Jdi na obsah Jdi na menu
 


Poradna slouží pro Vás návštevníky těchto stránek k dotazům, které se dotýkají problematiky chovu skotu. Pokud si přejete soukromé poradenství přímo u Vás v chovech apod., pak mne prosím kontaktujte osobně - informace v sekci kontakty

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

ad nové pícniny, p.Průša

(Doležal, 20. 4. 2010 22:54)

Přeji hezký konec dne, pane Průšo! Máte pravdu, z Izraele jsem si přivezl fůru poznatků a tak přidávám jeden z oblasti, na kterou se ptáte. Nové pícniny. Před léty jsem se tam seznámil s jestřabinou "orientální", jak ji nazývají nejen v Izraeli, ale také v Dánsku. Ta byla pro mne zajímavá, protože se dala zkrmovat ve větších kvantech, než ta nám známá jestřabina lékařská. Perfektně si tahala vodu z velkých hloubek. Ale nyní je již vidět sporadicky. Nyní začíná převládat "sudanka", jak ji nazýval před padesáti lety můj přednášející Dr. V.Regal, vynikající pícninář na tehdejší VŠZ. Jedná se o nový hybrid čiroku cukrového a té klasické sudanské trávy. Porosty byly koncem března již 70-80cm vysoké.Pohled na tyto porosty byl úchvatný. Jedná se o vícesečnou, jednoletou, suchovzdornou pícninu, která dává 10-20t hmoty.Hodí se ke krmení, silážování, k výrobě sena, ale také jako energetická plodina.Má vysoký obsah sacharidů a vysokou stravitelnost vlákniny.Píce je šťavnatá a je skotem ochotně přijímána, o čemž jsem se osobně přesvědčil.Rychle odnožuje a po seči intenzivně obrůstá. Přísušek nevadí.Nechce zamokřené a studené půdy. Potřeba vody je o třetinu menši než u kukuřice. V Izraeli ji využívají i na zasolené půdy.Sklízet se dá již po 60dnech po zasetí a to před metáním. V průměru obsahuje 17% bílkovin, 18%sacharidů ve 100% sušině.Musí se sekat výše než 10cm nad zemí.Druhá seč je již po 30-35dnech.Izraelští moshavníci na tuto pícninu nedají dopustit.Proto jsem viděl velké lány. Seno je totiž velice ceněno a dokonce se exportuje. Ale suší se obtížněji.
Pokud bude zájem, tak toho mám více z přeložených materiálů mého syna a mohu je včetně agrotechniky zaslat!Tak zatím jen toto.A dodatek. I pro stř.Evropu se doporučuje odrůda:Nutri Honey.Zdraví vás O.D.

nové pícniny

(Průša Jaroslav, 17. 4. 2010 22:20)

Dobrý večer pane doktore, avízoval jste svou cestu do Israele. Před časem jste na přednášce na Hané povídal o zkouškách nových pícnin. O renezanci sudanské trávy v Izraeli. Máte nějaké nové poznatky? Pokud ano, tak je sdělte.Hledáme všechny možnosti ke zlevnění produkce. Možná, že tam mají ještě další!Díky, Průša

ad BD-tečka

(Doležal, 15. 4. 2010 12:52)

Milá BD-tečko, upřímně děkuji za ohlas! Mně se to také líbilo.Bylo to s úsměvem , bylo to tvůrčí.Prima. No a k nákladům? Každá podpěra navíc,snižuje náklady.Myslím si, že za každou cenu stavět bezpodporové stáje je tak trochu luxus.Dvě řady sloupů přece nemusí překážet.To se už umí.A pokud v budoucnosti si z toho majitel udělá jízdárnu a z dojírny bar, tak se ve stájích se s těmito dvěmi řadami podpěrných sloupů dá perfektně pracovat.Navíc mohou sloužit i jako nosiči ventilátorů, kamer atd.A každá uspořená koruna je dobrá.Náklady při porovnání stájí se sloupy a bez nich vám sdělím do týdne.Moc vás zdravím, O.D.

super

(BD-tečka, 14. 4. 2010 21:52)

Vážený pane docente, dneska jsem zažila perfektní "nalejvárnu". Chtělo by to ale opakovat.Na mnoho věcí jsme si totiž nevzpomněli. Na příklad hodnocení stájí s podporami a bez podpor.Hlavne náklady!Kdyžtak se zmiňte!Díky, BD-tečka

ad Dušan D.telata texty

(Doležal, 13. 4. 2010 8:59)

Příteli Dušane, příručku o telatech ale také o dojnicích si můžete stáhnout z těchto stránek, pokud najedete na :Menu, Články, Metodiky.Tam najdete obě příručky, které lze legálně stáhnout.Tu telecí metodiku mám ješte v 5exemplářích tištěnou.Tak mě pošlete adresu a já vám ji pošlu!A co se týče Z.T.?Taková je doba.Urvi co můžeš, hlavně aby to bylo zadarmo!Moc vás zdraví, O.D.

texty-telata

(Dušan D., 12. 4. 2010 17:14)

Dobrý den pane docente. Přečetl jsem si dnes vaší reakci na nelegálni zveřejnění Vašich textů o telatech v Zemědělském týdeníku. To co se událo se mě vůbec nelíbí a vaše reakce byla ještě mírná. Přesto se sobecky ptám. Kde získat tyto texty? Můžete mne nějak pomoci? Odchov telat je u nás velice slabou stránkou a každá informace od vás má obrovskou cenu. Předem děkuji, a držim vám palce.DD.

Ad Markéta-opakované mastitidy

(Doležal, 11. 4. 2010 11:51)

Moc vás zdravím Markéto a tím i vaše mastitidní kravičky.To, co jste mě napsala o vaší rutině dojení může a nemusí souviset s příčinami mastitid u vašich krav. Jednoznačně lze odmítnout tzv.mokrou toaletu, před nasazením dojicího stroje.Ta může být event. příčinou.Z experimentu je mnohokrát potvrzeno, že mokrá toaleta nejen zhoršuje kvalitu mléka, ale že může být příčinou i vyššího výskytu mastitid.Čili, neomývat, ale teplou a pouze mírně zvlhčenou utěrkou otřít struky a následně nasadit!Příčinou můžou být chronické mastitidy, o kterých se v odborných kruzích vedou desítky let diskuse. Tyto chtějí medikamentozní lečbu, zvláště v období staní na sucho. Hlavní příčinu spatřuji v reinfekci, desinfekci dojicího stroje , či návleček do roztoku mezi dojením jednotlivých krav.Pozor i na hygienu stání.Zkuste si najít informace o vápnění podlahoviny lože, které neumožňuje patogenním mikroorganismum jejich namnožování.Dalších min.50 možných příčin vzniku mastitid lze okamžitě vyjmenovat.Je to jedna z nejkomplikovanějších problematik, trápící chovatele na celém světě.Dosti je uvedeno v publikaci, Doležal a kol.:Mléko, dojení, dojírny.Pokud mě zašlete emailovou adresu, pošlu vám můj upravený článek :"Lékárnička starých chovatelů". Tam jsou uvedeny "babské" recepty, které jsou mnohdy vysoce účinné. Chtělo by to vidět na vlastní oči!Někdy detail, může způsobit velký průšvih.Jak se říká, : v detailech je skryt ďábel!Přeji vám neskutečnou trpělivost a šťastnou ruku!Ale také pesvědčení, že nikoliv vždy je úspěch spojen s množstvím peněz na léčiva!Zdraví vás O.D.

opakované mastitidy

(marketa, 10. 4. 2010 20:00)

kde dělám chybu důkladne omeji teplou vodou krávě vemeno vydezinfikuji struky podojím doměkka struky následně namočím do dezinfekce další dojení má tak velký zánět jako by se vůbec nedojila jiné se doléčí a třetí den můžu léčit zase

ad medová terapie-Len. Kort

(Doležal, 13. 3. 2010 19:06)

Hezký večer paní Lenko, potěšilo mě, že vás a také mnoho dalších, ta medová metodika zaujala. Kdybych měl o ní nějaké dramatické pochybnosti, určitě bych se o ní nezmiňoval.Takže, pokud zjistím že kravička má příznaky zánětu, tak co nejdříve přistoupím k následujícímu postupu. Snažím se inkriminovanou čtvrť důkladně vydojit a do strukového otvoru následně vpravím alespoň 150-200ccm tekutého lučního medu. Snažím se opatrně promasírovat. Po 3-4hodinách tento postup opakuji. Výsledky se při mých zákrocích dostavily již po3-4 opakováních. Interval mezi ošetřeními jsem zvyšoval až na 6-7 hodin. Mohu konstatovat, že oproti kontrolním krávám léčených antibiotiky bylo dosaženo normálního stavu o cca 36-48hodin rychleji.Na doporučení jednoho dobrého chovatele z Choceňska jsem odzkoušel se stejným úspěchem i vpravování přesyceného roztoku cukru v poměru 5dílů cukru na 3 díly vody. To je varianta levnější. Přiznám se , že jsem bohužel nevyzkoušel tento postup u krav se záněty chronickými či extrémně závažnými.Ale jsem přesvědčený o tom, že se tímto postupem nic nezkazí. Med je vlastně baktericidní roztok, který se v léčitelství od nepaměti využívá. Tak proč by se neměl využívat i v současnosti? Chci jen poznamenat, že jsem se nedávno seznámil v Izraeli s metodou léčení mastitid dokonce vstřikováním uriny (vlastní , tj. od ochořelé krávy), s velice zajímavými a pozitivními výsledky. Takže, lékař léčí-příroda uzdravuje. A dále chci poznamenat, že nikoliv každý veterinární lékař vám bude tuto metodu schvalovat. Mohu vám o tom vyprávět hodiny. Ale na štěstí jsou mezi námi i osvícení veterináři . Proto tedy i na toto je nutné brát určitý zřetel.Je to praktická zkušenost, kterou jsem získal, odzkoušel a podávám o ní zprávu. I když by se hodilo, aby to bylo někdy ověřeno klinicky!
Moc vás zdraví, O.D.

medová terapie-mastitidy

(Len Kort, 13. 3. 2010 19:04)

Dobrý den,
dokumenty z úschovny se stáhly bezproblémově, děkuji!
Mohl byste mi ještě podrobněji popsat použití toho medu, či cukerného roztoku při léčení zánětů vemene? Co se týče koncentrace a dávkování roztoku, hygieny při aplikaci, počtu opakování, při jak závažném zánětu to lze (úspěšně) použít ( i chronickém?),...atp.L.K.

Výkrmna skotu-rekonstrukce

(Doležal, 13. 3. 2010 18:17)

Zdravím vás pane Hladíku! Váš dotaz svědčí o vaší zodpovědnosti nejen k sobě, ale i ke zvířatům.Těch fatálních chyb se může vyskytnout několik desítek a každá z nich může dokázat ve svých důsledcích totální zkolabování chovu, odchovu či výkrmu.Jestliže se jedná o stavební úpravy (rekonstrukci) starší budovy, tak nejčastější chybou je, že ve spojení s hlubokou podestýlkou se z toho objektu stane zastřešené hnojiště, a to se všemi neduhy. Z vrstvy hluboké podestýlky emitují NH3, metan,CO2, vodní pára apod. a to tehdy, když se zapomene na probourání dostatečné plochy vstupních a výstupních otvorů. Potom je z takové stáje koncentrák pro zvířata i člověka. Proto stále si dovoluji opakovat, že hluboká podestýlka má svoje oprávnění pouze v přístřeškových stájích. Další osudovou chybou může být to, že ve skupině býků jsou výrazné hmotnostní odchylky. Společně jsou zvířata 250kg a 450kg ž.hm. To je „průšvih“! Dále, společné ustájení odrohovaných a neodrohovaných býků v kotci , velké skupiny nad 15-20ks, neustálé doplňování skupin novými zvířaty, malá plocha lože či krmiště, nezpevněné krmiště, nečištěná míčové i ost. napajedla, úzké krmné místo, spolu s nedostatečně četným přihrnováním krmiva, úroveň dna žlabu je menší než 7cm od postoje předních končetin, nedostatečné osvětlení (i světlo je živinou), zakrmování 1x denní, nedostatečné nastýlání menší než 7kg slámy na DJ a den, velice krátký interval odklizu hluboké podestýlky (ideální je delší než 3měsíce) atd. a dalších min.10 faktorů ovlivňujících kvalitu a intenzitu výkrmu. Ptáte se na literární zdroje.V r.1996 jsem spolu s kolegy napsal knížku :Technologie a technika chovu skotu.Vydal ji Svaz chovatelů českého strakatého skotu.Výkrmu je tam věnováno asi 14 stran, včetně nákresů.
Dále v r.2008 jsme spolu s ing St.Staňkem dali dohromady Metodiku pro praxi:Metody intenzivního výkrmu skotu-technologie a technika ustájení. Tuto metodiku lze za cca 25Kč.objednat ve VÚŽV, na emailu : beckova.ilona@vuzv.cz/
A pokud budete potřebovat další diskusi k tomuto problému, jsem vám kdykoliv k dispozici. Jenom od 21.3 do 6.4. jsem v Izraeli.Ale i tam budu přes internet dostupný!Držím vám palce! Zdraví vás, O.D.

Výkrmna skotu

(Farma.Hladík, 12. 3. 2010 20:06)

Dobrý den, pane docente chystám se na rekonstrukci staré budovy na výkrm skotu - hluboká podestýlka. Základní znalosti mám, ale nerad bych udělal nějakou fatální chybu. Můžete mi poradit nějakou literaturu? Děkuji. Hladík

ad Václav Růžička-separát

(Doležal, 10. 3. 2010 21:21)

Milý kolego, děkuji vám za důvěru a budu se stále snažit ji nezklamat ani v budoucnosti, A teď k separátu. Je to velice častý dotaz našich chovatelů.Je zajímavé, že v sousedních zemích není tento materiál příliš doporučován, právě kvůli možným rizikům.Bohudíky se tato praktika u nás zatím bezproblémově uplatňuje v desítkách provozů.I kyžto není podestýlka levná!!!Takže, k omezení vámi uváděných rizik doporučuji: promíchat separát s jemně mletým dolom. vápencem se zrnitostí 0,09, v poměru objemů 3-4:1. Tuto směs potom nastýlat na matrace v zadní třetině lože, v dávce cca 0,5lt na box a den.Pokud je to jen na matraci, tak frekvence nastýlání může být obdenní.Homogenizací např. ve vyřazeném krmném vozu zvýšíte pH směsi nad 8,5. Tím dosáhnete nepříznivého prostředí pro rozvoj patogenních mikroorganismů v oblasti vemen a zadních končetin. Obavy z vápence v jímce mít při použití jemně mletého vápence nemusíte, protože ten prokazatelně zvyšuje čerpatelnost kejdy, resp. kejdu ztekucuje!Více jsem o tom napsal v Našem chovu, č.6/2010.Ještě dodávám, že při preferenčních testacích byl krávami tento materiál upřednostňován.Jo, a ideální by bylo, kdybyste pořízený separát z cizích zdrojů navršil pod přístřeškem do vysokých hrůbků tak, aby separát prošel fermentací sebezáhřevem na 65-70°C.Tím se kvalita a nezávadnost tohoto materiálu ještě zvýší.Teprve před vlastní aplikací smíchat s vápencem.Tím také zvýšíte sušinu podestýlky nad 30%, čímž zvýšíte její teplodržnost a to zvláště v zimních a podzimních měsících.Takto ošetřený separát a to i z cizích zdrojů bude minimálně rizikový.Bude to bezproblémově šlapat!Moc vás zdraví O.D.

stlaní separátem

(václav růžička, 10. 3. 2010 10:21)

Pane docente,
vážím si Vás jako odborníka mnohokrát jsem si vyslechl řadu Vašich přednášek na různých seminářích.Proto si Vás dovoluji oslovit s tímto dotazem.Máme volnou stáj s matracemi o odklizem hnoje lopatami do kanálu s následným pečerpáním kejdy do sběrné jímky.Čistota krav je na slušné úrovni otlaky nejsou.Přesto bych chtěl hlavně kvůli vysoušení mezipaznechtí na nohách a lepšímu pohodlí kravek matrace nastýlat.Abych nezanášel čerpadlo a jímku např.řezanou slámou,hoblinami nebo vápencem napadl mne separát.Ale jelikož nemáme vlastní separátor musel bych jej dovážet z blízké farmy.A to se dostávám k jádru otázky.Bojím se o zavlečení nákaz hlavně mastitidy nebo vředových chorob paznechtů, ikdyž je farma na vysoké úrovni s dobrým zdravotním stavem.Mějte se hezky a děkuji za odpověď./tel.603773411/

ad Ing.Píša-zkušenost z USA

(Doležal, 28. 2. 2010 16:10)

Zdravím vás pane inženýre! Moc vám děkuji za váš ohlas na moji odpověď pí ing. Alžbětě.Vaše postřehy jsou perfektní a pomohly mě k přesvědčení o tom, že to, co "káži" o tepelném stresu není zase tak moc uhozené. Chci uvést jeden další příklad rušíciho vlivu mexikánů.Na jednom diskusním německém chatu si chovatel stěžoval na to, že světlo pronikající hřebenovou štěrbinou způsobuje "vrhání " pohybujících se stínů v prostoru krmiště tak, že byly krávy poněkud: blöde werden-zblbnuté!Ubíhající stín je prý vyrušoval! Ale myslím si, že to je poněkud přehnané.Ten váš argument opřený o výskyt much na tělech krav je dosti rozhodující.Myslím, že mexikáni mají své oprávnění v objektech s nízkym či rovným podhledem.Tam se proudění vzduchu bude projevovat jinak, než ve stájích s převýšením 8-13m. Jsem rád, že jste se zmínil o důležitosti evaporačního ochlazování.Američané vědí dobře, co je dobře! Ještě jednou díky!A moc pozdravů vaší ženě!Zdraví vás všechny, O.D.

Zkušenost z USA-horiz.ventilátory

(Ing.Píša, 26. 2. 2010 20:06)

Pane docente, se zájmem čtu vaší Poradnu, protože vím jako váš student z počátku 90.let, že o věcech , které komentujete víte u nás nejvíce. Navíc si cením vaší nezávislosti a vaší citlivosti ke zvířatům, která by měla být pro chovatele primární.Přečetl jsem si váš názor na otázku paní Alžběty, týkající se horizontálních ventilátorů ve středu stáje.Chci vám i ostatním sdělit zkušenost,kterou jsem získal při mé delší návštěvě mého strýce v USA (Středozápad).Vlastní se svým zeťem farmu pro 600dojnic ve dvou širokorozponových objektech, se středovou krmnou chodbou a šesti řadami boxů, s pískovou podestýlkou, která je tam relativně levná.Před 5lety instaloval nad středovou chodbu tak jak říkáte „mexikány“ o průměru cca 8-9m(nevím to přesně).Je zajímavé, že po celou dobu mého pobytu, kdy teploty venku přesahovaly 30st.C, ani jednou nebyly v provozu, ale zato běžely 4řady ventilátorů o průměru 120cm, které byly v rozestupu cca 12-15m a to nad boxy a přesně nad krmištěm.Strýc tvrdil, že ty širokoprůměrové ventilátory neběží proto, že dělají „bordel“.Tvrdil to co vy, že nad krávami se pořádně vzduch nehýbe.Pokud prý běžely, mouchy seděly na krávách a to je jasný důkaz neventilace! Tak je vypnul a běží jen ty nad krávami a skutečně jsem tam mouchu neviděl.A ještě jeden poznatek.Důsledně krávy při vedru stříkal vodou!Má speciální vozík s cisternou asi na 2,5m3, a projíždí každých 90-120min po krmné a hnojné chodbě a od volantu speciálním sprchovým nástavcem kropí zvířata i ta co leží na písku.Dále úplně smáčí krávy v otevřené čekárně před dojírnou a to 3x denně. Přesto uvažuje o nějaké automatizaci. To projíždění stájemi stojí čas a peníze! Tak to jen několik poznámek,které si nechci nechat pro sebe.Až najdu fotky, tak je pošlu!Moc vás pozdravuji i se svou manželkou, kterou jste taky učil.A je to dobrá zootechnička!A taky dobrá žena, zatím!Zdraví vás J.Píša z Hané

ad Alžběta-přihrnování

(Doležal, 25. 2. 2010 19:43)

Paní inženýrko Alžběto, ozývám se podruhé a to s mou odpovědí na otázku: četnost přihrnování.
Ano, prokázali jsme , že nárůst příjmu sušiny byl u 10-12x za den přihrnování neprůkazný.To znamená, že počet přístupů ke krmivu se již snížil.Proč? Krávy mají hlavní motivaci dobu odpočinku a nikoliv příjem krmiva.Pokud si vysokoužitková dojnice nenaplní svou potřebu 12-14hodin odpočinku, tak motivace k příjmu krmiva je minimální. To se odehrává ve frekvencích krmení 9-14x za den. Frekvence přežvykování činí cca 6x za den. Celková doba příjmu krmiva činí v průměru 5,5hod.za den. Klidně můžete přihrnovat kontinuálně a po čase zjistíte,že krávy na pohyb přihrnovače nereagují. Ony chtějí a vlastně musí odpočívat. Stejně jako normální chlapi. Nažrat a lehnout! V našem experimentu jsme chtěli prokázat , že četnější přihrnování je prospěšnější, než obligátní 3-4x denně. Ale protože neplatí teorie:čím víc- tím víc, jak prosazují naši liberálové v teoriích bezmezného růstu (růst růstu), tak i krávy si řeknou a dost! Pokud budete přihrnovat kontinuálně, zlepšíte tím absolutně dostupnost krmiva v každou hodinu, ale také docílíte větší amortizaci přihrnovače.Existují periody, kdy převažuje u krav potřeba ležení, potřeba žraní apod.Více o tom je napsáno v Metodice VÚŽV, kterou je možné objednat u pí Bečkové na: beckova.ilona@vuzv.cz
Každopádně jsem rád, že patříte k těm osvíceným chovatelům, kteří potřebu četnějšího přihrnování pochopili a zavedli.Výběr typu je věcí chovatele.Nevolili jste špatně!
A teď k dodatku.Samozřejmě ,že 4 mexikáni jsou lepší než dva . Ale přesto nic nemění na tom co jsem napsal včera.Efektu evaporace dosáhnete jen sporadicky! Skrápění krav u krmného stolu určitě nezpůsobí dramatické zvýšení vlhkosti povrchu loží. Spíše mě zaráží vysoká vlhkost separátu, která v zimě již musí mít negativní vliv na pohodu krav.V letním období je to dokonce výhodné.Ale v zimě, při vysoké vlhkosti vzduchu a teplotách těsně pod nulou se může vytvářet jinovatka.A to není dobré.Proto stále doporučuji: vytvářet separátovou podestýlku v létě- na zimu.Vrstvení na hromadách separát vysuší na 30% a následná homogenizace v krmném voze s dolomitským vápencem vytvoří ideální podestýlku na zimu.Držím palce a jsem kdykoliv připraven sdělit vám svůj názor.Hezký víkend přeje O.D.
Jo, povedlo se vám stáhnout soubor SCHP?

ventilatory pokracovani

(Alzbeta, 25. 2. 2010 14:19)

Dobry den a dekuji za odpoved na prvni otazku. Jen jsem spatne uvedla, ze uvazujeme o 4 horizontalnich ventilatorech (uvedla jsem spatne 2)prumer jednoho 7,4m. Mame technologii stlanych boxu separatem u ktereho i pres maximalni vykon separatoru (snekovy) dosahujeme susinu 23% !!! a skrápění nad lezicimi zviraty by susinu jeste snizovalo, nemyslite?
Diky s pozdravem Alzbeta Plachtova

ad Alžběta-ventilátory

(Doležal, 24. 2. 2010 18:52)

Paní inženýrko Alžběto, vaše dva dotazy se pokusím zodpovědět dle svého nejlepšího mínění, přesvědčení i znalostí, které samozřejmě můžou být v čase i s osobou relativní.Takže, ad ventilátory:
►I když tímto poněkud narazím na mé přátele z Agromontu, kterých si nesmírně vážím, tak jsem přesvědčený o tom, že ti dva velikananánští mexikáni (horiz. ventilátory), 90m dlouhou a cca 35m širokou stáj neutáhnou. Podle mých informací od spolehlivých přátel ze zahraničí, tento způsob ventilace již tak moc chovatele netáhne, protože se přesvědčili, že k ochlazování krav při tepelném stresu příliš nenapomáhají!Ono se totiž nejedná většinou o ventilaci-provětrání životní zóny zvířat, jako spíše o jakési promísení vzduchových vrstev nad touto zónou.Takže, pokud budete chtít tento druh „větrníků“ k zajištění evaporačního efektu na krávách, tak jej zcela jistě nedosáhnete. Proč? Jednoduše proto, že zde, v životní zóně chybí potřebná rychlost proudění, která by měla činit cca 2m/sec. V Braniborsku dokonce prokázali, že pokud je přehřátá střecha, tak mexikáni za určitých podmínek dokonce nasávají tento přehřátý vzduch, přes hřebenovou štěrbinu do stájového prostoru. To prokázala měření i kouřové zkoušky. Pokud tedy budete chtít, aby v letních a tropických dnech došlo k ochlazování krav evaporací (odpařováním), tak jedinou účinnou metodou je ona klasická instalace pomaloběžných ventilátorů nad zónou ležení a krmení. A to spolu se skrápěním krav!Samotné ventilátory pro eliminaci tepelného stresu nepostačují!Zásady pro situování a charakteristiky ventilátorů a skrápěčů by měl každý projektant či dodavatel technologie znát. Můžu je sdělit, ale byly mnou publikovány v č.9/2008 v Našem Chovu. Zcela upřímně vám sděluji, že bych na vlastní farmě ( pokud bych nějakou vlastnil) šel touto cestou. To proudění musí být pro zvířata citelné (2,0m/sec)., ale nikoliv škodící, s charakterem průvanu! Dále je nutné vybírat takové ventilátory, které vám vytvoří hlukovou hladinu nižší než 70dB.Atd.
Druhou vaší otázku s dovolením zodpovím zítra!Omlouvám se!Posílám vám přes Úschovnu, publikaci: Správná chovatelská praxe. Tam určitě něco dalšího najdete!Zatím, O.D.

ventilatory a prihrnovani

(Alzbeta, 23. 2. 2010 20:34)

Dobry den pane docente, obracim se na Vas opet s dvema dotazy.
Prvni: chceme do leta vyresit ventilaci vzduchu ve staji dvema pomalu se tocicimi horizontálními ventilatory od firmy Agromont, na staj 90 metru a bocnimi plachtami a sklonem strechy 25° nam doporucuji dva. Zajima me Vas nazor na ventilaci a zda je vhodne ventilatory kombinovat s mlzenim, pripadne kde je vhodne mlzice umistit-zrejme u krmneho stolu.
Druhy: prihrnovani-mame jiz rok robota na prihrnovani od firmy Agropartner- Lely a jsme s nim velmi spokojeni, vedeme ale stale diskuze nad cetnostmi jizd. Jezdi kazdou hodinu a me se zda, ze je to potrebne, kravy stale krmeni prebiraji a odhazuji, takze po prihrnuti je krmivo za chvili odstrkano. Vim ze jste delal pokusy, kde se ukazalo, ze prihrnovani nad 12x za den jiz neprinasi zvyseni prijmu susiny. Jeste bych rada zminila, ze mame tri rady postylek, tedy krmny stul 1:3. Podle me ma robot slouzit k tomu, aby prihrnul krmivo a ne aby motivoval kravy, aby vstaly a sly se nazrat, kdyz bude jezdit mene. Krava kdyz potrebuje prezvykovat, tak se preci nepozene k zlabu (-:
Chteli jsme udelat nejaky pokus-prihrnovat kazdou hodinu a pote treba tyden prihrnovat jen 12x za den a porovnat uzitkovost, zbytky krmeni, ale zda se mi to prilis neodborne, neprukazne-zmena senaze, zmena pocasi, vetsi teleni-muze se na tom podepsat spousta veci, chtelo by to zrejme dve pokusne skupiny v jeden cas, ale to se nam z technickych duvodu robota nepovede. Co by jste jako stajovy pokus doporucil (-:
Diky moc za Vasi odpoved a pekne "jarni" dny s pozdravem Alzbeta Plachtova zootechnicka www.agriteam.cz Police nad Metuji


« předchozí

1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 17 | 18 | 19 | 20 | 21 | 22 | 23 | 24 | 25 | 26 | 27 | 28 | 29 | 30 | 31 | 32 | 33 | 34 | 35 | 36 | 37 | 38

následující »



 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA