mlha se vznáší mimo těla krav.Na tělesném pokryvu se nachází jen poradické mikrokapénky,které odvod tepla nezajistí.Ventilátory s produkci "fogu", nejsou ani levné.Před týdnem jsem se vrátil z Israele.Před 9lety tam v přístřešcích byly instalovány pouze tyto fog ventilátory.Po 9letech dospěli kibutzníci k přesvědčení,žejedinou účinnou metodou jje skrápění krav s následným ofukováním ventilátory.To je ta metoda, která je a bude účinná i v našich podmínkách.Platí zde zákonnitost, že na odpar 1gramz vody je potřeba vydat 2,5kJ tepla.A krava v tropických dnech vyprodukuje vice než 25000kcal.Proto doporučuji,fog ventilátory nepořizovat.K dobrému rozhodnutí přeji odvahu.Něco jsem o tom napsal v Našem Chovu,č.9/08,s.72-75.Zdravím Vás!


« předchozí

1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 17 | 18 | 19 | 20 | 21 | 22 | 23 | 24 | 25 | 26 | 27 | 28 | 29 | 30 | 31 | 32 | 33 | 34 | 35 | 36 | 37 | 38 | 39

následující »