Jdi na obsah Jdi na menu
 


Poradna slouží pro Vás návštevníky těchto stránek k dotazům, které se dotýkají problematiky chovu skotu. Pokud si přejete soukromé poradenství přímo u Vás v chovech apod., pak mne prosím kontaktujte osobně - informace v sekci kontakty

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Dřevo nebo ocel?

(Březina, 21. 7. 2011 10:56)

Pane docente, hádáme se nad 5 projekty. Dva z nich jsou ze dřeva, 3z nich jsou z ocelové konstrukce. Menšina se přiklání ke dřevu, většina se vzhlédla v železu. Prosím, sdělte nám svůj názor. Já chci dřevo a potřebuji vaše argumenty, protože si pamatuji, že na školení v Klatovech jste nám povídal o výhodách a nevýhodách obou variant. Moc dík!J.B.

Re: Dřevo nebo ocel?

(Doležal, 22. 7. 2011 10:38)

Milý kolego Březino, před časem jsem pro jeden podnik dal dohromady pár glos o přednostech dřevěných konstrukcí. Našel jsem to a touto formou přeposílám. Snad v tom najdete žádané argumenty a snad z toho vycítíte, které z konstrukcí dávám přednost.

Proč stáje s využitím dřevěných konstrukcí?

►dřevo je univerzální a obnovitelná surovina s obrovským ekologickým potenciálem,
►dřevěné konstrukce jsou tradičním a krajinotvorným faktorem, který neruší,
►při výstavbě převažují tzv.suché procesy, spojené s rychlostí výstavby,
►dřevo je materiál nepřekonatelně lehký, pružný a prodyšný,
►tepelný odpor je příznivější než u ostatních materiálů jako je ocel, beton,
►prokazatelně je ve dřevěných stájových konstrukcích nižší relativní a absolutní vlhkost, což je významná přednost tam, kde 100dojnic za 24hodin vyprodukuje dýcháním a pocením 1000kg vody z evaporace a pocení,
►z dlouhodobého měření se prokázalo, že sálavé teplo z této konstrukce má příznivější hodnoty pro ustájená zvířata, oproti ostatním konstrukčním materiálům (ocel, železobeton),
►rychlost výstavby je prokazatelně rychlejší v důsledku tzv. letmých montáží,
►pořizovací ceny oproti ostatním konstrukcím jsou srovnatelné či dokonce v současné době nižší oproti ostatním materiálům,
►moderní konstrukce ze dřeva jsou prokazatelně nehořlavé,
►američtí výzkumníci prokazují, že např. ocelové konstrukce vykazují charakteristiky Faradayovy klece, obdobně jako panelové obytné objekty. Medicinský výzkum prokazuje již delší období ohrožení organismů žijících v působnosti Faradayovy klece. Zjišťují u organismů nížší hodnoty červených krvinek, imunitní odezvy, horšího dělení buněk, leckde i vyššího nárůstu alergií či dokonce výskytu karcinogenních onemocnění. Stavařská lobby bohužel tyto informace všemi dostupnými prostředky potlačuje.
►Výskyt plísní a patogenních bakterií je nižší u dřevěných konstrukcí,
►V Anglii v hrabstvích KENT, Surrey, Sussex , se za posledních 7 let nepostavily jiné stáje, nežli dřevěné a to pro všechny kategorie skotu, prasat, koní a malých hospodářských zvířat , mimo drůbeže.
►V USA, ve státech Severovýchodu, převažují (70% ) dřevěné konstrukce stájí a přístřešků, které jsou levnější a ekonomicky rychle návratné.

Závěr: Dřevo je stavebním materiálem budoucnosti u něhož se projevují zlevňující dlouhodobé tendence


Cesta do dojírny

(Jirka, 19. 7. 2011 22:44)

Pane kolego, před drahným časem jste nám konzultoval záměr na farmu, kde se využilo stávajících starších stájí a nově postavené stáje. Vytýkal jste záměru především strašně dlouhé cesty do dojírny. To projektant nerespektoval a my jsme si mysleli, že to přežijeme. Teď toho litujeme, protože zdraví nohou krav je zhoršené a také doba dojení se zbytečně zdržuje. Je nějaká možnost s tím něco dělat? Moc vám děkuji za váš názor a děkuji i za vaši poradnu, která je perfektní učebnicí, nezávislou na firmách. Zdraví vás Jirka P.

