Jdi na obsah Jdi na menu
 


Poradna slouží pro Vás návštevníky těchto stránek k dotazům, které se dotýkají problematiky chovu skotu. Pokud si přejete soukromé poradenství přímo u Vás v chovech apod., pak mne prosím kontaktujte osobně - informace v sekci kontakty

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Ad přihrnování a TS

(Doležal, 3. 8. 2009 20:44)

Vážený kolego,to co popisujete by se dalo s největší pravděpodobností přisoudit četnějšímu přihrnování krmiva.Tuto metodu krmení považuji na základě experimentů, které jsem před časem organizoval,za metodu s obrovským účinkem.Ten účinek tak trochu spočívá v psychologii zvířete.Ono se chce dostat ke krmivu (čerstvě založenému i přihrnutému) jako první.A proto patří přihrnování k metodám motivačním.Ano, jsem přesvědčen o tom, že to co jste pozoroval, se dá přičíst četnějšímu přihrnování.I když stín pochybností u bývaleho výzkumníka musíte prominout.Na to, abych toto 100% potvrdil bych musel mít k dispozici přesný experiment, kde bude minimum neznámých. Takto to nedovedu jednoznačně posoudit.Zcela určitě je to perfektní námět pro výzkum.I když mám vážné pochybnosti o tom, že se najdou ochotní výzkumníci, finance a další podmínky k realizaci velmi zajímavého experimentu.Možná, že kdyby se jednalo o myši,buňky či tkáně.Ty nejsou tolik "emisní", nemusi se dojit,a byly by za to body. Ale to byl jen povzdech.Zaplať "ten nahoře", tj. Pán Bůh, že už jsem mimo a že při tom můžu být alespoň trochu užitečný!
Každopádně v dané rutině vytrvejte.Doporučuji vám přečíst si můj seriál o tepelném stresu v Našem Chovu 9/08,7,8,a9/09.I tam je zmínka o úloze četnějšího přihrnování.
Moc vám přeji úspěch, při vytváření pohody u vašich kraviček.Váš, O.D.

Přihrnování a tepelný stres

(zootechnik od Svratky, 31. 7. 2009 15:00)

Pane docente, již přes rok sleduji, že když překročí ve stáji teplota 25stupňů, tak u půlky stáje kde se přihrnuje na vaší radu až 10x za den,tak jsou krávy u stolu daleko delší dobu ,než krávy naproti, kde se přihrnuje jen 5-6x.Krávy tak nereagují na teplo, i když je větší než 30stupňů.Je to možné?Přitom neventiluji ani krávy nekropím.Váš názor, prosím.J.K.

ad:Poradce z Vysočiny

(Doležal, 25. 7. 2009 21:07)

Milý kolego, tak ten váš dotaz patří k těm, které by si zasluhovaly samostatný článek.Vzpomínám, že jsem již o tom nedávno psal.To co popisujete, je obecným příznakem nepohody, stresu, bolesti, strádání či újmy.A bohužel, je to skoro vždy vinou chovatelů, dojičů, stájníků.Vždyť už samotný přesun dojnic do čekárny a vlastní pobyt v čekárně může být v příšerných podmínkách bití, křiku,na kluzké podlaze,ve tmě,v nadměrném zápachu z podroštových jímek, výskytu much, v prádelnovém mikroklimatu atd.To je vlastně příprava na vlastní dojení.A v dojírně k tomu může přistoupit odpuzující působení nepoučeného dojiče, neseřízeného dojicího zařízení (pulsace, podtlak), neuzemněné dojírny,krátkého dojicího stání,žízně, hladu, nedodržení času zahájení dojení, počínajících mastitid, bolestivé keratózy strukového kanálku u starších či vícečetně dojených krav,bolestivých laminitid ,a min. 10 dalších faktorů.Je toho moc a moc!Ale bohužel, ty hlavní příčiny pozná člověk, který není nijak spojen s vlastní dojírnou či stádem.Chybí zde nezávislí poradci, specialisté pouze na získávání mléka.Ano, oni jsou, ale je jich žalostně málo.Ti dobří tento problém neřeší medicínou, ale praktickými, jednoduchými doporučeními.Myslím, že první impuls k řešení problému je, všimnout si , že se něco se stádem v dojírně děje.Potom, je možné hledat, a určitě se najde!
Jinak vám vážený příteli ,děkuji za vaše ocenění.Potěšilo!Váš O.Doležal

ad Ada Krištof

(Doležal, 23. 7. 2009 20:53)

Milý kolego,to co popisujete, je poměrně častým jevem u těch provozů, kde byly krávy nastájeny do boxů s kohoutkovou (správně, vymezovací)zábranou, nainstalovanou na fix již před příchodem krav.Léta doporučujeme, že si krávy mají na boxy postupně zvykat.Vymezovací zábrana je potom v prvním týdnu situována v úplném čele boxů.Každý týden se posunuje k zádi o 5-7cm do doby, než většina kráv leží cca 5-10cm zádí přes zadní hranu boxů. Poté se vymezovací zábrana zafixuje důkladněji. Takto si krávy navykají zaléhat v boxech daleko snadněji.Četnost zaléhávání mimo box, napůl či s atypickým vstáváním je minimální.V konečné podobě se (šikmá)vzdálenost středu vymezovací zábrany od zadní hrany boxu u tzv.vysokého lože, při výšce boxu 115cm nad úrovní předních končetin, při šířce boxu nad 120cm a pří neklouzavém povrchu pohybuje mezi 185-190cm.Doporučujeme i tak, 50cm široký pás na konci boxů posypávat směsí drcené slámy nebo pilin ,separátu s vápencem (stačí 0,5lt denně).Pomáhá to!Pokuste se zamyslet i na instalaci tzv.hrudních opěrek, které při vhodné vzdálenosti od zádě boxů, sníží četnost dotyků kohoutku krávy s vymezovací zábranou. Pozor na profil (dezén)matrace! Ten se může chovat jako brusný papír.Svého času jsme vydaly Metodické listy o problematice boxových loží.Byl a je o ně velký zájem.Moc vás zdraví O.Doležal

dotázek

(Poradce z Vysočiny, 22. 7. 2009 18:59)

Dobrý večer pane docente, před vlastním dotazem vám chci vyslovit uznání nejen za tuto poradnu, ale především za vaše články v odborných časopisech i za vaše přednášky.Všechny vaše články mám naskenovány a vracím se k nim jako k učebnicovým kapitolám.Máte dar lidi přesvědčovat a to se ještě musím naučit, pokud chci pozitivně radit chovatelům.Je to v současné době velice složité.Každý má svou pravdu.A teď k dotazu!Na několika farmách jsem zaznamenal v dojírnách obrovský neklid při dojení.Krávy přešlapují, bučí,kopou,hlavy nejsou v klidu a nenechají se připravit na dojení.Prosím, potřebuji hledat příčiny!Můžete mě napovědět?
Předem děkuji, a těším se zase na nějaké dobré počteníčko.Váš Ing.I.K.z Vysočiny

vzdálenost kohoutkové zábrany

(Ada Krištof, 21. 7. 2009 20:22)

Vážený pane docente,píši z domova.Jsem poradcem chovu v zem.podniku ve stř.Čechách.Všiml jsem si otlaků na hleznech i boulí na kohoutku.Kohoutková zábrana u žlabu je asi v pořadku, ale vzdálenost kohoutkové zábrany v boxu bude asi mimo optimum.Jaká je tato vzdálenost od konce stání?Jak to dát do optima?Pro upřesnění, je to box s matrací.Díky předem,vím že mi poradíte!A.K.

Ad p.Zitko

(Doležal, 20. 7. 2009 15:28)

Vážený kolego, je zajímavé, že ve stejném duchu jsem dostal několik emailů a telefonátů.Potřeba dalších argumentů pro své nadřízené, kteří nejsou schopni, si spočítat plusy a mínusy jakéhokoliv svého rozhodnutí.Je např.vynikající ta technologie,která mě uspoří manuální pracovní síly, které musím nahradit daleko dražší technickou sílou, která po krátkém čase odejde za lepším?Těch příkladů je mnoho.Je lepší vápnění loží, nebo léčení paznehtů a končetin?Odpověď si musí najít každý sám.Ale ty moje komentáře by jen chtěly trochu napomoci!Zdraví vás, O.D.

dík ad alkalizace

(Zitko, 18. 7. 2009 20:07)

Moc děkuji,to nebyla odpověď pro mne, protože já jsem o výhodách vápnění podlah, přesvědčen!Ale to byla odpověď mému šéfovi, který hledá rezervy všude jinde, než by měl!Díky, pane Doležale!

ad:Alkalizace boxu

(Doležal, 16. 7. 2009 20:42)

Vážený pane Zitko,na vaší otázku o efektivnosti, či rentabilitě používání mletého vápence do boxových loží, je nutné si vytvořit rozvahu s příjmy a výdaji.Z průzkumů a ohlasů chovatelů na článek v N.Ch. vyplývá,že přínosy v poklesu výskytu mastitid činily m i n i m á l n ě 15%.Jeden z chovatelů se vyznal, že v abnormálně horkých obdobích byl překvapen i bezmála nulovým výskytem.Co je zajímavé, tak poklesl i počet výskytu kulhání krav a to stejným podílem.A teď je nutné spočítat všechny ty vícenáklady na léčení, odpadní mléko,zvýšený zootechnický dozor, snížené příjmy za mléko,atd., akutní ošetření paznehtů,spotřebu času, snížení nádoje při bolesti při chůzi, atd,atd.A na druhé straně ,v nákladové složce počítám pouze náklady na aplikaci vápence na povrch loží!Proč? Protože vápenec se musí dostat do půdy v 90% našich oblastí.A když se dostane touto formou, tak náklady na jeho pořízení neuvažuji.Navíc,při aplikaci vápence do kejdy způsobuji její lepší čerpatelnost(zvyšuje se tzv. Číslo tečení).Takže, mimo těch výhod, které jsou uvedeny v článku, nenacházím kromě nevýhody nákladů na aplikaci již žádné jiné nevýhody,resp.vícenáklady.Jde o to , to zkusit, všimat si efektů, a důsledně je vyhodnotit.Jsem přesvědčen o tom, že převahu výhod zjistíte po krátkém čase i vy a především vaše krávy!Zdraví vás O.Doležal

alkalizace boxu

(Zitko, 15. 7. 2009 21:51)

Pane Doležale, není ta alkalizace lehacích boxů , moc drahá? Nepochybuji o účinnosti, ale o pracnosti.Díky za vaši argumentaci.

ad :Něco k čekárnám

(Doležal, 10. 7. 2009 16:43)

Milé děvče z Hané.Už si to zřetelně vybavuji!Kladete otázky, které mě přesvědčují, že víte o problematice opravdu dost.Ale teď k dotazům:Takže:
ad 1:Je to spád hodně malý, a bude ztěžovat smyv, ale i směrování dojnic před dojírnou.Ale to nic nezmění.Několikrát jsme navrhovali sklon dělený.V polovině čekárny u dojírny byl sklon větší, než na začátku.Ale i to by zde bylo málo.
Ad 2:Matrace jsou lepší, ale dražší.Co doporučuji jsou matrace na komunikaci do čekárny.Zrychluje to pohyb krav.(prodlužuje se krok).
ad.3:Beton:Profilování do "stromečku" nebo tzv.rybiny. je levnější, ale musí být superkvalitní!Vertik.spáry (4/4)po 200cm.Větve (2,5/2,5) by měly být ve sklonu 60° od základny a musí být zaústěny do vertik.žlábků!
ad 4:Široký 40cm, hluboký :30-40cm ve sklonu 1-3%.Krytí:rošty z T -Jäcklů.
ad 5:Vším, co je dostupné v době když nemrzne.(okna, strop, ventilátory).Nezapomínat na účinnost evaporace.Krávy přichází potom do dojírny teplotně kondiciovány a nezadržují při dojení mléko.
Vytápět?Proč?Krava nezmrzne.Takže, chránit event.napajedla a podlahu před vznikem ledovky.
ad 6:Vždy po směně a to nikoliv tlakovou vodou.Nejdříve shrnout výkaly ke kanálku a teprve potom úsporně smývat.Vyloučit ty pracovníky s "osvědčenou" rutinou:dokud se to lejno nerozpustí, tak do něj budu lít vodu.Je to drahé.Zvodnělá kejda na poli nemá smysl.
A ještě maličkost.Nezapomenout na dojírnu.Něco jsem napsal v Agromagazinu č.5/09 a v letošních N.Chovech.
Milé děvče z Hané, přejí vám a vašemu kolektivu radost z díla, lepší ceny za mléko, a hodně zdraví k lepšímu přežití těžkých dob:Váš O.D.

Něco k čekárnám

(Děvče z Hané, 9. 7. 2009 17:44)

Vážený pane docente!
Stzavíme novou dojírnu a teď jsme před rozhodnutím o čekárně.Nebude to totiž dojírna bezbariérová v důsledku terénu.Mám následující dotazy:
1.Bude spád podlahy 3cm na 120cm dostatečný pro úklid?
2.Beton nebo matrace?
3.Když beton(vyjde levněji),tak jaké profilování?
4.Jaký kanálek na začátku čekárny?5.Jaké rozměry?
5.Jak větrat?Jak vytápět.
6.Jak a kdy uklízet?
Event.další doporučení vítáme.Nemohli jsme se dovolat.Ale kolega nám půjčil vaší novou vizitku, s tímto webem.
Moc děkujeme za vaše odpovědi.Věříme, že nám pomůžete!Hezký zbytek dne přeje Z.B. neboli děvče z Hané, jak jsem byla vámi jednou v Prostějově na přednášce oslovena.

Ad osvětlení

(Doležal, 1. 7. 2009 18:20)

Pane inženýre Bumbo,zdravím vás.Ten úvod vašeho dotazu byl perfektní.Tak mě to připadá, že ta EU je jen sofistikovanější RVHP, s daleko větším množstvím tlučhubů a darmožroutů.Ale to byl jen povzdech.K vašemu dotazu lze říci jen jedno.Instalovat osvětlovací tělesa co nejníže nad krávy tak, aby nevadily provozu a krávy na ně nedosáhly.Hned bude ten pytel světla, který krávy potřebují plnější.Světla instalovat hlavně nad lože, tam tráví krávy až 12-14hod.denně.Pochopit, že světlo je pro ně speciální "živina".A tak jim svítit , tak jak za letního dne, tj.14-16hod.Nikdy v noci!Napsali jsme o tom v době mého působení na VÚŽV Metodický list.Zkuste si zavolat pí Bečkovou -267009685, nebo beckova.ilona@vuzv.cz/ Z ML se dozvíte více.Krávy na světlo reagují velice dobře a rychle a navíc ještě rentabilně.Se světelným pozdravem, O.Doležal

osvětlení

(Bumba z okr.Třebíč, 29. 6. 2009 12:51)

Vážený pane docente,stávku jsme sice před chvílí ukončili,ale ono to bude stejne nanic.A my jsme tak "blbí",že ještě chceme aby ty krávy se cejtily líp.Přišel jsem teď do kravína a tam je tma jak někde ve spodní části těla(pardon!).Na přednášce v Koutech jste mluvil o světle.Projektant nám navrhl světla pod stropem a tak než světlo doputuje na krávu, tak je z něho tma.Chci navrhnout předělávku osvětlení tak ,aby to bylo správně.Můžete mě říct hlavní pravidla?budu vám nesmírně vděčen!Hodně zdraví přeje Bumba

Ad rekonstrukce K96

(Doležal, 21. 6. 2009 20:40)

Pane Spilko, na tomto místě již 17.6. byla skoro půl dne odpověď a pak záhadným způsobem zmizela.Tajemství!!Takže ji stručně zopakuji.Ta je v intencích mé odpovědi "studentovi" ze 7.5.Ale co je hlavní, že mě spíše vadí to, že rekonstruovaná stáj K96 má velice úzké možnosti pro vytvoření chovného prostředí, vhodného pro vysokoužitkové krávy.Myslím, že pokud je návrh učiněn v existujících obvodových stěnách, pak by to byl průšvih. Když by se stěny otevřely pak zbývají sloupy, které limitují dispoziční řešení vhodné pro alespoň únosný chov.Je nutné pochopit, že kráva chce okolo sebe nejen dostatek plochy, ale také prostor s doporučenou hodnotou 6m3 na 100kg ž.hm.Dále světlo,min.hluk,sucho na chodbách i ložích,a hlavně slušné ošetřovatele.Kdybych měl volit, tak do 350m n.m. bych šel do primitivního přístřešku s boxy.A dojení?Pokud by mě nezáleželo na rychlé návratnosti investice, tak bych volil i pro mne problematického robota.Pracovní náklady sice neušetří (v prospektech však ano), ale citil bych se IN!Zkušenosti totiž zásadně nezískávám z prospektů, rituálů prodejců a chovatelů, kteří nejsou schopni přiznat barvu.Získal jsem před časem studii ze šetření 384 farem s roboty.Udaje byly v tak širokém spektru variability, že jsem si mohl vybrat jak jednoznačně kladné ,tak i jednoznačně záporné výsledky.Ale, kde byla nejmenší variabilita, to byly náklady.Vesměs se udávalo mléko dražší o 3-5Eurocentů.A to bylo v době, kdy v BRD se nakupovalo mléko za více než 30Eurocentů.Měl jsem možnost navštívit Agrokobináty pod Berlínem, kde již 5let pracují s roboty.Těší se na návrat k dojírnám, protože chtějí ušetřit!Mohu vyprávět.Takže, pro mne, při současných cenách za mléko, je volba jasná.
Ukazatel :produkce mléka na dojnici v korunách za rok, je jediným relevantním ukazatelem úspěšnosti chovu a technologie!Kdykoliv jsem připravený k diskusi s vámi i vašim otcem.Zásada:nejlevnější metodou je učit se z chyb jiných.Z vlastních chyb se učí jen ten, kdo nechápe běh světa.Přeji vám správné rozhodnutí, ve prospěch krav i vás!O.D.

rekonstrukce K96

(Spilka, 17. 6. 2009 9:29)

Pane docente, byl jsem na mnoha vašich přednáškách a vždycky jsem odcházel poučen.Teď mám problém.Otec rozhodl o rekonstrukci K96 v dosti zbídačelém stavu.Navíc se "zblbnul" do robota A3.Sháním pár argumentů.Vždyť v užitkovosti máme 7400litru a plemeno co pes to jiná ves.Prosím ,zkuste pár bodů, kterých se budu moci chytit!Držím vám palce ve vaší záslužné činnosti.Výběr fachmanů,nespojených s byznisem je opravdu hodně malý!Díky S.

ad seminář Protivín

(Doležal, 16. 6. 2009 14:01)

To si pište, že o tom budu mluvit!Mám připraveny dvě zajímavé tabulky, které hovoří o všem.Těším se s vámi na shledání a na "pokec" o telátkách.Tam to všechno začíná a může to také skončit.No jednoduše řečeno -jako u lidí.Zdraví vás O.D.

ad seminář Protivín

(Doležsl, 16. 6. 2009 14:00)

To si pište, že o tom budu mluvit!Mám připraveny dvě zajímavé tabulky, které hovoří o všem.Těším se s vámi na shledání a na "pokec" o telátkách.Tam to všechno začíná a může to také skončit.No jednoduše řečeno -jako u lidí.Zdraví vás O.D.

seminář Protivín

(Zootecnik od Strakonic, 15. 6. 2009 18:09)

Pane docente, prosí zmiňte se ve své přednášce v Protivíně o rozdílech při indiv. a skupinovém odchovu mléčných telat.Snadno podléháme hezkým slovíčkům prodejců.(Viz ventlátory s mlhou,automaty na kde co ap.)Řekněte nám úpřímně svůj názor.Děkuji a nashledanou!Z.O.S

ad Václav Janovský

(Doležal, 14. 6. 2009 21:07)

Pane Václave, není to problém jednoduchý.Ale vezměme příklad:separát v boxu má kritické pásmo znečištění výkaly a močí 120x50cm od zadní hrany boxů.Nastýláme 0,4-0,5litru separátu s vápencem.Jsme schopni čistotu a kvalitu udržet, protože v boxu jsou při správném nastavení vymezovácí zábrany a prsní opěrky výkaly jen ojedinělé.Docilujeme vesměs suchého lože!Druhý přklad:kotcové ustájení, s plochou lehárny-4,5m2 na kus.Plocha slouží k ležení,pohybu,kálení,močení, střetům atd.Kvalitu podestýlky přes veškerou snahu nedocílíte.Jedině za cenu velkého množství separátu a raději 2xdenního přistýlání.Bohužel nevím, zda projektant nenavrhuje každodenní odkliz.To by bylo něco o tzv. diskomfortu.To raději nikoliv!Z vlastní zkušenosti z jednoho podniku v SV Čechách vím,že dvoudenní cyklus nastýlání u starších telat byla katastrofa, protože z podestýlky se stala hustá kejda.Zkusili jsme porodní kotec se separátem , s výškou nastýlky nad 30cm.Denně se nastýlalo směsí separátu a vápence a situace se dala kontrolovat.Kráva v kotci nepobývala déle než 48hodin.Domnívám se ,že kdybyste zvolili boxy se separátem, bude to lepší řešení.Přeji vám dobrou volbu O.D.


« předchozí

1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 17 | 18 | 19 | 20 | 21 | 22 | 23 | 24 | 25 | 26 | 27 | 28 | 29 | 30 | 31 | 32 | 33 | 34 | 35 | 36 | 37 | 38

následující »



 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA