Jdi na obsah Jdi na menu
 


Poradna slouží pro Vás návštevníky těchto stránek k dotazům, které se dotýkají problematiky chovu skotu. Pokud si přejete soukromé poradenství přímo u Vás v chovech apod., pak mne prosím kontaktujte osobně - informace v sekci kontakty

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

ad :Něco k čekárnám

(Doležal, 10. 7. 2009 16:43)

Milé děvče z Hané.Už si to zřetelně vybavuji!Kladete otázky, které mě přesvědčují, že víte o problematice opravdu dost.Ale teď k dotazům:Takže:
ad 1:Je to spád hodně malý, a bude ztěžovat smyv, ale i směrování dojnic před dojírnou.Ale to nic nezmění.Několikrát jsme navrhovali sklon dělený.V polovině čekárny u dojírny byl sklon větší, než na začátku.Ale i to by zde bylo málo.
Ad 2:Matrace jsou lepší, ale dražší.Co doporučuji jsou matrace na komunikaci do čekárny.Zrychluje to pohyb krav.(prodlužuje se krok).
ad.3:Beton:Profilování do "stromečku" nebo tzv.rybiny. je levnější, ale musí být superkvalitní!Vertik.spáry (4/4)po 200cm.Větve (2,5/2,5) by měly být ve sklonu 60° od základny a musí být zaústěny do vertik.žlábků!
ad 4:Široký 40cm, hluboký :30-40cm ve sklonu 1-3%.Krytí:rošty z T -Jäcklů.
ad 5:Vším, co je dostupné v době když nemrzne.(okna, strop, ventilátory).Nezapomínat na účinnost evaporace.Krávy přichází potom do dojírny teplotně kondiciovány a nezadržují při dojení mléko.
Vytápět?Proč?Krava nezmrzne.Takže, chránit event.napajedla a podlahu před vznikem ledovky.
ad 6:Vždy po směně a to nikoliv tlakovou vodou.Nejdříve shrnout výkaly ke kanálku a teprve potom úsporně smývat.Vyloučit ty pracovníky s "osvědčenou" rutinou:dokud se to lejno nerozpustí, tak do něj budu lít vodu.Je to drahé.Zvodnělá kejda na poli nemá smysl.
A ještě maličkost.Nezapomenout na dojírnu.Něco jsem napsal v Agromagazinu č.5/09 a v letošních N.Chovech.
Milé děvče z Hané, přejí vám a vašemu kolektivu radost z díla, lepší ceny za mléko, a hodně zdraví k lepšímu přežití těžkých dob:Váš O.D.

Něco k čekárnám

(Děvče z Hané, 9. 7. 2009 17:44)

Vážený pane docente!
Stzavíme novou dojírnu a teď jsme před rozhodnutím o čekárně.Nebude to totiž dojírna bezbariérová v důsledku terénu.Mám následující dotazy:
1.Bude spád podlahy 3cm na 120cm dostatečný pro úklid?
2.Beton nebo matrace?
3.Když beton(vyjde levněji),tak jaké profilování?
4.Jaký kanálek na začátku čekárny?5.Jaké rozměry?
5.Jak větrat?Jak vytápět.
6.Jak a kdy uklízet?
Event.další doporučení vítáme.Nemohli jsme se dovolat.Ale kolega nám půjčil vaší novou vizitku, s tímto webem.
Moc děkujeme za vaše odpovědi.Věříme, že nám pomůžete!Hezký zbytek dne přeje Z.B. neboli děvče z Hané, jak jsem byla vámi jednou v Prostějově na přednášce oslovena.

Ad osvětlení

(Doležal, 1. 7. 2009 18:20)

Pane inženýre Bumbo,zdravím vás.Ten úvod vašeho dotazu byl perfektní.Tak mě to připadá, že ta EU je jen sofistikovanější RVHP, s daleko větším množstvím tlučhubů a darmožroutů.Ale to byl jen povzdech.K vašemu dotazu lze říci jen jedno.Instalovat osvětlovací tělesa co nejníže nad krávy tak, aby nevadily provozu a krávy na ně nedosáhly.Hned bude ten pytel světla, který krávy potřebují plnější.Světla instalovat hlavně nad lože, tam tráví krávy až 12-14hod.denně.Pochopit, že světlo je pro ně speciální "živina".A tak jim svítit , tak jak za letního dne, tj.14-16hod.Nikdy v noci!Napsali jsme o tom v době mého působení na VÚŽV Metodický list.Zkuste si zavolat pí Bečkovou -267009685, nebo beckova.ilona@vuzv.cz/ Z ML se dozvíte více.Krávy na světlo reagují velice dobře a rychle a navíc ještě rentabilně.Se světelným pozdravem, O.Doležal

osvětlení

(Bumba z okr.Třebíč, 29. 6. 2009 12:51)

Vážený pane docente,stávku jsme sice před chvílí ukončili,ale ono to bude stejne nanic.A my jsme tak "blbí",že ještě chceme aby ty krávy se cejtily líp.Přišel jsem teď do kravína a tam je tma jak někde ve spodní části těla(pardon!).Na přednášce v Koutech jste mluvil o světle.Projektant nám navrhl světla pod stropem a tak než světlo doputuje na krávu, tak je z něho tma.Chci navrhnout předělávku osvětlení tak ,aby to bylo správně.Můžete mě říct hlavní pravidla?budu vám nesmírně vděčen!Hodně zdraví přeje Bumba

Ad rekonstrukce K96

(Doležal, 21. 6. 2009 20:40)

Pane Spilko, na tomto místě již 17.6. byla skoro půl dne odpověď a pak záhadným způsobem zmizela.Tajemství!!Takže ji stručně zopakuji.Ta je v intencích mé odpovědi "studentovi" ze 7.5.Ale co je hlavní, že mě spíše vadí to, že rekonstruovaná stáj K96 má velice úzké možnosti pro vytvoření chovného prostředí, vhodného pro vysokoužitkové krávy.Myslím, že pokud je návrh učiněn v existujících obvodových stěnách, pak by to byl průšvih. Když by se stěny otevřely pak zbývají sloupy, které limitují dispoziční řešení vhodné pro alespoň únosný chov.Je nutné pochopit, že kráva chce okolo sebe nejen dostatek plochy, ale také prostor s doporučenou hodnotou 6m3 na 100kg ž.hm.Dále světlo,min.hluk,sucho na chodbách i ložích,a hlavně slušné ošetřovatele.Kdybych měl volit, tak do 350m n.m. bych šel do primitivního přístřešku s boxy.A dojení?Pokud by mě nezáleželo na rychlé návratnosti investice, tak bych volil i pro mne problematického robota.Pracovní náklady sice neušetří (v prospektech však ano), ale citil bych se IN!Zkušenosti totiž zásadně nezískávám z prospektů, rituálů prodejců a chovatelů, kteří nejsou schopni přiznat barvu.Získal jsem před časem studii ze šetření 384 farem s roboty.Udaje byly v tak širokém spektru variability, že jsem si mohl vybrat jak jednoznačně kladné ,tak i jednoznačně záporné výsledky.Ale, kde byla nejmenší variabilita, to byly náklady.Vesměs se udávalo mléko dražší o 3-5Eurocentů.A to bylo v době, kdy v BRD se nakupovalo mléko za více než 30Eurocentů.Měl jsem možnost navštívit Agrokobináty pod Berlínem, kde již 5let pracují s roboty.Těší se na návrat k dojírnám, protože chtějí ušetřit!Mohu vyprávět.Takže, pro mne, při současných cenách za mléko, je volba jasná.
Ukazatel :produkce mléka na dojnici v korunách za rok, je jediným relevantním ukazatelem úspěšnosti chovu a technologie!Kdykoliv jsem připravený k diskusi s vámi i vašim otcem.Zásada:nejlevnější metodou je učit se z chyb jiných.Z vlastních chyb se učí jen ten, kdo nechápe běh světa.Přeji vám správné rozhodnutí, ve prospěch krav i vás!O.D.

rekonstrukce K96

(Spilka, 17. 6. 2009 9:29)

Pane docente, byl jsem na mnoha vašich přednáškách a vždycky jsem odcházel poučen.Teď mám problém.Otec rozhodl o rekonstrukci K96 v dosti zbídačelém stavu.Navíc se "zblbnul" do robota A3.Sháním pár argumentů.Vždyť v užitkovosti máme 7400litru a plemeno co pes to jiná ves.Prosím ,zkuste pár bodů, kterých se budu moci chytit!Držím vám palce ve vaší záslužné činnosti.Výběr fachmanů,nespojených s byznisem je opravdu hodně malý!Díky S.

ad seminář Protivín

(Doležal, 16. 6. 2009 14:01)

To si pište, že o tom budu mluvit!Mám připraveny dvě zajímavé tabulky, které hovoří o všem.Těším se s vámi na shledání a na "pokec" o telátkách.Tam to všechno začíná a může to také skončit.No jednoduše řečeno -jako u lidí.Zdraví vás O.D.

ad seminář Protivín

(Doležsl, 16. 6. 2009 14:00)

To si pište, že o tom budu mluvit!Mám připraveny dvě zajímavé tabulky, které hovoří o všem.Těším se s vámi na shledání a na "pokec" o telátkách.Tam to všechno začíná a může to také skončit.No jednoduše řečeno -jako u lidí.Zdraví vás O.D.

seminář Protivín

(Zootecnik od Strakonic, 15. 6. 2009 18:09)

Pane docente, prosí zmiňte se ve své přednášce v Protivíně o rozdílech při indiv. a skupinovém odchovu mléčných telat.Snadno podléháme hezkým slovíčkům prodejců.(Viz ventlátory s mlhou,automaty na kde co ap.)Řekněte nám úpřímně svůj názor.Děkuji a nashledanou!Z.O.S

ad Václav Janovský

(Doležal, 14. 6. 2009 21:07)

Pane Václave, není to problém jednoduchý.Ale vezměme příklad:separát v boxu má kritické pásmo znečištění výkaly a močí 120x50cm od zadní hrany boxů.Nastýláme 0,4-0,5litru separátu s vápencem.Jsme schopni čistotu a kvalitu udržet, protože v boxu jsou při správném nastavení vymezovácí zábrany a prsní opěrky výkaly jen ojedinělé.Docilujeme vesměs suchého lože!Druhý přklad:kotcové ustájení, s plochou lehárny-4,5m2 na kus.Plocha slouží k ležení,pohybu,kálení,močení, střetům atd.Kvalitu podestýlky přes veškerou snahu nedocílíte.Jedině za cenu velkého množství separátu a raději 2xdenního přistýlání.Bohužel nevím, zda projektant nenavrhuje každodenní odkliz.To by bylo něco o tzv. diskomfortu.To raději nikoliv!Z vlastní zkušenosti z jednoho podniku v SV Čechách vím,že dvoudenní cyklus nastýlání u starších telat byla katastrofa, protože z podestýlky se stala hustá kejda.Zkusili jsme porodní kotec se separátem , s výškou nastýlky nad 30cm.Denně se nastýlalo směsí separátu a vápence a situace se dala kontrolovat.Kráva v kotci nepobývala déle než 48hodin.Domnívám se ,že kdybyste zvolili boxy se separátem, bude to lepší řešení.Přeji vám dobrou volbu O.D.

separát v kotcovém ustájení

(Václav Janovský, 11. 6. 2009 21:49)

Pane docente,před časem jste hodnotili různé typy podlahovin v boxech.Máme VKK s boxy se separátem. Teď chceme rekonstruovat K 174 pro krávy suchařky a porodní kotce.Projektant nám navrhuje, aby to také bylo na separátu.Upozorňuji, že to bude všechno v ne boxech ale v kotcích.Prosím sdělte mně svůj názor.Nejsem z toho moc nadšený.Diky předem.Jste totiž jediný komu věřím.Ten kravín jste taky konzultoval.Tenkrát jste řekl, že separát je prima pro krávy ale ne pro peněženky.Měl jste pravdu!S pozdravem V.J.

Chov skotu a welfare

(Doležal, 9. 6. 2009 12:56)

Vážená paní poradkyně a pedagožko!Je to kombinace úplně perfektní.Jak vám pomoci?S tištěnou formou to asi nepůjde.Ale třeba bych vám mohl pomoci dostat se k publikaci přes CD a to pokud mě zašlete vaší emailovou adresu.Jinak i jménem své bývalé spolupracovnice a spoluautorky I.Bečkové Vám děkuji za uznání kvality.Mějte se hezky!Doležal

Chov skotu a welfare

(Poradkyně a pedagožka, 8. 6. 2009 22:03)

Pane docente!Před časem jsem si přečetla recenzi na váš učební text pro střední odborné školy:Chov skotu a welfare.Pátrala jsem a zjistila ,že jí má naše paní ředitelka někde zašitou v šuplíku, aby se k ní normální kantor nedostal.Měla jsem možnost ji prolistovat a od té doby ji chci vlastnit.Pro nás kantory,ale i akr.poradce je to vynikajíci pomůcka.Perfektně zpracovaná a co hlavní, je použitelná.Prosím, sdělte mně, zda je možné se k ní nějakou formou dostat.Ve Slezské sdělili, že na nové vydání nemají finance.Vydávají zbytečnosti, ale na tuto perfektní učebnici peníze neseženou.Předem vám moc děkuji za pozitivní odpověď.Přeji hezký večer.

ad Skupinová telata

(Doležal, 5. 6. 2009 20:53)

Milý Jarko, mám časté diskuse s chovateli, kteří odchovávají "mléčná" telata skupinově.Tvrdí ,že je to bez problémů.Věřím jim!Ano, oni problémy nemůžou identifikovat, protože nemají žádné srovnání, žádný etalon.Jedinou metodou ke zjištění event.rozdílů je experiment.Takže, jakákoliv interpretace výsledků bez experimentu je poněkud zavádějící.Např. tvrzení, že dojení v robotu je lepší než v dojírně a naopak , je spekulativní do té doby než se uskuteční experiment na jednom stádu, ve dvou identických chovných podmínkách, stejném managementu atd.Teprve tyto výsledky mohou napomoci k hodnověrnému tvrzení o přednostech jedné či druhé technologie.Rozepsal jsem se, protože to je základ.To ostatní je demagogie, propaganda,prodejní taktika atd.Jsem vám vděčný za vaší reakci na přednášku v Koutech. A co se týká prvotelek, určitě vám s argumenty pomohu!Zdraví vás Olda D.

Skupinová telata

(Za pravdu dávající, 3. 6. 2009 17:11)

Vážený pane docente,vážený proto, že Vás mnoho let obdivuji za Váš přístup k nám provozákům.Včera na semináři v Koutech jste nám prezentoval přednosti VIB před kotci, na podrobných tabulkách z výsledků Vašich i švýcarských.Přesvědčil jsem se sám a mnohokrát, že boudy, když se jim dá vše jak má být, tak jsou to nejlepší pro odchov telat a následně pro krávy.Ta telata jsou nesrovnatelně lepší v kondici, životaschopnosti.A ty krávy jsou z nich na první pohled lepší.Tu zkušenost mám takovou, že na jedné naší farmě jsmě měli kotcové ustájení a na druhé Vib.% odpadu z kotcového ustájení bylo enormní.Možná, že se tam podepsala obsluha.Ale po změně na Vib, to tam bylo bez problémů.Tak tedy, dávám Vám za pravdu.A co se týče prvotelek zvlášť, začnéme se nad tím zamýšlet!Ozvu se ještě,k Vašemu přesvědčování ostatních spolupracovníků.A zdraví vás Jarka

ad z r.98

(Doležal, 1. 6. 2009 21:58)

Moc jste mě potěšil.Hlavně tím, že stále čtete a že se snažíte být v obraze.Ono se to bude jednou hodit!Buhví,jak to všechno bude?!Věřím, že zemědělství bude za pár let tím nejváženějším oborem lidské činnosti.Srdečně vás zdravím!O.D

ad čerstvá abs.

(Doležal, 1. 6. 2009 21:54)

Milá absolventko Čerstvá, víte že jste mě donutila abych se začervenal?Hezký pocit!Díky!O.D.

z r. 98

(Taky absolvent, 30. 5. 2009 22:02)

Vážený pane docente,narazil jsem na vaše stránky čirou náhodou.Učil jste mě, konzultoval moji diplomku a navíc jsem byl v r.1998 ve vaší zkušební komisi, jako zkoušený.Mohu se připojit k "čerstvé absolventce".Vaše přednášky byly takové, že jsme se na ně vždy těšili(byly v úterý ve 14hod.),protože jsme si pokaždé něco dobrého a praktického odnesli.Navíc to vše bylo s humorem.Moje státnice byla navíc i s jemnou ironií, která neurazila, ale nutila k zamyšlení.Přesto,že pracuji již 5let mimo obor zootechniky,snažim se zůstat v obraze.Takže, vaše články si vždycky s potěšením přečtu, protože něco říkají!Není to planá teorie,ale jsou to odpovědi na tíživé otázky praktiků.Srdečně vás zdraví,Honza Vávra

Poděkování

(Čerstvá absolventka, 29. 5. 2009 20:30)

Pane docente,na svou obhajobu DP v tomto týdnu do konce života určitě nezapomenu.Ne proto, že jsem předvedla vrcholný výkon ,ale proto, že jste ze mne vytáhl znalosti,které by byly v mém mozečku neproduktivně uhnízděny.Jste formát,vtipný, milý,usměvavý a hlavně moudrý!Viz vaše závěrečné slovo!Na UNI takové osobnosti se musí bohužel hledat ale nenajdou se.Přeji vám hodně zdraví a štěstí!Někdy nashle!T.R.

diplomka

(studentka ČZU, 29. 5. 2009 18:55)

Dobrý den, v rozhovoru budu pokračovat velice ráda. Téma mé bakalářské práce bylo "Frekvence výskytu zánětu pupečního pahýlu telat v závislosti na použité dezinfekci při ošetření telete po narození". Podnik těsně před započetím pozorování zkrátil délku setrvání telete u matky na porodně z jednoho dne na cca dvě hodiny. Záněty se okamžitě přestaly vyskytovat a došlo k rapidnímu snížení úhynů (z 13 % na 4%). Rezervy vidím ve způsobu ustájení telat do odstavu. Například dosluhující dřevěné ohnilé a polorozpadlé boudy bez možnosti řádné dezinfekce, nebo zapařené neprodyšné plastové budky (ořezané nádrže na propilenglykol)často do poloviny zaplněné neodklizenou podestýlkou neustále vlhkou...V Uhříněvsy mě zaujal nově postavený přístřešek pro telata s protiprůvanovými stěnami a stahovací roletou. Myslím že by bylo celkem zajímavé zhodnotit tento typ ustájení z hlediska úhynů, přírůstků telat v nich ustájených, nákladů na výstavbu a zisků dosažených případnými nižšími úhyny, lepšími přírůstky. Mohlo by vzniknout doporučení pro chovatele kteří chtějí ustájení pro telata renovovat. Obávám se ale jestli nebudu nosit dříví do lesa, protože toto už je nejspíš dávno zpracované...


« předchozí

1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 17 | 18 | 19 | 20 | 21 | 22 | 23 | 24 | 25 | 26 | 27 | 28 | 29 | 30 | 31 | 32 | 33 | 34 | 35 | 36 | 37 | 38 | 39

následující »