Re: Cesta do dojírny

(Doležal, 20. 7. 2011 16:24)

Milý Jirko, na tu konzultaci vzpomínám. Myslel jsem si, že to obhájíte. Ale jak je vidět, šéf měl "pravdu". Pozor, i za pravdu se někdy upaluje. Teď se musí řešit následky.A jak? Zpohodlnit pohybové (přeháněcí) chodby. Dlouhé cesty po tvrdém betonu jsou průšvih. Pokud následně položíte změkčující rohože s knoflíkovým dezénem, a to po celé délce trasy, situace se zlepší. Investice bude 100% návratná. Zabraťe tomu aby přecházela skupina pod širákem, na žáru slunce, v dešti, větru. A´t nechodí krávy proti sobě z a do čekárny atd. Ono se toho moc napravit nedá, ale přesto, uvidíte sám, jak se krávám na změkčené podlaze prodlouží krok! Držím palce! A snad budete příště při investicích, na dodavatele a projektanta přísnější. Nedůslednost i v detailech se vždy prodraží! Zdraví vás O.D.

A zase horko ve stáji

(Jiří P., 13. 7. 2011 19:48)

Dobrý de! Ve stáji pro 200krav máme mlžiče s ventilátory. Myslím, že to nebyla šťastná volba. Krávy mají dechovou frekvenci vysoko nad 40. když jsem začal krávy (druhou stranu) kropit hadicí, tak na to krávy začaly pozitivně reagovat. Mlžiče jsou s minimálním efektem. Myslím, že krávy té druhé straně s kropením závidí! Ale neumí to nahlas srozumitelně sdělit. Tak tedy, mlžení vypínám a budu si jezdit po krmné chodbě a krávy zalévat jako na zahrádce. Pane kolego, měl jste v tom článku v Našem chovu pravdu. Jenom firmy se nedají poučit! Zdraví, Jirka P.

Re: A zase horko ve stáji

(Doležal, 14. 7. 2011 20:09)

Milý kolego, dělejte to tak, jak píšete. Všechna naše sledování mluví o nízké efektivnosti mlžení. Určitě jste to slyšel na mých školeních. Pokud pošlete emailovou adresu, pošlu vám svou publikaci z r.2010 o tepelném stresu. Mlžit v politice a ve stáji není dobré. A na dotaz jak v rodině? Židé znají pojem :bílá lež. Ta nikomu neuškodí!!! Zdraví vás O.D.

Dotázek na horko

(Jiří P., 7. 7. 2011 22:04)

Vážený pane, pravidelně sleduji vaši poradnu. Myslím, že je to to nejlepší ,co je teď na zootechnickém internetovém trhu. Odpovídáte s humorem, nadhledem a hlavně neprosazujete určité výrobce. Byl jsem na vaší přednášce v Protivíně a zjistil jsem, že dostat z vás ,kdo a nebo co je nejlepší nikdo nedostane. Řeknete přednosti i nedostatky u všech. A to se mně líbí, že nejste žádným zástupcem nějaké firmy. Teď, najít nezávislého poradce je nadlidský problém. Takže malý letní dotaz. Blíží se tropické dny. Můžeme kropit krávy pomocí hadice s koncovkou z krmného stolu a jak často? Připadá nám to jako operativni metoda. Co na to říkáte? Pevné zdraví vám přeje JirkaP.

Re: Dotázek na horko

(Doležal, 8. 7. 2011 21:15)

Příteli Jiří, jsem rád, že mne vidíte tak jak píšete. O objektivitu se snažím. Jinak by mně chovatelé brali s velkou rezervou. Takže, pokud budu zdráv a živ, budu v tom pokračovat. Vždycky se mně protivili lidé, kteří pracovali na dva, tři úvazky, celkem na 200-300%. To nemá s poctivostí nic společného! A teď k dotazu. Pokud to chcete dělat tak, jak píšete, tak je to bezva! Před mnoha lety jsme využívali pojízdný sadový postřikovač za malotraktorem. Uvažujte, že se na povrch neostříhané krávy "vejde" až 2,5litru vody. Ta se při 30 °C odpaří cca za 2,5-3hodiny. Po tu dobu působí evaporačně! Takže, snaha je , udržovat krávy, telata, skot mokré, po celou dobu existujícího tepelného stresu. Sledujte dechovou frekvenci. Nebezpečí vzniká již při DF >40 dechů za minutu. Pošlete mejl a pošlu vám svou publikaci o TS přes úschovnu. Teď je velice žádaná! Zdraví vás, O.D.

Re: dotaz neznalosti

(Jitka B., 9. 7. 2011 20:05)

Vážený pane ,již několik let jezdíme s dětmi každý týden kolem pastvin kde je celoročně stádo krav teď i s telaty.Nejbližší kravín je asi 2 km jak je to s produkcí mléka těchto krav? Nikdy jsem o tom nepřemýšlela až teď když se děti začali ptát. Moje babička měla doma 5 krav ráno podojila pak vyhnala na pastvu a večer zase podojila. My jsme měli jenom kozu, ale ta se taky dojila 2 krát za den aby meněla zánět. Jak je to tedy s kravama které jsou celoročně venku .Můžete mi to prosím objasnit .Asi je to ostuda nevědet ,ale větší je se nezeptat .Doufám v odpověď a děkuji Jitka B.

