Jdi na obsah Jdi na menu
 


Poradna slouží pro Vás návštevníky těchto stránek k dotazům, které se dotýkají problematiky chovu skotu. Pokud si přejete soukromé poradenství přímo u Vás v chovech apod., pak mne prosím kontaktujte osobně - informace v sekci kontakty

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

ad Ondřej

(Doležal, 20. 2. 2011 16:49)

Milý Ondřeji, dlouho jsem se zamýšlel nad vašim dotazem. Víte, těch lidí, kteří se na odchov telat umí dívat komplexně, tak ti se dají spočítat na prstech jedné ruky kanadského dřevorubce po 30letech práce s motorovou pilou.Moc a moc vědců, pedagogických pracovníků, odborných poradců se zabývá "prkotinami". To je např. vliv něčeho na něco jiného, vliv molybdenu, zinku , selenu ap. na nevím na co. Vliv typu VIB na teplotu v boudě, vliv počtu chlupů na něco, nevím co, atd, atd. Ale těch, kteří vidí tele v kontextu prostředí plemene, výživy, způsobu odchovu, kvality ošetřovatelů , ekonomiky ap. je vskutku málo. Jedním z těch, kteří usilují o komplexní, syntetický pohled, je i jeden mladý výzkumník, který dává dohromady svou disertační práci a s kterým velice rád spolupracuji. Jeho jméno mám uvedeno na Oblíbených odkazech. Zkuste si to najít. Jo, a pokud mě pošlete svou emailovou adresu, tak vám poskytnu ke stáhnutí něco o telatech i ostatních kategoriích. Bude vás to určitě zajímat.Takže, nehledejte tam, kde toho je pomálu.Hledejte syntetiky, kteří se snaží dát komplexní odpovědi.
Ondřeji, nazval jste mně zkušeným vědcem. Maličká oprava. Za vědce jsem se nikdy nepočítal.Byl jsem obyčejným českým výzkumníkem, který rád chodil a chodí mezi chovatele a kravičky (i telátka), který měl vždycky daleko k bílému plášti.
Moc vás zdraví, O.D.

Re: ad Ondřej

(Ondřej, 21. 2. 2011 16:11)

Hezký den pane docente,
moc děkuji za vaši odpověď. Jsem absolventem nejmenované vysoké školy. Praktika nic moc, jen biflování miliardy čísel. Asi nejhorší byla drůběž ze které si nepamatuji nic, protože toliká plemen si člověk ani nemůže snad zapamatovat natož o každém vědět detaily. Na stránky SS, jsem se koukal ;) děkuji za typ. V podnice jsem relativně novej, nikoho zde ale netrápí úhyny telat (číslo psát nebudu protože by vás to asi vyděsilo).
Jinak za materiály bych byl velmi rád a můj mejl je ondrej.fikejz@seznam.cz Předem moc děkuji O.F.

ad Michal

(Doležal, 20. 2. 2011 16:29)

Video o odrohování jsem zaslal na váš email!O.D.

odrohování telat

(Michal, 20. 2. 2011 11:31)

Dobrý den pane docente. Reaguji na Vaši odpověď ohledně odrohování telat. Chovám masný skot a tak se také potýkám s odrohováním. Chtěl jsem Vás požádat, jestli by jste mi mohl poslat Vámi zmiňované video z odrohování. Předem děkuji Michal Kolář / farmatreban@seznam.cz/

telata

(Ondřej, 18. 2. 2011 20:04)

Hezký den. Jsem zootechnikem v Severních Čechách. Chtěl jsem se zeptat Vás jako zkušeného vědce. Věnuje se v této zemi někdo odchovu telat? Děkuji a přeji hezký víkend. O.F.

ad odrohování telat

(Doležal, 17. 2. 2011 18:59)

Zdravím vás do Českého ráje.Dnes jsem byl od vás nedaleko, protože jsem měl povídání v Lomnici nad Popelkou.Mohli jsme se setkat! Tak ten obrázek je z Účelového hospodářství Netluky v Uhříněvsi. Klec se tam využívá pátým rokem, k celkové spokojenosti. Pokud mně pošlete na můj mejl vaši emailovou adresu, pošlu vám přes tzv. Úschovnu krátké video z odrohování. Jenom doporučují uskutečňovat odrohování co nejdříve. Na Moravě v Myslejovicích se to děje již 3.den věku.A s vynikajícími výsledky! Přeji úspěch, O.D.(docdol@seznam.cz)

odrohování telat

(kovozemědělec z Českého ráje, 17. 2. 2011 12:50)

Dobrý den pane docente.Odrohujeme cca 8 telat ročně v celkové anestezi elektrokauterem vlastní výroby tak nějak z ruky.Mohl byste uveřejnit,kde jste nafotil obr.na str.51 /vhodná fixační klec/ v metodice II.telata.Chtěl bych takto upravit vyřazenou telecí postýlku a lepší by bylo něco kopírovat než vymýšlet vymyšlené.I když je to takové brutální téma na Váš krásný web,myslím,že to ale odpovídá názorům na welfare a konfort skotu.Děkuji.

ad Marek P.-mastitidy

(Doležal, 16. 2. 2011 22:00)

Přeji vám hezký den Marku! Moc mě potěšilo, že stále ještě existují mladí lidé, kteří chtějí něco pozitivního dokázat a to ještě navíc v prostředí stáda skotu.Moc si vás za toto vážím.To, že přemýšlíte dokonce strategicky, to už je na úklonu. Ale k věci. Ptáte se na jakési příznaky výskytu mastitid, , resp. na to zda lze usuzovat na odolnost resp. vnímavost krav k infekci mléčné žlázy a k následnému výskytu mastitid. Ano, to lze a to na základě celé řady morfologických, fyziologických ale i imunologických faktorů. Do značné míry je to ovlivněno i dědičností, Takže lze tvrdit, že jsou prokázány následující fenotypové znaky, které tuto odolnost resp. vnímavost ovlivňují. Jsou to např.:
►hloubka vemene a to tehdy, jestliže hroty struků přesahují horizontální linii hlezenního kloubu, potom je incidence mastitid větší,
►délka struků a to když jsou delší, je pro zdraví vemene struků nepříznivé,
►délka strukového kanálku , když je kratší než 9mm,pak je zaznamenáván větší výskyt mastitid ,
►přední upnutí vemene k břišní stěně a to tehdy, když je úhel , který svírá stěna břišní a přední plocha vemene ostřejší, tím je výskyt mastitid větší,
►dojitelnost buď extrémně vysoká, nebo extrémně pomalá způsobuje větší dispozice k mastitidám,
►utváření vnějšího ústí strukového kanálku –talířovité či nálevkové není pro zdraví vemene dobré,
►nedostatečná uzavíratelnost strukového kanálku- galaktorhea způsobuje rovněž větší výskyt mastitid.
►hyperkeratóza strukového kanálku je vlastně vstupní bránou pro mikroorganismy
► a pak existují laboratorní výstupy, nesčetných látek, ovlivňujících fagocytózu, tvorbu sekrečních imunoglobulinů atd.Je to pestré a složité, a k tomu přistupuje řada neznámých genů, kódujících znaky rezistence.
Snad jen toto.Budu rád, když vám to trochu pomůže k orientaci. Ale všechno bude marné, pokud chovné prostředí nebude perfektní, komfortní.Pak veškerá vaše snaha bude marná .Držím vám palce! O.D.

mastitidy

(Marek P., 14. 2. 2011 21:51)

Pane docente, získal jsem dlouho vytoužené místo zootechnika na jednom dobrém západočeském zemědělském podniku. Je mě 28let a chci něco dokázat. Dal jsem si za úkol snížit vlastní náklady na mléko.Vidím, že nám je zvyšuje hodně vysoký výskyt mastitis. Proč vás oslovuji?! Potřebuji totiž vědět, zda existují přímo na krávě jakési symptomy toho, že bude náchylná k mastitidám. Pokud bych toto znal, můžu lépe pracovat s výběrem krav k plemenitbě. Proto si vás dovoluji požádat o vyjmenování nebo lépe určení několika takových symptomů. Moc byste mě v tom pomohl.Vím, že jste ten nejlepší syntetik u nás, tak vlastně nevím koho jiného oslovit! Přeji vám hodně zdraví a elánu vést tyto záslužné www stránky. Váš Marek Pánek

ad Vendula- stavy

(Doležal, 13. 2. 2011 13:15)

Milá Vendulko, nedávno mně přátelé z Vysočiny poslali zajímavý přehled, tak vám jej přeposílám.Je to vlastně jedna hrůza!

STAVY HOSPODÁŘSKÝCH ZVÍŘAT
(tis. ks, ČSÚ)

Kategorie/rok 1935 1965 1989 2010
Skot 3.105 3.065 3.481 1.349
krávy 1.852 1.338 1.247 551
Prasata 2.310 3.859 4.686 1.909
prasnice 279 316 312 133
Ovce 40 121 399 197
Koně 402 115 27 30
Drůbež x 19.423 32.480 24.838

Zdraví vás O.D.

stavy hosp.zvířat

(Vendula, 12. 2. 2011 22:00)

Pane docente, prosím, pokud budete mít k dispozici vývoj stavů hospodářských zvířat, pokud možno i s r.2010, prosím o jejich zaslání.Sháním to do diplomky a nějak se nedovedu chytit.Odkázal mě na vaše stránky můj kolega, který vás zná.A jsou perfektní tím, že umíte perfektně reagovat na skoro každý dotaz. Pokud něco získáte, a přepošlete, tak budu šťastná nesmírně! Předem děkuji! Vendula Š.

ad Vašek-vápenec

(Doležal, 12. 2. 2011 17:50)

Kolego Vašku, pokud se pamatuji, tak jsme brali(tedy kupovali mletý vápenec ze Mstětic u Zelenče.Mám ještě telefon -326700600.Je to firma Hasit. A to,že využíváte vápenec,jak píšete je více než chvályhodné. Výsledky jsou za dveřmi!Přeji vám úspěch. Jo a další dodavatel byl až z Velkých Hydčic u Horažďovic!

vápenec

(Vašek, 11. 2. 2011 12:11)

Dobrý den pane docente,
již jste mi tady v Poradně několikrát poradil a nasměroval správným směrem.Jedním z témat byl i vápenec.Ten teď díky Vašim radám používám s úspěchem nejen na matracích ve stáji dojnic, ale i zasypávám VIB u telat na slámu a i v porodně krav.Jelikož ho odebírám pytlovaný chci se jen zeptat a nejen Vás jestli nevíte o firmě ve středočeském kraji, který ho dodává volně a ve větším množství a snad i levněji.Zjednodušila by se nám manipulace.Moc děkuji.

ad J.P.dotaz- mlezivo

(Doležal, 6. 2. 2011 18:26)

Milá Jano,texty šířím s potěšením, že mohou pomoci.To co jste napsala o rychlosti poklesu průchodnosti stěny tenkého střeva, to 100% platí a je to mnoha pokusy prokázáno.A toto první podání rozhoduje o imunitní vybavenosti telete. Ten další příjem určitě nebude na škodu,když to tak příroda zařídila.Hlavní je nic nevylévat. I dvou, třídenní kolostrum je vzácná tekutina, nutná pro vývoj předžaludků i střeva.Proto,čím více a častěji, tím lépe!´Mám na vás mejl, tak pošlu podrobnější vysvětlení z dřívějšího článku! Ten dojem, který jsem zanechal mně těší, protože jsem ješitný! Ahojky, O.D.

dotaz k dojení

(J.P., 5. 2. 2011 21:02)

Pane docente, přeji vám krásný večer! Tisíckrát děkuji za zaslané texty. Škoda, že jsem je neměla na škole. To by se to studovalo! Ale teď ten dotaz. Říkal jste, že účinnost podávání mleziva s časem prudce klesá a že nejúčinnější je první den, resp.první 3-4hodiny. Vysvětloval jste to nepropustností tenkostřevní stěny.Tak tedy, má cenu krmit mlezivo 2.,3.,4.,5.den? Potřebuji toto vysvětlit!Jsem ráda, že jsem vás osobně poznala, udělal jste nejen na mně, ale na všechny přítomné velký dojem a to nejen na ženy.Díky za vaši reakci a těším se na vaši příští přednášku, Jana P.z Orlických hor.

Ad F.P.Valašsko, příkrmiště

(Doležal, 2. 2. 2011 11:02)

Milý pane Františku, přiznám se, že z popisu situace jsem moc moudrý nebyl.Jednoduchý nákres by k řešení problému velice pomohl. Ale ty hlavní zásady by měly být naplněny.Tak např: krmiště by mělo být zpevněné a široké min. 180cm, se sklonem od žlabu. Pokud se použije předpožlabnicový schůdek, tak musí být široký 40-50cm s tím , že přední končetiny budou oproti zadním výše o 10 cm. Dno žlabu musí být výše o min.10cm oproti úrovni předních končetin. Přechod do hl.podestýlaného lože může být po šikmých stěnách (30-45°).Hloubka lože pro 6měs.provoz je při plném obsazení a využívání výběhu až 90cm. Schůdky nejsou takto nutné. Aby nedošlo k problémům s welfare tak je nutné počítat s 4,5-5,0m2 na DJ.Při splnění těchto parametrů by nemělo dojít k nějakým administrativním a zootechnickým problémům. Ale znovu opakuji, že při pohledu na reálnou situaci by mě třeba napadlo něco více konkrétního. To vše ještě bude záviset na kvalitě podestýlání s min.7kg slámy na den a DJ.Takže, toto je zatímní odpověď, třeba se dobereme něho přesnějšího.Moc vás zdraví O.D.
P.S. A děkuji moc za vaše uznání!

Příkrmiště

(F.P.Valašsko, 2. 2. 2011 11:00)

Zdravím Vás pane docente z Bohem i jinými zapomenutého kraje - Valašska.
Se zájmem sleduji Vaši záslužnou práci ke zvelebení stavu zemědělského, jak by to jistě nazval můj dědeček...
Obávám se však, že můj problém je jaksi na okraji, zabývám se totiž spíše extenzivním chovem skotu, ostatně tady to ani jinak nejde. Přesto bych Vás poprosil o radu, v Informačních Listech jsem něco podobného viděl, ale nijak blíže jste to tam nerozváděl. Pokusím se tedy v krátkosti nastínit můj problém.
Chovám Masný Simentál s celoročním venkovním ustájením. Není to můj výmysl, ale bohužel žiju v CHKO Bílé Karpaty a jejich názory na hospodaření jsou poněkud, hm, teď nevím jak to slušně nazvat, dejme tomu nerozumné... Po několika letech "otravování" se mi podařilo postavit aspoň seník v místě zimoviště a ještě před jeho dokončením jsem si na CHKO doslova vydupal přístavbu - kryté příkrmiště, aby se měly kravky kde schovat v nejnepříznivějších dobách (jinak o to stejně nestojí). Bohužel se k této přístavbě váže spousta omezení, nejzávažnější je rozměr šířky přístavby který nesmí přesáhnout 8m. To by nebylo nijak hrozné, kdyby nepřekážel základový pás seníku široký cca 1,5m, který užitnou plochu ještě zmenší. Chtěl bych tento pás využít jako krmný stůl a na zbytku udělat hlubokou podestýlku v betonové vaně s tím, že kravky budou mít neomezený přístup do výběhu, takže by se nejednalo o ustájení, (z mnoha důvodů to tak bude lepší) vstup by byl z užší strany, přístavba by byla po celé délce seníku. A já si nevím rady se vstupem, je to vchod do "jámy" takže zřejmě nějaké schody a také jestli může být víc předpožlabnicových schůdků, aby se kravky dostaly ke krmení když je vrstva podestýlky ještě malá. S těmito technickými detaily jsem narazil na SVS ve Zlíně, jenomže ani oni přesně nevědí, jak by to mělo vypadat :-( v každém případě se jim schody nelíbí.
Můj popis bude asi zmatečný, ale nevím co přesně Vás bude v tomto případě zajímat a co ne, takže pokud byste si na toto udělal chvilku, doplním co bude potřeba.

Děkuji za ochotu.

F.P.
Valaško

ad Dáša-studentka jev

(Doležal, 31. 1. 2011 17:59)

Dášo, je to jednoduché! Na jeden VIB a den postačuje rozprostřít (poprášit) na povrch krytého lože dávkou
3dcl mletého vápence (zrnění 009). Obdenní dávka je dvojnásobná. Dejte mně prosím zprávičku za měsíc!Zdraví vás O.D.

Ad K-96, Studentka jev

(Doležal, 29. 1. 2011 22:02)

Moc vás zdravím, doufám, že jste dostala v pořádkumejlem podrobnější rozbor možností na vaši K-96.Zdraví vás, O.D.

poděkování

(Dáša, 29. 1. 2011 20:20)

Pane docente díky za balíček!Už to studuji.Bezvadný!Dotaz: Kolik vápence na jeden VIB?Zkusíme to!Díky, Dáša od Vsetína


« předchozí

1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 17 | 18 | 19 | 20 | 21 | 22 | 23 | 24 | 25 | 26 | 27 | 28 | 29 | 30 | 31 | 32 | 33 | 34 | 35 | 36 | 37 | 38

následující »



 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA