Jdi na obsah Jdi na menu
 


Poradna slouží pro Vás návštevníky těchto stránek k dotazům, které se dotýkají problematiky chovu skotu. Pokud si přejete soukromé poradenství přímo u Vás v chovech apod., pak mne prosím kontaktujte osobně - informace v sekci kontakty

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

článek

(Fr.Brůžek, 31. 7. 2010 22:46)

Pane docente, promiňte , že obtěžuji s žádostí na Vás. Asi před 4-5lety jste měl v jednom časopise zcela nadčasový a velice objektivní rozhovor o dojících robotech.Vím jedno, že na základě něhož, jsme se rozhodli správně. Zaplať Pánbůh, že jsme měli tento zdroj. Tenkrát byl na nás tlak takový, že rozhodnout se opačně by byla teď katastrofa. Ale co potřebuji.Ten článek nemohu najít i proto, že starší věci likvidujeme.Nemáte prosím někde kopii? Moc bych o to stál. I jako argument pro sousední podnik. Můj kontakt vám pošlu na adresu uvedenou v Kontaktech. Mockrát vám předem děkuji.Brůžek Fr.

Ad -Osvětlení, p.A.Sedlák

(Doležal, 28. 7. 2010 20:34)


Vážený pane Sedláku, vaše Troubky ve mně vyvolávají nostalgické vzpomínání na mé dětství v Tovačově. Na soutok Moravy s Bečvou jsme se chodili s kamarády bratry Nikiforovými koupat. Na mlýnské Moravě jsem chytal tlouště kachnám. Jo, to ještě nebyly potopy! Ale k věci.Posílám vám zatím článek, který jsem loni publikoval a o který byl zájem. Dříve vydaný Metodický list k tomuto tématu a jeho zaslání zařídím u distributorů ve VÚŽV Uhříněves. Jsem rád, že mezi chovateli se nachází takoví lidé jako jste vy.Hledají rezervy! O účinnosti světla jsem čím dále tím více přesvědčen. Přesto se najdou i šetřílkové, kteří světlo ve stáji vypnou proto, že to stojí peníze. Bohužel, asi chyběli při výuce jednoduchých počtů. Tito „takychovatelé“ musí dle zákonů přirozeného výběru přirozeně vyhynout. Vám přeji mnoho úspěchů.O.D.



doc.Ing.Oldřich Doležal, DrSc.

K Sokolovně 858

104 00 Praha Uhříněves

tel.:267712001

mob.:603967705

Skype:oldodol2

e-mail:docdol@seznam.cz

www.dolezal-technologie.estranky.cz


TECHNOLOGIE OSVĚTLENÍ STÁJE 16 HODIN

(ANTONÍN SEDLÁK 731 690 469 , 28. 7. 2010 13:30)

PROSÍM O ZASLÁNÍ METODICKÉHO LISTU, KTERÝ SE TÝKÁ OSVĚĚTLENÍ TÁJÍ PRO KRMENÍ, USTÁJENÍ A CHOV DOBYTKA - DOJNIC

ZDRAVÍM SEDLÁK Z TROUBEK u PŘEROVA

druhá publikace

(Doležal, 27. 7. 2010 11:08)

Příteli Mašato, pokusím se to dát buď na moje www stránky a nebo na stránky spřátelených organizací.Jsem rád, že ty texty o TS zapadly do aktuálního počasí.Zdraví vás O.D.

druhá publikace

(Mašata, 25. 7. 2010 19:33)

Vážený kolego, měl jsem možnost vidět u svého přítele i druhou část vaší publikace, kterou získal na konferenci podnikatelů AgroConsultu v Horažďovicích.Bylo by dobré, kdyby se vám podařilo uvolnit ke stažení i tuto druhou část, která je plná zhuštěných informací z běžného zootechnického provozu a s kterými je možno hned pracovat.Prosím, uvažte to!Myslím, že by to mohlo pomoci všem, kteří mají za cíl své chovy zlepšovat. Tu první část mám staženou a soustavně si ji čtu.Díky za ní!Zdraví vás, Mašata, PJ.

publikace o tepelném stresu

(Jarka, 19. 7. 2010 22:43)

Pane docente, tak tomu říkám operativní transport poznatků.Udělal jste dobře, že se to šíří přes náš Svaz.Myslím, že v tomto období je každá rada drahá.Chtělo by to i další témata. Časopisy se k nám moc nedostávají. Ty leží u předsedy v šufleti! Zdravím vás a vydržte co nejdéle.Zootechnici na vás totiž dost dají!Zdraví vás J.

publikace -tepelný stres

(J.Poštová, 15. 7. 2010 20:16)

Vážený pane docente, viděla jsem vaší publikaci o Tepelném stresu.Asi nebude volně kmáni.Pokud by bylo možné ji zaslat alespoň v elektronické formě, tak jak jste mně zaslal soubor: Správné chovatelské praxe, budu vám velmi vděčná. Je to prima práce, dělaná pro skoťáky.Připomínám email: jpoštova@centrum.cz/. Předem moc děkuji!J.P.

ad publ.Tepelný stres,p.Poštůlka

(Doležal, 12. 7. 2010 22:04)

Příteli, teď již vím vaší adresu, takže přes ing.Bašeho, zootechnika z vašeho sousedního podniku, který mě navštíví ve středu, posílám jeden výtisk. Ať to poslouží vašim kravičkám, i když by to bylo aktuální tak někdy v dubnu. Ale jak to vypadá letos budeme svědky dlouhodobého působení tepelného stresu na krávy, což může výrazně ovlivnit nejen nádoj. Přál bych si, aby v té publikaci jste našel něco užitečného pro váš chov!.Zdravím vás!O.D.

publikace-Tepelný stres

(Poštůlka, 11. 7. 2010 16:27)

Vážený, dozvěděl jsem se zde na poradně, že byly vydány vaše staťe o tepelném stresu. Jak se k nim dostat? Můžete mě zaslání nějak zprostředkovat? Je to totiž pro mne více než aktuální. Zašlu vám emailem svoji adresu, kdyby to nějak šlo. Úhradu prosím provedu dobírkou.Předem děkuji!Poštulka

Tečení kejdy.

(Doležal, 8. 7. 2010 21:53)

Příteli Jaroslave, máte dobrý nápad s tím článkem.Článek se pokusím napsat.Teď jenom, aby se to hodilo nějaké redakci.Oni mají v době krize své problémy, a nejraději by chtěli články tak na půl stránky.Ale jsem schopen to distribuovat i jinými dostupnými "kanály". Rheologie kejdy je zajímavá.Znovu se dostanu do období před vice než 35lety, kdy jsem z práce chodil "voňavý" až hanba.Díky za tuto výzvu!Zdraví vás O.D.

Určení tečení kejdy

(Jaroslav P., 7. 7. 2010 22:16)

Milý kolego docente, před časem jste v této rubrice popisoval s maximální stručností metodu ke stanovení kvality tečení kejdy.Myslím, že by stálo za to ji popsat poněkud podrobněji v nějakém odborném článku. Z vašeho popisu vyplynulo, že to je metoda jednoduchá, nenáročná a rychlá.Ale chyběly tam nějaké tabulky nebo výpočty. Nám by se to hodilo, protože pracujeme v oboru čerpadel. A myslím, že i zemědělci by si mohli snadno určit, co jim to vlastně teče v kanálech za kvalitu. To je jen můj malinký návrh, ale pomohl by nejen mně!Zdraví vás, Jarda P. ze západních Čech.

Ad Tepelný stres-J.B.

(Doležal, 3. 7. 2010 22:23)

Příteli J.B. z Plzeňska, ani nevíte jak jsem byl vaším ohlasem potěšený. Jak je vidět, tak když to vezme do rukou ten správně zapálený chlap(ale i ženská), tak jde všechno! Moc vám přeji úspěch a rád se za vámi podívám.Přeji vám přežití dnů tropických, ale ještě více úspěch s prací s mladou generací!S velkou poklonou, O.D.

Tepelný stres

(J.B.Plzeňsko, 2. 7. 2010 20:29)

Buďte zdráv pane docente! S potěšením jsem se s vámi setkal v Horažďovicích, s potěšením jsem si přečetl vaše texty o nebezpečí tepelného stresu u krav. Myslím, že to co nám rozdal p.Ing Severin padlo na úrodnou půdu a ve dny, kdy nám krávy ve stájích hoří.Povinně si to museli přečíst všichni zootechnici a to i od prasat. Našli jsme fůru chyb.Dělali jsme to vysloveně špatně. Spoléhali jsme se jenom na vítr. Během čtvrtka a pátku jsme rozvěsili hadice a k tomu větru dodáváme ještě vodu.A je to vidět na krávách. Začali jsme kropit i telata. Úhel sklonu ventilátorů, a namontovat je nad boxy.To byl úkol, který se zvládnul. To co jste napsal, to byl pro nás i pro naše krávy přínos.
A dále děkujeme za příspěvek na vaší stránce o vztahu nás zemědělců a spotřebitelů.Tam to obecně drhne. Měli by si ho přečíst naši politici,včetně ministra školství. Ale i my jsme se rozhodli! V září nabídneme všem školám v okolí, aby se přijeli podívat. Aby se i dětem otevřeli oči! Díky za vaší práci!Škoda, že nejdete naklonovat!Ještě jednou díky a pošlu vám řádné pozvání k návštěvě našeho chovu!Zdraví vás, J.B.

ad gumované rošty-poznámka

(L.Procházka, 30. 6. 2010 20:50)

Vážení, koupili jsme je před rokem na hnojné chodby.Tolik svalených krav uklouznutím jsme nikdy neměli!Hlavně při cestě z dojírny ke žlabu. Jo, na cestách do dojírny ty koberce s nopy jsou perfekt.ZDRAVÍM VŠECHNY!l.p.

Gumované rošty- poděkování

(Lojzek, 25. 6. 2010 11:25)

Pane kolego, strašně moc děkuji za pár argumentů. Předal jsem je šéfovi a ten snad začal o tom přemýšlet. Věřím, že bude přemýšlet tím správným směrem. Přikláním se k vaší myšlence, že je to více luxus než komfort. Zvláště tehdy, když chybí konkrétní čísla o užitkovostech, zdraví a reprodukci.Myslím, že jakákoliv koruna vložená do luxusu je koruna vyhozená z okna! MOc děkuji!Zdraví vás Lojzek.

ad Lojzek-Gumované rošty

(Doležal, 24. 6. 2010 22:04)

Příteli Lojzku, je to s těmi pogumovanými rošty složitější, než si myslí pan projektant. Nemá se nic šít horkou jehlou. Ze zkušeností hlavně německých chovatelů lze vyvodit, že 100% pokrytí má své negativní důsledky, projevující se sníženou obrusností paznehtů a z toho vyplývající častější potřebou zásahů paznehtáře. Dále zvířata častěji zaléhávají mimo box, přímo na roštové podlaze. Zjistila se potřeba dočišťování.Protiskluzné "knoflíky" na nášlapové ploše negativně ovlivňují dočišťování. Některé typy těchto podlahových pryžových koberců se po několika měsících deformují tak, že se snižuje vlastní plocha mezery. Účinná "mezerovitost" je obecně stanovena nad 10% celkové plochy. No a pak vznikají ještě pořizovací náklady, které nejsou malé.Efekt na nádoji a na zdraví, event. na reprodukci nebyl jednoznačně zjištěn. Takže, pokud bych měl říci svůj názor, tak pokud budete mít na tuto vymoženost, která je na hraně mezi komfortem a luxusem peníze, pokryjte tímto pryžovým kobercem max.50% plochy pohybových chodeb. Více bych si nedovolil.Raději bych pokryl podlahu na příhonových cestách do a z dojírny. Tam je vidět efekt na prodloužení a jistotě kroku. Více ze mne nedostanete! Moc vás zdraví, O.D.

Gumované rošty

(Lojzek, 21. 6. 2010 21:55)

Vážený pane docente. Úvodem mého dotazu vám vyjadřuji dík za vaši poradnu a vaší přednáškovou a publikační činnost. Vyjadřujete se lidsky, nekomplikovaně a se znalostí věcí a problémů, kterých my provozáři nemáme nikdy málo. Stavíme novou stáj pro dojnice. Projektant nám tam navrhuje rošty kryté gumovým povrchem, který prý zajistí zdraví končetin. Pamatuji se, že jste nám v Prostějově říkal, že to má své problémy. Můžete mně tady pár jich vyjmenovat? Nechceme nalítnout na nějakou módní ale pěkně mastnou kometku. Zazáří a zhasne! Moc nám tím pomůžete při konečném rozhodnutí! Děkuji vám!Lojzek

Ad Vráťa-osvit stájí

(Doležal, 20. 6. 2010 22:07)

Zdravím vás Vráťo, jak to jednoduše říci.Když je něčeho moc, tak je toho příliš.To zejména platí o světle.Jedna z mučících metod je, nechat člověka pár týdnů v nepřetržitém toku intenzivního světla
Organismus je navyklý na určitou rytmicitu, t.zn. ,že si potřebuje od světla také odpočinout.Ten pán co povídal "cinty" o nepřetržitém osvitu zvířat, tak by si to měl sám zkusit. Je to zcela úchylná teorie.Ideální je , dostat se na delší osvit, který simuluje dobu slunovratu.Tj.16hodin. Pro pochopení mě moc a moc pomohlo prostudování knihy od Jacoba Libermana: Světlo- Lék budoucnosti. Moc doporučuji! Najednou člověk uvidí, že polykání prášků je metoda, která je příliš vzdálená přírodě. Zkuste si ji sehnat! Ještě za mé působnosti v Uhříněvsi jsme napsali Metodický list o osvětlení ve stájích a dojírnách.Poptejte se na něj .V Publikačním listě O.D. si najděte náš článek o světle ve stájích. Mohu říci, že je to zajímavá a stále dostatečně neprozkoumaná problematika. Ale co je jisté je to, že světlo ve stáji není luxus, ale že je to žádoucí a efektivní komfort.Ahojky, O.D.

osvit stájí

(Vráťa, 19. 6. 2010 22:53)

Pane docente, z vaší krátké přednášky na semináři VVS, která byla 10.června v Uhříněvsi mě zaujala myšlenka dosvětlování stájí, jako metody pro zvýšení žravosti krav, ale možná i všech kategorií skotu. Pamatuji si na jeden seminář jedné krmivářské firmy začínající na S., kde jeden z prezentujících vyprávěl o 24hodinovém světle ve stáji. Mně se to totiž nezdá. Můžete mně moje pochyby vyvrátit či potvrdit. Vy sám jste hovořil o 16hodinách. Díky! Jinak to co jste povídal, to bylo skutečně o provozní slepotě.To ostatní spíše vyžadovalo osobní hluchotu!Zdraví, Vráťa

ad Martin-starterová výživy

(Doležal, 13. 6. 2010 20:07)

Příteli Martine,chcete jednoduché vysvětlení, tak jej předložím.Je to vysvětlení dr. Quinsleyho, který je velkým znalcem výživy telat.
"Bachorové bakterie přeměňují uhlohydráty ze zrnin, resp.jádra na kyselinu propionovou nebo máselnou. Tyto kyseliny vlastně přímo a nejvíce ovlivňují tvorbu bachorových papil.Především kyselina máselná přináší potřebnou energii ke stavbě bachorové stěny a růstu bachorových papil.
Seno a siláž nepodporují růst těchto papil.Ty vytvářejí kyselinu octovou, která se podílí na růstu papil jen minimálně. Seno a siláž se extrémně dlouho odbourávají, zpomalují trávení"!
Tak to je asi vše! Je to perfektní vysvětlení, které lze pochopit. Dost o tom bylo napsáno bohužel již ve vyprodané knižní publikaci: Doležal a kol.:Odchov telat ve 222 otázkách a odpovědích.Agrospoj, 2002.Přeji vám u vašich lidí úspěšnou diskusi.Zdraví vás O.D.


« předchozí

1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 17 | 18 | 19 | 20 | 21 | 22 | 23 | 24 | 25 | 26 | 27 | 28 | 29 | 30 | 31 | 32 | 33 | 34 | 35 | 36 | 37 | 38 | 39

následující »