Re: Re: dotaz neznalosti-ad Jitka B.

(Doležal, 9. 7. 2011 23:09)

Paní Jitko, jsem rád, že jsou ještě lidé, kteří přemýšlejí o tom co okolo sebe cestou vidí. Patříte k nim a to je bezva. Ty kravičky na pastvě, spolu s telátky patří do skupiny skotu, která je chována extenzivně. Jsou to tzv. krávy bet tržní produkce mléka, kam patří masná plemena skotu. Jsou to plemena, která produkují jenom tolik mléka, aby uživila telata do cca půl roku věku. Telata sají mléko a přiživují se pastevním porostem. Telata narozená koncem zimy mají na konci pastevní sezóny hmotnost (váhu) vyšší než 200kg. Potom se jalovičky vyčlení, prodají se jinému chovateli k obnově či založení stáda, nebo se začlení do vlastního stáda, kde jsou ve věku cca 18 měsíců "zapuštěna" býkem či inseminací.
Býčci jsou prodáni k dalšímu výkrmu, nebo pro plemenitbu. Chci podotknout, že maso z těchto plemen je vynikající kvality, kterou normální člověk bohužel nepozná. U nás se chová vice než 10plemen masného skotu, různého zbarvení, chování i náročnosti. A je dobře, že naší krásnou krajinu nádherně ozvláštňují. Mléčná plemena, to jsou plemena, která se převážně nepasou! Jejich nároky na výživu jsou jak u aut třídy Formule 1. Tyto krávy leckde dojí i více než 50litrů za den. Pokud by se pásly, tak takovéto užitkovosti nikdy nedosáhnou. Jsou to komerční chovy, které musí produkovat mléko levněji než za 8,-Kč. Jinak by byly neefektivní. Masné krávy mj. slouží i k udržování krajiny. Takže, až pojedete okolo stáda na pastvě, pořádně si ty kravičky prohlédněte. Jsou bíle´é, černé, červené, strakaté, bílomodré atd. Je to nádherný pohled! Moc vás zdraví O.D.

Re: dotaz neznalosti-ad Jitka B.

(Jitka B., 10. 7. 2011 18:59)

Dobrý den ,děkuji za odborný výklad. V podstatě je to jako u divokých zvířat, jen jsou šlechtěny pro maso. Jenom mě mátly ty krávy Formule 1. Jen ještě,potkáváme ne jedno ale tři stáda krav barvy slonové kosti a nikdy nezapomeneme přibrzdit, ten pohled se nedá okoukat. Přeji Vám pěkné a pohodové léto.Ještě jednou děkuji za odpověď Jitka B.

biochovy

(Jaromír J., 27. 6. 2011 8:50)

Hezký den pane docente! Setkali jsme se ve čtvrtek v Brně. Seděl jsem u vedlejšího stolu, kde jste měl diskusi s jednou "bio"chovatelkou.Vychutnával jsem si vaší logickou argumentaci a přebíhal mně mráz po zádech nad frázemi oné paní. Všiml jste si jejích špinavých rukou a mastných vlasů? To tedy moc "bio" nebylo! Jaká musela být kvalita mléka od takovéto hygienicky upravené dámy. Obdivoval jsem vaší trpělivost a ochotu se bavit s fanatiky. Oni nepotřebují věcné argumenty. Jim stačí víra jak Svědkům. Zdravím vás, i vaše přátele. J.J.

Re: biochovy ad Jaromír J.

(Doležal, 28. 6. 2011 22:11)

Příteli Jaromíre, to byla paní, která by ve jménu dobra upalovala všechny chovatele, kteří krmí směsnou krmnou dávkou, kteří odchovávají telata ve VIB, kteří "vycucávají" krávy do mrtě, kteří nemájí u 400ks kravína výběh, atd, atd. Proti fanatismu je třeba bojovat argumenty, klidně, věcně,a le ona ta blbost v podvědomí, resp. povědomí části veřejnosti vítězí. Lidé si totiž neuvědomují, že i ta bio, natur, ekoprodukce je až teprve na tom prvním místě spojena s prašulema. Fanatiky nepřesvědčíte sebedokonalejšími klinickými studiemi. Je uzdravuje víra v nádherně výživnou mrcasovitou mrkev, zapíjenou mlékem z cisterny plné much a mléčnice plné koček a kočičinců . To je můj neblahý dojem z jedné farmy v sev. Čechách, kam jsem nechtě zavítal. Nezevšeobecňuji! Ale jakmile takový chovatel se instaluje do role spasitele zdraví všeho obyvatelstva, tak mně naskakuje kopřivka! A říkám si, tady diskuse a argumenty nepomáhají.Takže, i já vás moc a moc zdravím a díky! A na shledanou v lepších časech W+V) O.D.

Re: Re: biochovy ad Jaromír J.

(Bohumil B., 1. 7. 2011 10:06)

Nic více a nic méně-PLNÝ SOUHLAS! Národ by neměl biozblbnout! Už se zblbnul mockrát a nikdy to nebylo dobré. Jóó, takové bioovarové koleno, to je určitě zdravější jak nebio! Pozdrav od B.B.

Dotaz na řadu knih Speciální zootechnika, zejména díl 4

(Pavel Bezděk, 25. 6. 2011 19:05)

Dobrý den pane docente, zabývám se antikvární zootechnickou literaturou, ale nikdy nejsem s to svým zákazníkům zodpovědět dotaz na knihu Speciální zootechnika díl 4, který jsme snad ani nikdy neměli / neviděli. V obchodě máme díl 1 (skot), díl 2 (koně), díl 3 (prasata) a díl 5 (drůbež). Netušíte náhodou, co bylo obsahem dílu 4 a kdy byl vydán? Děkuji srdečně a zdravím www.kokickovi.cz

Re: Dotaz na řadu knih Speciální zootechnika, zejména díl 4

(Doležal, 25. 6. 2011 20:09)

Zdravím vás, Já sám vlastním vámi uváděné díly. Ale před mnoha lety jsem měl příležitost vidět 4.díl - Chov oviec a to ve slovenštině v tehdejším VÚŽV Nitra. Tedy- vyšlo to!! Bylo by fantastické to vlastnit! Ale musím se pochlubit, v mé knihovně je Bílek:Učebnice obecné zootechniky z r. 1933, a také Adametz: Chov domácích zvířat z r.1925. A to jsou nějaké knihy!Ty jsou především na mazlení!Zdraví vás O.D.

dotaz

(Beneš, 22. 6. 2011 16:26)

Pane docente, prosím, budete ve čtvrtek v Brně? Mohu vám zitra před polednem mobilovat? Potřebujeme slyšet váš názor na letní opatření.Díky!K.Beneš,Žďár

Re: dotaz

(Doležal, 25. 6. 2011 20:02)

Moc vás zdravím, jsem rád že jsme se setkali! Myslím, že to bylo oboustranně užitečné! Nashle příště v Uhříněvsi!

vzdálenost objektů ad Věra

(Doležal, 21. 6. 2011 14:22)

Paní Věro, neotravujete, je to opět zajímavé téma. Nedovedu posoudit co ti Emeričané říkali, protože jsem tam nebyl. Pokud tvrdili, že je to cesta pro naše podmínky, tak by to bylo uhozené. Pokud účastníky seznamovali s tím, co se občas, hlavně v Arizoně, Texasu a Kalifornii aj. vyskytuje, tak je to v pořádku. Nedovedu si však představit, že by se toto event. doporučení a navíc jak jsem slyšel beze stromů a keřů, mohlo aplikovat v podmínkách ČR. Cena půdy je zde přece jenom jiná.
Na SV a V USA se praktikují min.vzdálenosti mezi stájovými objekty na základě výšky stáje. Stáj je vysoká 12metrů, tak k obvodové čáře sousedního objektu je 12m. Ono se totiž musí počítat i s délkou a tím i trváním trasy dojnic ze stáje do a z centrální dojírny. Takže, to jen na upřesněnou. Jsem rád, že se o předkládaných věcech takto přemýšlí a děkuji vám za to! Vyhnout se jakýmkoliv módním myšlenkám, protože ty směřují k luxusu a nikoliv komfortu! Zdraví vás O.D.

vzdálenosti objekt

(Věra, 19. 6. 2011 22:05)

A už zase otravuji pane docente. Vzpomněla jsem si, že ten jeden Emeričan ve V.J. tvrdil, že vzdálenosti stájí by měly být dvojnásobkem jejich šířky. Tak jsem si to představila u nás na farmě, kde šetříme každý metr. Prosím, co mě k tomu můžete říci? Nevím, která farma by to u nás mohla splnit. V tu chvíli si říkám, zda takovéhle rady a porady jsme schopni, lépe řečeno ochotni akceptovat. To je jako kdyby přijeli sovětští Moskalenkové s radami o masáži vemene. Předem díky, vaše Věra.


« předchozí

1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 17 | 18 | 19 | 20 | 21 | 22 | 23 | 24 | 25 | 26 | 27 | 28 | 29 | 30 | 31 | 32 | 33 | 34 | 35 | 36 | 37 | 38

následující »



 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA