Jdi na obsah Jdi na menu
 


Poradna slouží pro Vás návštevníky těchto stránek k dotazům, které se dotýkají problematiky chovu skotu. Pokud si přejete soukromé poradenství přímo u Vás v chovech apod., pak mne prosím kontaktujte osobně - informace v sekci kontakty

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zemědělský týdeník-zlodějna

(Bouše, 2. 5. 2010 22:34)

Přečetl jsem si pane docente vaše věty o případu ukradených článků Zemědělským týdeníkem. Vypadá to , že jste udiven! Ale co jiného můžete čekat v tomto zlodějském státě!Bolševici byli amatéři!Ale co naděláme.Stejně nás jako stát brzy zrušej!Nic jiného si ani nezasluhujeme!A zemědělci budou první na řadě!Budou nás živit Dánové, Holanďani, kteří na nás mají spadeno!Zdravím vás, a jsem rád, že si vás občas mohu přečíst.Jo a Zemědělský tydeník už nečtu.Ono tam totiž ani není co!Nazdar, Bouše

Hřeb.štěrbina- ing.Nováček

(Doležal, 30. 4. 2010 11:21)

Příteli, přesvědčit šéfy je většinou nadlidský úkol. Předností otevřené hř.štěrbiny v daných klimatických podmínkách jsou desítky.Ale přesto, perfektní argumentační metodou je filmový dým, který se dá pořídit na internetu.Pokud budete takto názorně argumentovat, tím že porovnáte rychlost proudění pod otevřenou hř.štěrbinou a na druhé polovině, tak prokazatelně uvidí pan šéf ten rozdíl.A ta voda na krmném stole je jen zástupný problém. Těch 6% celoročních srážek je tak zanedbatelné číslo, že se o něm nedá diskutovat. Co je podmínkou pro otevřenou hřeb.štěrbinu je to, že se musí zamezit event. vzduchopádu masy rozpáleného vzduchu ze střechy (letní období), event. ledového vzduchu v zimním období a to při poryvech větru.Tomu brání instalovaný komínek z plexi o výšce 30-40cm na hraně či před hranou hřebenové štěrbiny.Kvalita stájového vzduch je hlavní argument.Při nové výstavbě je to zase zajímavé zlevnění investice! A nakonec, těší mě ,že je o tuto poradnu zájem.Budu se snažit i nadále.Moc vás zdraví a přeje úspěch při argumentaci, O.D.

Hřeb.štěrbina

(J.Nováček, 28. 4. 2010 17:51)

Příteli pane docente, odvolávám se na jeden předchozí dotaz a Vaši odpověď.Máme 106 m dlouhou stáj, která byla celá vybavena krytou hřebenovou štěrbinou. Zmobilizoval jsem lidi a na polovině stáje jsme zakrytí odmontovali.Druhou zakrytou jsme nechali do druhé etapy. Je fakt, že na té půlce je klima výborné, bez jakéhokoliv zápachu a kouř z mého cigára jde rychle nahoru.Před několika dny zde pršelo a minimální množství vody spadlo na krmnou chodbu.Střed v šířce 100-110cm byl pouze vlhký.Ale šéfovi se to nelíbí, že bude zatékat do krmení.Nejsem o tom přesvědčený. Myslím, že je to jenom proto, že to nevymyslel on.Prosím Vás, dejte mě pár argumentů. On si stěžuje už u direktora.Moc mě tím pomůžete! A díky za všechno.První co loguji, je vaše poradna!Na shledanou!Jaroslav N.

ad Ing.V.Mařáková

(Doležal, 25. 4. 2010 22:37)

Dobrý večer paní inženýrko!To,co jste mě napsala svědčí o tom, že své povolání berete navýsost vážně, a že, přemýšlíte o věci. To, že jste tušila, že ta optimální doba ležení není u vašeho stáda adekvátní, to svědčí o tom, že vládnete zootechnickým citem.Je jasné, že 9-10hod.ležení u vysokoužitkových krav je žalostně málo.Jak z toho? Prověřit, zda ten přínos na nádoji při 3x dením dojení, není eliminován nedostatečným odpočinkem.Vyplatí se u vás 3x denní dojení? Dodržuje se rytmus zakrmování 2x12, event.3x8hod, s četným přihrnováním.Mají vaše krávy zajištěnu i světelnou rytmicitu? T.j. 15-16hod.intenzivní světlo na tělesný pokryv, 8hod.přítmí s pouhým orientačním světlem?Patrně nikoliv.Znám farmu, kde se zakrmuje již ve 02,30hod, s rozsvícenými světly.I pro ty krávy, které přišli v 0,30hod,z dojení. Neruší krávy přes den veterinář, inseminátor, paznehtář, ošetřovatelé ap.?Není té pohody, o které jme mluvili pomálu?Chce to si sednout, nejlépe s nějakým nezávislým fachmanem.Nutné vytvořit nový harmonogram prací, krmení, osvětlování, dojení. Potom se lze nadít efektivnější produkce mléka, lepšího zabřezávání, lepší kondice a navíc s levnějším mlékem.Jak říkal před mnoha lety Tonda Zápotonda: Po staru se žít nedá !A my dodávali:A se starou také ne! Takže, jsem připravený napomoci.Kdykoliv se ozvěte!Vážím si každého, kdo o věci přemýšlí!A zvláště žen! Držím palce!DN,O.D.

ukazatel welfare

(ing.Vanda Mařáková, 22. 4. 2010 22:30)

Dobrý večer pane docente!Před časem jsem se zamyslela nad tím, co jste nám říkal na semináři v Říčanech u Brna.Kráva v pohodě má denně ležet 12 až 14hodin denně!Vybrala jsem si 5 krav, označila je a se svou dcerou sledovala celých 24hodin.To jsem opakovala v jednom týdnu u všech produkčních skupin.Bylo to dost vysilujíci, ale stálo to za to.Viděla jsem i to čeho bych si normálně nevšímla.Protože dojíme 3x denně, tak jsem očekávala, že to nebude žádná sláva, ale skutečně jsem se zhrozila.Nejhůře dopadla skupina, která chodila jako poslední a která končila s dojením ve 24,40 (0,40)hodin.Tam krávy spaly jen něco málo přes 9hodin.U ostatních to bylo max.10 apůl hodiny.Myslím, že je v tom zakopán pes. Proto se vás ptám, zda je zde nějaké řešení.Mám strach, že těch možností není moc.Prosím Vás, zareagujte na tento dotaz.Myslím, že vaše semináře dost lidí podněcuje k zamyšlení a k činům.Já jsem jedna z nich a děkuji Vám za to!Vanda Mařáková

ad nové pícniny, p.Průša

(Doležal, 20. 4. 2010 22:54)

Přeji hezký konec dne, pane Průšo! Máte pravdu, z Izraele jsem si přivezl fůru poznatků a tak přidávám jeden z oblasti, na kterou se ptáte. Nové pícniny. Před léty jsem se tam seznámil s jestřabinou "orientální", jak ji nazývají nejen v Izraeli, ale také v Dánsku. Ta byla pro mne zajímavá, protože se dala zkrmovat ve větších kvantech, než ta nám známá jestřabina lékařská. Perfektně si tahala vodu z velkých hloubek. Ale nyní je již vidět sporadicky. Nyní začíná převládat "sudanka", jak ji nazýval před padesáti lety můj přednášející Dr. V.Regal, vynikající pícninář na tehdejší VŠZ. Jedná se o nový hybrid čiroku cukrového a té klasické sudanské trávy. Porosty byly koncem března již 70-80cm vysoké.Pohled na tyto porosty byl úchvatný. Jedná se o vícesečnou, jednoletou, suchovzdornou pícninu, která dává 10-20t hmoty.Hodí se ke krmení, silážování, k výrobě sena, ale také jako energetická plodina.Má vysoký obsah sacharidů a vysokou stravitelnost vlákniny.Píce je šťavnatá a je skotem ochotně přijímána, o čemž jsem se osobně přesvědčil.Rychle odnožuje a po seči intenzivně obrůstá. Přísušek nevadí.Nechce zamokřené a studené půdy. Potřeba vody je o třetinu menši než u kukuřice. V Izraeli ji využívají i na zasolené půdy.Sklízet se dá již po 60dnech po zasetí a to před metáním. V průměru obsahuje 17% bílkovin, 18%sacharidů ve 100% sušině.Musí se sekat výše než 10cm nad zemí.Druhá seč je již po 30-35dnech.Izraelští moshavníci na tuto pícninu nedají dopustit.Proto jsem viděl velké lány. Seno je totiž velice ceněno a dokonce se exportuje. Ale suší se obtížněji.
Pokud bude zájem, tak toho mám více z přeložených materiálů mého syna a mohu je včetně agrotechniky zaslat!Tak zatím jen toto.A dodatek. I pro stř.Evropu se doporučuje odrůda:Nutri Honey.Zdraví vás O.D.

nové pícniny

(Průša Jaroslav, 17. 4. 2010 22:20)

Dobrý večer pane doktore, avízoval jste svou cestu do Israele. Před časem jste na přednášce na Hané povídal o zkouškách nových pícnin. O renezanci sudanské trávy v Izraeli. Máte nějaké nové poznatky? Pokud ano, tak je sdělte.Hledáme všechny možnosti ke zlevnění produkce. Možná, že tam mají ještě další!Díky, Průša

ad BD-tečka

(Doležal, 15. 4. 2010 12:52)

Milá BD-tečko, upřímně děkuji za ohlas! Mně se to také líbilo.Bylo to s úsměvem , bylo to tvůrčí.Prima. No a k nákladům? Každá podpěra navíc,snižuje náklady.Myslím si, že za každou cenu stavět bezpodporové stáje je tak trochu luxus.Dvě řady sloupů přece nemusí překážet.To se už umí.A pokud v budoucnosti si z toho majitel udělá jízdárnu a z dojírny bar, tak se ve stájích se s těmito dvěmi řadami podpěrných sloupů dá perfektně pracovat.Navíc mohou sloužit i jako nosiči ventilátorů, kamer atd.A každá uspořená koruna je dobrá.Náklady při porovnání stájí se sloupy a bez nich vám sdělím do týdne.Moc vás zdravím, O.D.

super

(BD-tečka, 14. 4. 2010 21:52)

Vážený pane docente, dneska jsem zažila perfektní "nalejvárnu". Chtělo by to ale opakovat.Na mnoho věcí jsme si totiž nevzpomněli. Na příklad hodnocení stájí s podporami a bez podpor.Hlavne náklady!Kdyžtak se zmiňte!Díky, BD-tečka

ad Dušan D.telata texty

(Doležal, 13. 4. 2010 8:59)

Příteli Dušane, příručku o telatech ale také o dojnicích si můžete stáhnout z těchto stránek, pokud najedete na :Menu, Články, Metodiky.Tam najdete obě příručky, které lze legálně stáhnout.Tu telecí metodiku mám ješte v 5exemplářích tištěnou.Tak mě pošlete adresu a já vám ji pošlu!A co se týče Z.T.?Taková je doba.Urvi co můžeš, hlavně aby to bylo zadarmo!Moc vás zdraví, O.D.

texty-telata

(Dušan D., 12. 4. 2010 17:14)

Dobrý den pane docente. Přečetl jsem si dnes vaší reakci na nelegálni zveřejnění Vašich textů o telatech v Zemědělském týdeníku. To co se událo se mě vůbec nelíbí a vaše reakce byla ještě mírná. Přesto se sobecky ptám. Kde získat tyto texty? Můžete mne nějak pomoci? Odchov telat je u nás velice slabou stránkou a každá informace od vás má obrovskou cenu. Předem děkuji, a držim vám palce.DD.

Ad Markéta-opakované mastitidy

(Doležal, 11. 4. 2010 11:51)

Moc vás zdravím Markéto a tím i vaše mastitidní kravičky.To, co jste mě napsala o vaší rutině dojení může a nemusí souviset s příčinami mastitid u vašich krav. Jednoznačně lze odmítnout tzv.mokrou toaletu, před nasazením dojicího stroje.Ta může být event. příčinou.Z experimentu je mnohokrát potvrzeno, že mokrá toaleta nejen zhoršuje kvalitu mléka, ale že může být příčinou i vyššího výskytu mastitid.Čili, neomývat, ale teplou a pouze mírně zvlhčenou utěrkou otřít struky a následně nasadit!Příčinou můžou být chronické mastitidy, o kterých se v odborných kruzích vedou desítky let diskuse. Tyto chtějí medikamentozní lečbu, zvláště v období staní na sucho. Hlavní příčinu spatřuji v reinfekci, desinfekci dojicího stroje , či návleček do roztoku mezi dojením jednotlivých krav.Pozor i na hygienu stání.Zkuste si najít informace o vápnění podlahoviny lože, které neumožňuje patogenním mikroorganismum jejich namnožování.Dalších min.50 možných příčin vzniku mastitid lze okamžitě vyjmenovat.Je to jedna z nejkomplikovanějších problematik, trápící chovatele na celém světě.Dosti je uvedeno v publikaci, Doležal a kol.:Mléko, dojení, dojírny.Pokud mě zašlete emailovou adresu, pošlu vám můj upravený článek :"Lékárnička starých chovatelů". Tam jsou uvedeny "babské" recepty, které jsou mnohdy vysoce účinné. Chtělo by to vidět na vlastní oči!Někdy detail, může způsobit velký průšvih.Jak se říká, : v detailech je skryt ďábel!Přeji vám neskutečnou trpělivost a šťastnou ruku!Ale také pesvědčení, že nikoliv vždy je úspěch spojen s množstvím peněz na léčiva!Zdraví vás O.D.

opakované mastitidy

(marketa, 10. 4. 2010 20:00)

kde dělám chybu důkladne omeji teplou vodou krávě vemeno vydezinfikuji struky podojím doměkka struky následně namočím do dezinfekce další dojení má tak velký zánět jako by se vůbec nedojila jiné se doléčí a třetí den můžu léčit zase

ad medová terapie-Len. Kort

(Doležal, 13. 3. 2010 19:06)

Hezký večer paní Lenko, potěšilo mě, že vás a také mnoho dalších, ta medová metodika zaujala. Kdybych měl o ní nějaké dramatické pochybnosti, určitě bych se o ní nezmiňoval.Takže, pokud zjistím že kravička má příznaky zánětu, tak co nejdříve přistoupím k následujícímu postupu. Snažím se inkriminovanou čtvrť důkladně vydojit a do strukového otvoru následně vpravím alespoň 150-200ccm tekutého lučního medu. Snažím se opatrně promasírovat. Po 3-4hodinách tento postup opakuji. Výsledky se při mých zákrocích dostavily již po3-4 opakováních. Interval mezi ošetřeními jsem zvyšoval až na 6-7 hodin. Mohu konstatovat, že oproti kontrolním krávám léčených antibiotiky bylo dosaženo normálního stavu o cca 36-48hodin rychleji.Na doporučení jednoho dobrého chovatele z Choceňska jsem odzkoušel se stejným úspěchem i vpravování přesyceného roztoku cukru v poměru 5dílů cukru na 3 díly vody. To je varianta levnější. Přiznám se , že jsem bohužel nevyzkoušel tento postup u krav se záněty chronickými či extrémně závažnými.Ale jsem přesvědčený o tom, že se tímto postupem nic nezkazí. Med je vlastně baktericidní roztok, který se v léčitelství od nepaměti využívá. Tak proč by se neměl využívat i v současnosti? Chci jen poznamenat, že jsem se nedávno seznámil v Izraeli s metodou léčení mastitid dokonce vstřikováním uriny (vlastní , tj. od ochořelé krávy), s velice zajímavými a pozitivními výsledky. Takže, lékař léčí-příroda uzdravuje. A dále chci poznamenat, že nikoliv každý veterinární lékař vám bude tuto metodu schvalovat. Mohu vám o tom vyprávět hodiny. Ale na štěstí jsou mezi námi i osvícení veterináři . Proto tedy i na toto je nutné brát určitý zřetel.Je to praktická zkušenost, kterou jsem získal, odzkoušel a podávám o ní zprávu. I když by se hodilo, aby to bylo někdy ověřeno klinicky!
Moc vás zdraví, O.D.

medová terapie-mastitidy

(Len Kort, 13. 3. 2010 19:04)

Dobrý den,
dokumenty z úschovny se stáhly bezproblémově, děkuji!
Mohl byste mi ještě podrobněji popsat použití toho medu, či cukerného roztoku při léčení zánětů vemene? Co se týče koncentrace a dávkování roztoku, hygieny při aplikaci, počtu opakování, při jak závažném zánětu to lze (úspěšně) použít ( i chronickém?),...atp.L.K.

Výkrmna skotu-rekonstrukce

(Doležal, 13. 3. 2010 18:17)

Zdravím vás pane Hladíku! Váš dotaz svědčí o vaší zodpovědnosti nejen k sobě, ale i ke zvířatům.Těch fatálních chyb se může vyskytnout několik desítek a každá z nich může dokázat ve svých důsledcích totální zkolabování chovu, odchovu či výkrmu.Jestliže se jedná o stavební úpravy (rekonstrukci) starší budovy, tak nejčastější chybou je, že ve spojení s hlubokou podestýlkou se z toho objektu stane zastřešené hnojiště, a to se všemi neduhy. Z vrstvy hluboké podestýlky emitují NH3, metan,CO2, vodní pára apod. a to tehdy, když se zapomene na probourání dostatečné plochy vstupních a výstupních otvorů. Potom je z takové stáje koncentrák pro zvířata i člověka. Proto stále si dovoluji opakovat, že hluboká podestýlka má svoje oprávnění pouze v přístřeškových stájích. Další osudovou chybou může být to, že ve skupině býků jsou výrazné hmotnostní odchylky. Společně jsou zvířata 250kg a 450kg ž.hm. To je „průšvih“! Dále, společné ustájení odrohovaných a neodrohovaných býků v kotci , velké skupiny nad 15-20ks, neustálé doplňování skupin novými zvířaty, malá plocha lože či krmiště, nezpevněné krmiště, nečištěná míčové i ost. napajedla, úzké krmné místo, spolu s nedostatečně četným přihrnováním krmiva, úroveň dna žlabu je menší než 7cm od postoje předních končetin, nedostatečné osvětlení (i světlo je živinou), zakrmování 1x denní, nedostatečné nastýlání menší než 7kg slámy na DJ a den, velice krátký interval odklizu hluboké podestýlky (ideální je delší než 3měsíce) atd. a dalších min.10 faktorů ovlivňujících kvalitu a intenzitu výkrmu. Ptáte se na literární zdroje.V r.1996 jsem spolu s kolegy napsal knížku :Technologie a technika chovu skotu.Vydal ji Svaz chovatelů českého strakatého skotu.Výkrmu je tam věnováno asi 14 stran, včetně nákresů.
Dále v r.2008 jsme spolu s ing St.Staňkem dali dohromady Metodiku pro praxi:Metody intenzivního výkrmu skotu-technologie a technika ustájení. Tuto metodiku lze za cca 25Kč.objednat ve VÚŽV, na emailu : beckova.ilona@vuzv.cz/
A pokud budete potřebovat další diskusi k tomuto problému, jsem vám kdykoliv k dispozici. Jenom od 21.3 do 6.4. jsem v Izraeli.Ale i tam budu přes internet dostupný!Držím vám palce! Zdraví vás, O.D.

Výkrmna skotu

(Farma.Hladík, 12. 3. 2010 20:06)

Dobrý den, pane docente chystám se na rekonstrukci staré budovy na výkrm skotu - hluboká podestýlka. Základní znalosti mám, ale nerad bych udělal nějakou fatální chybu. Můžete mi poradit nějakou literaturu? Děkuji. Hladík

ad Václav Růžička-separát

(Doležal, 10. 3. 2010 21:21)

Milý kolego, děkuji vám za důvěru a budu se stále snažit ji nezklamat ani v budoucnosti, A teď k separátu. Je to velice častý dotaz našich chovatelů.Je zajímavé, že v sousedních zemích není tento materiál příliš doporučován, právě kvůli možným rizikům.Bohudíky se tato praktika u nás zatím bezproblémově uplatňuje v desítkách provozů.I kyžto není podestýlka levná!!!Takže, k omezení vámi uváděných rizik doporučuji: promíchat separát s jemně mletým dolom. vápencem se zrnitostí 0,09, v poměru objemů 3-4:1. Tuto směs potom nastýlat na matrace v zadní třetině lože, v dávce cca 0,5lt na box a den.Pokud je to jen na matraci, tak frekvence nastýlání může být obdenní.Homogenizací např. ve vyřazeném krmném vozu zvýšíte pH směsi nad 8,5. Tím dosáhnete nepříznivého prostředí pro rozvoj patogenních mikroorganismů v oblasti vemen a zadních končetin. Obavy z vápence v jímce mít při použití jemně mletého vápence nemusíte, protože ten prokazatelně zvyšuje čerpatelnost kejdy, resp. kejdu ztekucuje!Více jsem o tom napsal v Našem chovu, č.6/2010.Ještě dodávám, že při preferenčních testacích byl krávami tento materiál upřednostňován.Jo, a ideální by bylo, kdybyste pořízený separát z cizích zdrojů navršil pod přístřeškem do vysokých hrůbků tak, aby separát prošel fermentací sebezáhřevem na 65-70°C.Tím se kvalita a nezávadnost tohoto materiálu ještě zvýší.Teprve před vlastní aplikací smíchat s vápencem.Tím také zvýšíte sušinu podestýlky nad 30%, čímž zvýšíte její teplodržnost a to zvláště v zimních a podzimních měsících.Takto ošetřený separát a to i z cizích zdrojů bude minimálně rizikový.Bude to bezproblémově šlapat!Moc vás zdraví O.D.

stlaní separátem

(václav růžička, 10. 3. 2010 10:21)

Pane docente,
vážím si Vás jako odborníka mnohokrát jsem si vyslechl řadu Vašich přednášek na různých seminářích.Proto si Vás dovoluji oslovit s tímto dotazem.Máme volnou stáj s matracemi o odklizem hnoje lopatami do kanálu s následným pečerpáním kejdy do sběrné jímky.Čistota krav je na slušné úrovni otlaky nejsou.Přesto bych chtěl hlavně kvůli vysoušení mezipaznechtí na nohách a lepšímu pohodlí kravek matrace nastýlat.Abych nezanášel čerpadlo a jímku např.řezanou slámou,hoblinami nebo vápencem napadl mne separát.Ale jelikož nemáme vlastní separátor musel bych jej dovážet z blízké farmy.A to se dostávám k jádru otázky.Bojím se o zavlečení nákaz hlavně mastitidy nebo vředových chorob paznechtů, ikdyž je farma na vysoké úrovni s dobrým zdravotním stavem.Mějte se hezky a děkuji za odpověď./tel.603773411/

ad Ing.Píša-zkušenost z USA

(Doležal, 28. 2. 2010 16:10)

Zdravím vás pane inženýre! Moc vám děkuji za váš ohlas na moji odpověď pí ing. Alžbětě.Vaše postřehy jsou perfektní a pomohly mě k přesvědčení o tom, že to, co "káži" o tepelném stresu není zase tak moc uhozené. Chci uvést jeden další příklad rušíciho vlivu mexikánů.Na jednom diskusním německém chatu si chovatel stěžoval na to, že světlo pronikající hřebenovou štěrbinou způsobuje "vrhání " pohybujících se stínů v prostoru krmiště tak, že byly krávy poněkud: blöde werden-zblbnuté!Ubíhající stín je prý vyrušoval! Ale myslím si, že to je poněkud přehnané.Ten váš argument opřený o výskyt much na tělech krav je dosti rozhodující.Myslím, že mexikáni mají své oprávnění v objektech s nízkym či rovným podhledem.Tam se proudění vzduchu bude projevovat jinak, než ve stájích s převýšením 8-13m. Jsem rád, že jste se zmínil o důležitosti evaporačního ochlazování.Američané vědí dobře, co je dobře! Ještě jednou díky!A moc pozdravů vaší ženě!Zdraví vás všechny, O.D.


« předchozí

1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 17 | 18 | 19 | 20 | 21 | 22 | 23 | 24 | 25 | 26 | 27 | 28 | 29 | 30 | 31 | 32 | 33 | 34 | 35 | 36 | 37 | 38

následující »



 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA