Jdi na obsah Jdi na menu
 


Poradna slouží pro Vás návštevníky těchto stránek k dotazům, které se dotýkají problematiky chovu skotu. Pokud si přejete soukromé poradenství přímo u Vás v chovech apod., pak mne prosím kontaktujte osobně - informace v sekci kontakty

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Ad listy, P.Šíma

(Doležal, 21. 5. 2011 21:26)

Příteli Petře, mohu ti zaručit, že máš M.L.kompletní. Poslední titul totiž vyšel v závěru roku 2008. To jsem zrovna z ústavu odešel. Proč M.L. nevychází? Jóó, to je viz major, nebo dokonce plukovník. Většina titulů M.L. totiž velice úzce souvisela s chovatelskou praxí. To chovatelé oceňovali, protože jich nakoupili moc a moc stovek. A přesvědčil jsem se, že je stále využívají a odvolávají se na ně! Bohužel údajně neměly "vědecký" šmrnc. To znamená, asi příliš voněly chlévským hnojem. A to se teď nenosí! Začali se vydávat certifikované Metodiky, které jsou tak vzdálené chovatelské praxi, že je určitě v knihovničkách managementu nenajdete. Je to titul, který je " za body", ale jinak na nic. To není hodnocení moje, ale mého přítele, předního českého chovatele, kterému jsem před časem dal seznam již vydaných "bodovaných" metodik. Odpověděl slovy: kdyby to aspoň bylo na měkčím papíru! Nevím co tím myslel! Přesto doporučuji, sledovat odborná periodika. Často se tam najdou zajímavé texty, dokonce použitelné v praxii. A nemusí to být vždy s cizojazyčným souhrnem, protože za to jsou také bodíky. Nashle v lepších časech!O.D.

listy

(Petr Šíma, 19. 5. 2011 16:03)

Vážený pane docente! Před lety jsem byl s jednou záležitostí kvůli výstavbě kravína za vámi a poradil jste nám tak, že stáj šlape jak hodinky. Sledujeme vaše články v Chovu a jsou bezva. Mám kompletní Metodické listy od r.2003 do r. 2008. To byl a je perfektní zdroj poučení a můžu říci, že i pro mojí dceru na Zem.uni. Je to psáno pro praxi, pro aplikaci.Chtěl bych tu sérii dokompletovat. Jak se dostat k dalším M.L. Kdybych jel do Uhříněvse, tak bych si je rád dokoupil. Chystáme se totiž na odchovnu. Ale i tak bych s vámi rád mluvil. Nepojedete teď v nejbližší době do již.Čech? Díky za odpověď, Petr

výkaly člověk x skot

(Polášek, 15. 5. 2011 14:39)

Oproti výkalům od člověka je znečišťování výkaly dobytka enormní. Na pastvině vedle domku je 10ks dobytka a znečištění je asi 50 tun moči/rok. A k tomu tuhé výkaly. Všechno jde do země.
Požadavky na hospodaření s odpady mezi lidmi a zvířaty jsou nesouměřitelné. U domků drahé čističky odpadních vod a dobytek znečišťuje životní prostředí-pastvinu v pohodě a bez problémů.
Samozřejmě že proti chovu skotu nic nemám, ale mám proti pomateným ochráncům životního prostředí, kteří si zasedli na lidi a vymýšlejí si přehnané požadavky na zčištění odpadů z domácností. Na pastvině šlápnu do kravěnce a 5 kroků od pastviny v domku musím mít hovínko uložené ekologicky ve zkumavce.

Re: výkaly člověk x skot

(Doležal, 15. 5. 2011 22:42)

Pane Polášku, máte samozřejmě pravdu. Až na to , že není h...o, jako h...o! Skot (1DJ) vyprodukuje cca 55kg pevných a tekutých výkalů za den. Ale tyto výkaly jsou snadněji půdním edafonem odbouratelné, ve srovnání s lidskými ale i psími exkrementy. Proto se půda hnojí! Lidem sice v době kejdování, či hnojení zápach vadí, ale jinak je to pro normálního venkovana typická vůně jara a podzimu. Pokud by se lidské exkrementy takto aplikovaly, tak by se i tito ortodoxní venkovani bouřili. Zatím jsme pozapomněli lidské odpady kompostovat. To je ta správná metoda, kdy se dá účelně likvidovat i to lidské h...o a to bez chemie. A půdní edafon si na něm pochutná! A stejně si myslím, že šlápnout do kravince je přeci jenom velký rozdíl oproti šlápnutí do lidovce nebo psího výkalu. Jako bývalý výzkumník si ten kravinec vezmu bez problémů do ruky, ale výkaly psí a lidské se mně eklují. Krávy totiž přírodní prostředí neznečišťují, ty žijí ve svém. Ale človíček to je ten endofyt, tyjící z přírody. To, že 90% "ochránců přírody" jsou lehkoživkové, tak s tím souhlasím. Závěr: kompostovat, kompostovat, kompostovat. Je to dobré pro lidi i přírodu!O.D.

ad Dojírna- J.K.

(Doležal, 15. 5. 2011 22:22)

Jiří K.,váš dotaz je mnohokrát zodpovídaný, ale také často mnohokrát až příliš jednostranně. Mnoho výzkumných prací dokazuje, že rychlý výstup, resp. skupinový odchod je zdůvodnitelný teprve u dojíren >2x12 míst. To je pravda! Ale existuje výjimka. Při rekonstrukcích, kde mají normální dojírnu 2x10 rybinu, s tím, že se při odchodu krav dostává skupina do protisměru, je možné vytvořit vertikálně zvedanou zábranou cestu pro rychlý výstup, který celý proces významně zrychluje. Přitom se nemusí rozšiřovat prostor pro výstup, resp. šířka dojírny. Je to možné realizovat v dosavadních rozměrech dojírny, Lepší by to bylo nakreslit. Pošlete mě email, a já vám pošlu schéma. Zdraví vás O.D.

dojírna

(J.K., 11. 5. 2011 21:30)

Pane docente, stojime pred rozhodnutim,zda rybinku dojirnu 2x10 stavet jako normalni nebo s rychlym vystupem.Co tomu rikate vy. Pamatuji si jeste ze skoly,ze jste nam povidal o nejakych ekonomickych limitech. Diky vam za odpoved. Jiri K.

P.Jirásek

(Doležal, 6. 5. 2011 20:21)

Odpověď je o něco nížeji pod Etologie.Omlovám se!O.D.

etologie

(J.K., 1. 5. 2011 22:08)

Pane docente, udělal jsem si u mne etologii krav. Zjistil jsem že žerou 210minut/24hodin a že 5-6% jich leží mimo box. Co může byt příčinou těchto abnormalit?Mám obavy! Díky za názor.J.K.

Re: etologie

(Doležal, 2. 5. 2011 21:57)

Zdravím vás Jekáčko! Nevím jakou mají vaše krávy užitkovost. Ale ty lepší přijímají krmivo v 6-9 frekvencích v průměru 5,5hodiny. Čili, vaše krávy mají co dohánět. Tedy pokud mají před sebou trvale krmivo. Doba příjmu krmiva i spotřeba sušiny se zlepší 8x denním přihrnováním. To je vlastně podmínkou správné chovatelské praxe.Když to bude 12x, i to se bohatě vyplatí. Ale to by chtělo automatický přihrnovač. Co se týká zaléhávání mimo box, tak se tolerují 2% šmucilek. Těch 5-6% je moc a moc. Chyba bude buď v minimalizovaných rozměrech boxových loží, nebo v dimenzování vymezovací zábrany, nebo v neudržovaném povrchu boxu, nebo ve vysokém boxu nad 28cm, nebo v dalších 10důvodech, které jsou popsány v Metodickém listě, který jsme před lety napsali ve VÚŽV. S tímto stavem je nutné něco rychle dělat. (mastitidy, kvalita mléka, kratší doba ležení atd.). Zatím takto. Zdraví vás O.D.

Re: etologie

(Doležal, 6. 5. 2011 20:09)

Příteli Jirásku, porodní kotec s hladkou podlahou je velký průšvih. Jak z toho? Možností je několik:
►položit na původní podlahu zámkovou podlahovinu (desky) REPLAST, s kvalitním povrchovým protiskluzným desénem
►uvažovat o importovaných pryžových rohožích s kvalitním dezénem (Kraiburg)
►zbroušení (odfrézování 3-5mm povrchu lože speciální silničářskou frézou a to do jemné vlnovky po sklonu lože. Tuto službu dodává ZOD Ostřetín.
Moc jiných možností nevidím. Sám bych se rozhodl pro zámkovou dlažbu, kterou bych dostatečně nastýlal a denně udržoval. Držím vám palce! O.D.

ohlas na přednášku

(zootechnik a jedna zootechnička, 3. 5. 2011 22:44)

Milý pane docente, chceme vám napsat ohlas na vaší přednášku, kterou jste měl pro nás zootechniky, ale i stájový personál. Určitě si na to vzpomenete. Seděl tam i jeden stájník, který byl známý svou hrubostí ke krávám. Bez klacku nešel do stáje. Tak a po vašem sugestivním povídání jsme se všichni posadili na p...l. Přišel k dojení s plácačkou na mouchy a prozpěvovoval:tak holky pomalu, at si nezlomíte hnáty. Klídek holky!Ani rána, ani řev. Už ho to drží pár dní. Kéž by mu to vydrželo! Řekli bysme:zázrak, obrácení ferdyše .bVe stáji se líp dělá bez řevu. Dokonce máme zavřená vrata a šrot pro telata jsme vyměnili za granule. Prosím přijeďte zase na podzim! Nějak jste na lidi i ženský zapůsobil. Moc vás zdraví jarka a jarka.

Re: ohlas na přednášku

(Doležal, 6. 5. 2011 19:44)

Zdravím zootechnický pár! Tak to jste mne dostali.Takový ohlas jsem ještě nedostal. Přátelé, tak pokud to tomu muckýmu vydrží další měsíc, tak budu asi "svatej". Snad i uvěřím tomu, že dovedu dělat zázraky. A možná, že mne angažuje Kalousek, abych přesvědčoval lidi o tom, jak jsou ty jeho deformy užitečné. Ale na to bych asi neměl! Lidi mají na rozdíl od něho nejen cit, ale i rozum. A možná i chuť na další pražskou defenestraci. Dlouho tady nebyla! Díky za milou zprávičku a sledujte jej! Zdraví vás O.D.

podlaha

(Jirásek, 6. 5. 2011 10:09)

Pane docente, poradte nam prosim,co s scela hladkym povrchem na porodne dojnic.Dekuji za odpoved

Podlahy, profilování

(Vášová, 1. 5. 2011 20:17)

Dobrý večer pane docente, předěláváme stáj k174 na boxovku. Chodby máme navrženy s profilací -kosočtverec. Pamatuji si z jedné vaší přednášky, že jste měl k tomuto připomínky. Prosím mohl byste mě je zde zopakovat. Byla bych nerada, abychom udělali něco špatně. Díky vám za odpověď ! A děkuji za zaslání materiálů, jsou super! J.V. ze Slovácka

Re: Podlahy, profilování

(Doležal, 2. 5. 2011 21:44)

Paní Vášová, kosočtverečné profilování je dobré do přechodů. Na dlouhých hnojných chodbách jsou nejlepší rýhy o rozměrech 1,5/1,5 cm, které jsou souběžné s osou stáje, žlabu či řadami stání. Nejlépe se vyčistí při shrnování kejdy , povrch je vždy sušší, než při kosočtverečných "buchtách".Takto je projektováno i v zahraničí >90% pohybových chodeb ve stájích. Držím palce pro správné rozhodnutí! Zdraví vás O.D.

AD PÍ BARNOVÁ dojení 3x u C skotu

(Doležal, 29. 4. 2011 19:18)

Paní Barnová, možné je všechno! Pan direktor má zřejmě pravdu, že krávy nadojí více. Ale!!! Za kolik? Ten efekt zvýšeného nádoje až o 15%, je velice malý s ohledem na to, jaké náklady na něj musíte vynaložit. Krávy většinou nadojí o 12-15% více, ale o 12-15% více nesežerou. Takže půjdou z kondice. To se ve většině případů (hlavně v letním období ) odrazí na reprodukčních ukazatelích. Přidejte náklady na horší složky,vyšší spotřebu vody v dojírně, čekárně,náklady na energii, desinf. prostředky, rychlejší obměnu návleček, odměnu pracovníkům na 3. směně a dalších min. 10 položek. K tomu napjaté vztahy kvůli obsazování 3. směny , která by měla správně končit až po 0,30hod. a další. Při dosavadní užitkovosti 7050kg, by byla efektivnost v nedohlednu. Vysoká užitkovost, totiž není vždy ukazatelem kvality stáda a managementu. Z našich výpočtů a to u H- plemene vyplynulo, že při současných cenách za mléko je návratnost (šul-nul)teprve při počáteční užitkovosti vyšší než 10tis.kg mléka. U C -plemene je to neekonomická rutina, kterou je nutné odmítnout. Nejlepší chovatel není ten, co nejvíce nadojí, ale ten, který má ze stáda nejvyšší zisk. Zatím u nás převládá myšlení okresních mléčných lig. Takže, snažte se šéfa přemluvit, ať si vezme papír a tušku a začne počítat. Takový vzorový výpočet byl mnou a mým tehdejším kolegou Staňkem publikován v Černostrakatých novinkách č.1/2009. Zdraví vás O.D.

dojení 3x u čestr skotu

(Barnová, 28. 4. 2011 21:51)

Pane docente, prosím napište mi svůj názor na 3x denní dojení u čestr. krav, které teď dojí 7050litrů. Nutí nás do toho náš ředitel. Děkuji vám!

ad p.Pácalt -boudy v kravíně

(Doležal, 24. 4. 2011 20:28)

Vážený kolego, ta situace je pro mne opravdu úsměvná. V listopadu r.1983 jsme se pokusili o revoluci v odchovu telat."Vyhnat " telata z velkokapacitních teletníků (VKT) na vzduch, na sluníčko, tak, aby nad nimi byly miliardy kubíků čerstvého vzduchu.Používali jsme tenkrát dřevěné venkovní individuální boxy (boudy)(VIB). Tehdy ve VKT v průměru činily ztráty 10-15%.Únava prostředí zde dělala své. Odrazem byl ale obrovský protest od jistých funkcionářů,že chceme zavádět malovýrobu a že nedodržujeme oborovou normu pro teplotu při odchovu telat. Jenže, stal se zázrak! Ztráty ve VIB-klesly pod 2%.VIB se začaly lavinovitě šířit.A tam, kde se nedopouštějí hrubých chyb proti přísné technologii, tak mají trvale dobré výsledky.Viděl jsem v USA farmu pro 4000krav a k tomu 2000 plastových VIB pro telata, a to až do 90-120dní věku.Proč? Protože to mají dobře spočítáno! Tak a teď jsme svědky "plíživé kontrarevoluce!" Někteří nepoučení chovatelé začali stěhovat telata zpátky do uzavřených stájových objektů (K-96, K174,bývalé odchovny či "prasečáky". Je nasnadě, že to dopadne špatně.Do dvou let se stájové prostředí unaví tak, že situace bude tragická. Nemám nic proti vysokým přístřeškům, ale zrovna nápad s K-174 , se zastřešenými boudami a ještě navíc bez ohrádek To budou tzv. "Kájínkovy individuální odchovné samotky", bez vizuálního kontaktu, se všemi neduhy, ale s žádnou předností. Vlastně jediná přednost: nebude ošetřovatelkám pršet na záda. Tak tedy závěr. Držte se VIB pod širákem , pokud chcete mít dobré krávy. Ale i když budou "pod širákem",chce to mít perfektní ošetřovatele a management. "Všechno chce svoje". Pokud budete potřebovat morální pomoc v diskusi s vašim šéfem, jsem na to připravený!! Držím vám palce, máte správný zootechnický cit.Držte se ho! Zdraví vás O.D.

Boudy v kravíně

(Pácalt , 23. 4. 2011 22:47)

Vážený pane docente, jsem teď na ostří nože s mým hl.zootechnikem, který chce nacpat do K174 jednu řadu bud pro telata, navíc bez ohrádek.Prosím,potřebuji argumenty, jinak z toho budou galeje.Po svátcích by se to mělo rozhodnout, tak to trochu spěchá.Mám své argumenty, ale chce to argumenty od kapacity! Dík, J.P.

ad Zlata

(Doležal, 19. 4. 2011 22:09)

Zlato milá,EU se do zákazu vazného ustájení nehrne, protože lobisté z Rakouska, Bavorska jižní Francie ap. by se s tím hned nesmířili.Říká se, že se o tom bude zase mluvit v příštím roce, ale moc tomu nevěřím. Zatím je omezená či jakoby zakázaná výstavba nových vazných stájí, s tím, že to ostatní nějak časem "vyhnije". Ahojky, O.D.


« předchozí

1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 17 | 18 | 19 | 20 | 21 | 22 | 23 | 24 | 25 | 26 | 27 | 28 | 29 | 30 | 31 | 32 | 33 | 34 | 35 | 36 | 37 | 38 | 39

následující »