Jdi na obsah Jdi na menu
 


Poradna slouží pro Vás návštevníky těchto stránek k dotazům, které se dotýkají problematiky chovu skotu. Pokud si přejete soukromé poradenství přímo u Vás v chovech apod., pak mne prosím kontaktujte osobně - informace v sekci kontakty

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Utěrky na vemeno

(Lenka, 4. 2. 2012 19:39)

Dobrý den, ráda bychse zeptala na Váš názor na utěrky na vemena. Jaké materiály preferujete, prát utěrky, či použít opravdu jen jednou, suché nebo vlhčené... Případně ocením i rady ekonomické, co Vám přijde nejvýhodnější a co jako vyhazování peněz. Předem děkuji a přeji hezký den.

Re: Utěrky na vemeno

(Doležal, 5. 2. 2012 16:45)

Milá Lenko, na váš dotaz je odpovězeno v mém článku v Našem chovu č.12/2011, s..12-14, který pojednává o tom, co dělat minutu před vlastním dojením, resp. před nasazením dojicí aparatury. Dále o tom docela podrobně hovořím na letošních seminářích ZS ČR.Termíny konání pro jednotlivé regiony jsou uvedeny na těchto stránkách-v sekci Semináře.Takže stručně:Jsou to zkušenosti z předních světových farem, dokonce i z té největší v Texasu u města Dumas, kde chovají 17000krav, resp.13000dojnic, kde jsou dvě kruhové protiběžné dojírny 2x106dojicích stání. Tam všude používají bavlněné, resp. textilní utěrky, na každé vemeno jednu vlhkou!I na předních farmách u nás mají na krávu 3 utěrky, resp. v chodbě pro dojiče jsou dva velké prádelní koše. Jedna plná vlhkých utěrek nasátých desinf. roztokem a druhý koš pro utěrky použité! Třetí se pere! To se děje i na té texasské farmě. Při diskusi s vlastníky, dávají přednost této variantě, protože je pro ně i ekonomicky přijatelná. Navíc, při přednášce uvádím měřením potvrzenou efektivnost jednotlivých materiálů na účinnost desinfekce struků před dojením.Látkové utěrky dopadají nejlépe! Dokonce můj dobrý přítel z východních Čech si udělal ekonomickou analýzu používání papírových a látkových utěrek, a došel k jednoznačnému závěru. Používá, jak on říká- "hadry". A důsledně! Má výborné výsledky jak na CPM, tak PSB.Ale chce to důslednost od lidí. Tu tabulku vám, pokud budete chtít a budu mít váš email pošlu ve formě sborníku, a nebo se setkáme někde na semináři. I když se na mne budou zlobit někteří prodejci papírových utěrek, ale mně ti američtí, ale někteří čeští a moravští chovatelé zcela přesvědčili. Já bych volil -"hadry"!
Lenko,přeji vám, abyste se rozhodla tak, aby to vyšlo z vašeho přesvědčení! Těším se s vámi na shledanou!

BÝCI VÝKRM

(Venda, 3. 2. 2012 12:28)

Dobrý den pane docente,
v tomto mrazivém období se na Vás obracím s prosbou o informace ohledně rozměrů krmných míst u žlabu pro býky ve výkrmu a ještě rozměry plochy metrů čtverečných na jeden kus u téže kategorie při stlaném volném ustájení.Jednalo by se o zvířata ve váhové kategorii 350-600 kg ž.hm.Býci mají ještě možnost venkovního výběhu a tak se i ptám jestli lze tyto prostory započítávat do celkového ustajovacího místa, aby se všichni v klidu a dostatečně mohli nakrmit,nehledě na to ,že se venek dá využít jen během letního období.
Na netu jsem našel hodně podkladů, ale hodně se lišících, a tak se ptám skutečného odborníka, s ohledem i na vetrinární předpisy.
Tento dotaz zde vkládám díky našemu předsedovi, který mě neustále nutí zvyšovat kapacitu již hodně předimenzované staré odchovny býků,kde jsou zvířata bez jádra a tím i bez přírůstků.Ale co si myslet o šéfovi,mezi jehož "perly"patří spojit březí jalovice s chovnými,telata nacpat do zatuchlé tmavé přípravny,zrušit porodnu krav,uvazovat vysokobřezí dojnice apod.Je to někdy boj i s finační ztrátou pro moji osobu,ale i tak ta práce pořád baví.
Tak zatím moc děkuji za odpověď a kravkám zdar.

Re: BÝCI VÝKRM

(Doležal, 4. 2. 2012 21:23)

Zdravím vás Vendo, a hned musím vyslovit obdiv vaší trpělivosti, resp. odolnosti pracovat pod nedoukem, resp.Mimoněm.Ty zásady pro výkrm býků jsme publikovali společně s ing. Staňkem, v Našem chovu č. 8,9,10a11 /2010. Překvapivý ohlas nás docela příjemně naladil.Ale k věci: Komfortní parametry ustájení jsou předpokladem pro intenzivní růst. Poddimenzovaná měrná plocha lože vede k nízkým přírůstkům, vysokému stupni brakování a vysokým nákladům a to i když se nepodává jádro.Základní parametry:
hmotnost min. plocha lože hloubka lože šířka krmiště šířka krm.místa
(kg) (m2) (m) (m) (cm)

<350 1,9 3,5-5,5 1,8-2,2 55
>350 2,8 4,0-5,4 2,0-2,5 68
>550 3,2 4,5-6,0 2,2-2,7 72

Pro neodrohované býky platí vyšší hodnoty.Pokud zajistíte přihrnování homogenizovaného krmiva 8-10x za den je možné přistoupit na krmení 1,5:1.To zn. místo 72cm pouze 52cm.
A dále plnit:
► min. kubatura 6m3 na 100kg ž.hm.
►stáj nezateplená, otevřená (přístřešková)
►ideální interval odklizi >3měsíce
►expozice krmiště -J nebo JV
►zadní obvodové hrazení- otevíratelné,
►nastýlání-7-10kg slámy na kus a den
►temperovaná napajedla o objemu min. 150litrů na rozhraní lože a krmiště.
Venkovní výběh není započítáván. To je jen komfort, pokud je výběh komfortně vybaven.
Bez jádra, nemůže být ekonomický produkt(maso). Ideální přírůstek za toto období >1200g na kus a den.
Krmit 2x denně, v zimě i 3x denně , vždy v pravidelných intervalech. Výkrm by neměl být doběrnou kategorií. Dá se na něm vydělávat!
A k těm "perlám"! To jsou spíše prdli.Všechno je odpudivě špatné.Proti všem zásadám dobré zootechniky, vše prodělává a bohužel tato rozhodnutí přináší jenom ekonomickou ztrátu.Ale nedoukům lze těžko něco vysvětlovat. To víte, to je ta" stará škola fachmanů" kteří se ohrazují, že to "také jde"! Je jim jedno, kolik to stojí. Skot je velice citlivý na horší chovné prostředí.Odnese to skot a také chovatel. Někteří lidé mají chronickou provozní slepotu. Proto vás obdivuji za vaši trpělivost a za to, že vás to ještě baví!! Držím vám moc a moc palce, a bude líp!O.D.

Okyselování krmného mléka

(Dorota, 30. 1. 2012 13:40)

Vážený pane docente, mnohokrát vám i jménem ostatních zootechniků v podniku děkujeme za připomenutí metody okyselování krmného mléka. Jsem již padesátnice a pamatuji, že jsme v r.1992 nic jiného nedělali. A bylo to bez problémů. Jsme vděčni i za nápad na homogenizaci ve kbelících pomocí akuvrtačky. Dobrý a velice praktický nápad. Teď jenom domyslet maličkosti. Třeba si ještě na nějaké vzpomenete, které by nám usnadnili práci. Děkujeme vám za tyto stránky, ale i články, které si musíme vždycky vydobít u šéfa, ale i za vaše přednášky. Viz Zahořany. Moc vás zdraví Dorota

Re: Okyselování krmného mléka

(Doležal, 1. 2. 2012 13:29)

Moc vás zdravím Doroto! Jsem rád že jste si všimnula i významu t.zv. prkotin. Maličkosti, které můžou pomoci a nebo také naopak. Třeba, výška struku nad úrovní předních končetin by měla být vždy nad úrovní mulce stojíciho telete, nebo, otvor ve struku by měl být půlměsícovit nebo, že za takovýchto mrazů je lepší krmit 3x za den a přidat na dávce podle síly mrazu 5-15% a při tom nezapomenout na vlažnou vodu nebo, že voda musí být v čistém vědru a podaná do 20minut po mléku nebo, že starter podávat do jednodenní zásoby atd. Samozřejmě, nezakrývat plachtou vlastní zakrytý box, vícše nastýlat. Samozřejmě, že expozice boxů by měla být v zimě jižní! Určitě jsem zapomněl na další. Pošlete mně email a pošlu vám Metodiku! Tam je toho více! Držím vám v tom mrazu palce s přáním "vydržať"!Zdraví vás O.D.

Okyselování

(Míla, 22. 1. 2012 17:32)

Pane docente, na základě předchozích dotazů si vás dovoluji požádat o stručnou metodiku okyselování krmného mléka. Vidím u sousedů, že to dělají buď dost od oka, nebo každý jinak. Prosím o tuto metodiku i jménem ostatních zootechniků , zootechniček i ošetřovatelek. Předem moc děkujeme. Vaše stránky si vždycky otvírám v nedělo odpoledne, kdy mám trošku více času. Pozdravuje vás Míla M.

Re: Okyselování

(Doležal, 24. 1. 2012 21:17)

Zdravím vás Mílo, na tento váš dotaz jsem v poslední době mnohokrát odpovídal mailem. Většinou to byly dotazy mladších zootechniků, kteří nezažili jakýsi boom této metody krmení před 20lety. Takže si to zopakujeme! Funkční metodou konzervace odpadního, nadbytečného mléka a mleziva je jeho okyselení. Metoda vychází z amerických pramenů.
Postup:
►Konzervovat okyselením lze:mléko, mléčnou krmnou směs, mlezivo
►Použije se kyselina mravenčí v koncentraci 85%
►Nutné- po okyselení dosáhnout pH-4-4,5
►Tuto hodnotu měřit pomocí lakmusových papírků, zakoupených v Laboratorních potřebách, některých drogeriích a lékárnách
►Doba skladování činí v létě 1-3dny ale i více
►Nádoby čistit alespoň 1x týdně
►Zkrmovat zásadně neohřáté, v zimě cca 18-20°C
►V letním období může být teplota i nižší!
Vlastní ředění:
Smísí se 1díl kys. mravenčí (85%) s 9díly vody.Tento roztok se vlije při nepřetržité homogenizaci do chladného mléka, mleziva či MKS, v poměru 30ml naředěného roztoku do 1litru mléka, MKS a 40-45ml do 1litru mleziva.
►Homogenizace se děje nástavcem na vrtačce
►Změříme pH.
►Ideální teplota-18-20°C
►Okyselené mlezivo se zkrmuje od druhé dávky
►Pozor na separaci - vrstva syrovátky a "tvarohu". Je nutné akumulátorovou vrtačkou homogenizovat.(jinak nežádoucí shluky "tvarohu"!
Dobré a dokonce lepší zkušenosti jsem měl i při okyselování kyselinou citrónovou.
Takže, teď vám přeji šťastnou ruku a hodně úspěchů! Kdyžtak dejte vědět!!!Zdraví vás O.D.

Okselené mléko

(Marcela, 16. 1. 2012 13:18)

Dobrý den,
prosím ještě o dovysvětlení. Je chybou zkrmovat teplé (40°) okyselené mléko? Jestliže ano, můžete mi prosím napsat na jakém principu? Má se zkrmovat stejné mnosžství jako u nativního mléka?
Přeji krásný den

Re: Okselené mléko-"DOVYSVĚTLENÍ"

(Doležal, 16. 1. 2012 21:20)

Marcelo, omlouvám se, že jsem nenapsal všechno! Proč nevolit teplotu nad těch 15-18 až 20°C? Dochází totiž k velice dramatické separaci. Nahoře tvaroh, dole syrovátka. Potom lze uskutečnit pouze napájení z hladiny a nebo vymyslet kontinuální míchání v průběhu příjmu. Potom nestačí otvor ve struku ani 10mm.("cucky") Zkrmujeme stejné množství, jako u nativního mléka. Vždyť jde o příjem živin! Není nebezpečí, že se telata přepijí. Ono to pro ně zase tak atraktivní pití není. Proto si můžeme při nadbytku nestandardního mléka dovolit krmení ad libitum (především u býčků). Mám již zkušenosti s okyselováním nápoje i kyselinou citronovou. Zřetelně se jeví, lepší příjem!Tak snad jsem již na nic nezapomněl.Zkusím v bodech někdy sepsat stručnou metodiku!zdraví vás O.D.

clostridium perfringens a průjmy u telat

(Luboš, 14. 1. 2012 11:40)

Dobrý den. Prosím Vás o radu, jakým způsobem řešit tyto průjmy, kdy telata hynou téměř bez příznaků do 12 až 20 hod. Napájení telat mlezivem a celkovou hygienu napájení i porodny máme dle mého názoru v pořádku. Vlastníme bioplynku, intenzivně se hnojí travní porosty digestátem, steleme separátem. Popeloviny v travních senážích máme kolem 10-11 procent. Nemůže to vše mít souvislost? Pomohla by vakcinace krav vakcinou COVEXIN? Clostridie jsou údajně schopné prostupovat již placentou do telete. Děkuji

Re: clostridium perfringens a průjmy u telat

(Doležal, 14. 1. 2012 18:09)

Luboši, platí, že vše souvisí se vším. Zmínil jste se ,že hnojíte digestátem na travní porosty. Tam může být zakopán pes.V digestátu , který je v aerobním prostředí (na povrchu travin a bylin) se extrémně dobře daří fekálním streptokokům, Clostridiím, Salmonellám, Listeriím ap. V bývalé NDR se před několika málo lety zastavila činnost několika bioplynek, které aplikovaly digestát, ať v pevné či tekuté formě na rostliny, určené ke zkrmování. Polovička stavů dobytka totiž odešla. Provoz tam již neběží pět let. Porušila se zde jejich (německá) vyhláška o zapravování digestátu do půdy a to do 12-24hod. po aplikaci. Nutnost bezprostředního vytvoření anaerobního prostředí. To je hlouběji pod povrchem půdy. Zkuste hledat příčinu tam. Znovu opakuji: pokuste se využívat alkalizaci podestýlky mletým vápencem. Může to k eliminaci tohoto průšvihu také napomoci. Co se týká vakcinace , tak toto plně souvisí s metodou POKUS-OMYL. Zaručit něco, bez znalosti příčiny nelze. Snažte se ještě dosáhnout toho, aby telata měla do 2-2,5 hodiny po narození mlezivo od své matky! 4hodiny je horší, 6hodin je průšvih! To,že clostridie jsou schopné proniknout do placenty je bohužel prokázané! Držím vám palce!Zdraví vás O.D.

Okyselené mléko

(Marcela, 12. 1. 2012 13:36)

Dobrý den,
můžete mi prosím sdělit, jakou teplotu má mít okyselené mléko? Slyšela jsem, že teplé způsobuje průjem, ale studené zase hůře přijímají. Platí pro zkrmované množství stejná pravidla jako pro nativní mléko?
Mnohokrát děkuji za krásné přednášky, je to vzpruha a inspirace k další práci. S pozdravem Marcela P.

Re: Okyselené mléko

(Doležal, 12. 1. 2012 21:30)

Ahojky Marcelo! Na okyselené mléko se hodně zapomíná. Přitom to je a to především v letním období metoda, jak zabraňovat alimentárním onemocněním.Dávka je stejná jako u nativního mléka, teplota, kterou mají telata nejraději je v rozmezí 15-18°C. Pozor na velikost otvoru v sacích strucích. Musí být o něco větší než u nativního mléka. Přednosti okyseleného mléka poznáte už v květnu, když polovinu telat budete krmit normálním krmným mlékem a druhou polovinu okyseleným mlékem. Rozdíl bude určitě i u vás patrný. Samozřejmě, kdybyste udělala zakysané mléko nějakou ušlechtilou kulturou mléčného kvašení, tak by pohled na baštící telátka byl ještě více potěšující.Přeji vám hodně úspěchů u telátek a nulové ztráty!Moc děkuji za ocenění mé povídálkové činnosti!Zdraví vás, O.D.

dozaz

(J.P., 11. 1. 2012 21:59)

Pane docente,včera večer jsem se díval na Hyde Park na 24 a najednou se tam objevila tabulka úřadů ,které jsou ke zrušení. No a objevil se tam mezi nimi i Výzkumný ústav živočišné výroby, s docela vysokou částkou ročních výdajů. Zarazil jsem se, protože vím, že před lety měl tento ústav nezpochybnitelnou pověst. Po dlouhé době jsem si prohlédl jejich stránky a vidím, že bych toho jako starší šéf chovu mnoho nepobral. On je průšvih v tom, že těch lidí, kteří dávají dolů k nám nějaké poznatky je čím dál tím méně. Krmivářské a plemenářské firmy to nahrazují cizineckou legií z USA,Rakouska,Německa, ale oni mluví o něčem jiném. tak jsem se chtěl jen tak pozeptat ,co vy na to? Je to ke zrušení? Jo a dík za vaší přednášku v Zahořanech. Tam jsem se toho dozvěděl hodně moc. Teď jenom, abych dokázal probudit lidi. A možná i sebe. Zdraví vás Domažlicko! Jirka P.

Re: dotaz

(Doležal, 12. 1. 2012 21:18)

Milý Jirko, docela jste mne zaskočil. Pustil jsem si z archivu HydePark a ono to tam skutečně bylo. Víte , před časem jsem se zařekl, že bývalý můj ústav nebudu komentovat. Odešel jsem proto, že moje představy o koncepci zootechnického ústavu byly odlišné od představ současného vedení. Oddálil jsem si tak infarkt a jsem se svým stavem maximálně spokojený, protože vím, že jsem alespoň trochu užitečný. A k tomu HydeParku? Můžou být dva důvody k realizaci této vize. První je, že chovatelská praxe současnou koncepci "vědy" odmítá, čímž se vytváří podhoubí pro to, aby se stala tato organizace tak trochu nadbytečnou. To bych nesl těžce, protože jsem tam dělal 47,5roku. Bez radikální změny v koncepci se tato chmurná vize může realizovat. Druhá je ta, a ta je ještě více reálná, že ve státě, kde až na tom prvním místě jsou peníze, se bude někomu hodit těch několik stovek hektarů půdy na čísi podnikatelské záměry.(Bytovky, golfové hřiště ap.)Tato varianta je více horká, než ta první. Jak říkal Horníček: já jsem pesimistický optimista. Usedám-li na židli, vždycky si myslím, že se pode mnou zřítí. Nezřítí-li se, tak jsem příjemně překvapen. Je mně líto těch mladých lidí, kteří by chtěli něco užitečného dělat, ale jsou vedeni k byrokracii, psaní textů, které v podstatě nikoho nezajímají, ale jsou za ně body.
Jinak moc děkuji za vaše hodnocení Zahořan. Bylo to tam bezva. Zdraví vás O.D

Sprchování krav

(Lada Holuša, 6. 1. 2012 12:26)

Dobrý den pane docente. Venku padá sníh, ale i přesto bych se rád zeptal na možnosti ochlazování krav sprchováním na stáji. Mame tři roky starou stáj na separátu, "ochlazování" krav jen pomocí ventilátorů, ale v horkých letních dnech je to nedostačujicí. Chtěl bych do stáje nad krmné chodby svépomocí nainstalovat sprchy, ale nevíme jak na to. Můžete mi poradit? Moc děkuji Holuša L.
P.S. V Novém roce přeji hlavně zdraví

Re: Sprchování krav

(Doležal, 7. 1. 2012 16:52)

Kolego Holušo, pošlete mně vaší emailovou adresu a já vám pošlu svou podrobnější publikaci o tepelném stresu. Musíme uznat jedno, že se nejedná pouze o ventilátory a sprchování, ale o další faktory, jako je výživa, technika krmení atd. O tom v té publikaci je napsáno více. Jsem rád, že nevidíte spásu jen ve ventilátorech. Bez vody totiž nelze zamezit TS. A k tomu nikoliv na posledním místě- uvědomělý chovatel. A tím určitě jste, protože o TS přemýšlíte již v zimě. Takže, pošlete email. adresu, a také se můžeme setkat a o věci si popovídat. Seznam míst seminářů vyvěsím příští týden, tak i tam by byla možnost setkání! Zdraví vás, O.D.

Seminář

(Frant.V., 5. 1. 2012 21:53)

Pane docente, připojuji se k předešlému vzkazu. Díky za zaslané materiály. Poučil jsem se! Ráno jsem procházel stájemi a vidím, že nevidím. Tma tmoucí. A do teďka mě to nevadilo. Do týdne bude vše tak jak má být. Jo a ještě-vraty se také přestane větrat. Jo a napajedla budou čistší, jo a dalších 10jak vy říkáte- prkotin, které se nelíbí krávám a neměly by se líbit ani nám zootechnikům! F.V.

Re: Seminář

(Doležal, 7. 1. 2012 16:44)

Ani nevíte Františku, jak mne tato vaše zprávička potěšila. Chodit do stájí s otevřenýma očima , se zapojením všech dalších smyslů je metoda, která může vše změnit k lepšímu. A to kdyby tam přišel ještě cizí člověk. To by teprve byly divy! Moc vás zdraví, O.D.


« předchozí

1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 17 | 18 | 19 | 20 | 21 | 22 | 23 | 24 | 25 | 26 | 27 | 28 | 29 | 30 | 31 | 32 | 33 | 34 | 35 | 36 | 37 | 38

následující »



 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA